Antiferomagnetismus
U materiálů, které se vyznačují antiferomagnetismem, jsou atomy nebo molekuly uspořádány zpravidla do struktury, kde jsou magnetické momenty sousedících částic protisměrné. Jsou však možná i uspořádání s více směry spinů, navzájem se v magnetismu rušících (tzv. nekolineární antiferomagnety).[1]
Obvykle se antiferomagnetismus může vyskytovat za nízkých teplot. Po překročení Néelovy teploty (pojmenované podle Louise Néela, který tento typ magnetického uspořádání objevil) se stává materiál většinou paramagnetickým.
Antiferomagnetické materiály
[editovat | editovat zdroj]Antiferromagnetické materiály se běžně vyskytují mezi sloučeninami přechodných kovů (často u jejich oxidů). Příklady jsou hematit, chrom, slitina feromangan (FeMn), fluorid manganatý nebo oxid nikelnatý (NiO). Za určitých okolností se antiferomagnetické uspořádání může objevit i u organických sloučenin (například u triradikálu 5-dehydro-m-xylylenu).
Další vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Antiferomagnetismus hraje důležitou roli u tzv. obří magnetorezistence (známé pod zkratkou GMR), která byla objevena roku 1988 nositeli Nobelovy ceny Albertem Fertem a Peterem Grünbergem.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Tohoku University. A new chapter in antiferromagnetic spintronics is unfolding. Phys.Org [online]. 2023-03-22 [cit. 2023-04-18]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu antiferomagnetismus na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo antiferomagnetismus ve Wikislovníku
