Angerbach (hrad)
Angerbach | |
---|---|
![]() Zemnice v přední části hradu | |
Základní informace | |
Výstavba | okolo poloviny 13. století |
Zánik | 1. polovina 14. století |
Poloha | |
Adresa | Ostrožna nad Javornicí, Kožlany, ![]() |
Souřadnice | 49°59′57,04″ s. š., 13°33′34,47″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 45133/4-1315 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Angerbach je zaniklý hrad ležící jeden kilometr severovýchodně od města Kožlany v okrese Plzeň-sever na ostrožně nad soutokem Javornice a Hradeckého potoka v nadmořské výšce 400 metrů. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]
Angerbach je novověké označení hradu, který existoval přibližně ve druhé polovině třináctého století na západním okraji přemyslovského loveckého hvozdu. Z doby jeho existence se nedochovaly žádné písemné prameny a za jeho zakladatele je považován panovník nebo drobný šlechtic se služebným vztahem k Týřovu. Pro svou archaickou podobu s převahou dřevěných a zemních konstrukcí byl Angerbach zařazen mezi hrady přechodného typu.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Ačkoliv existuje řada historických pramenů zmiňujících hrad Angerbach, všechny se vztahují ke hradu Týřov, pro který se používala též německá varianta názvu Angerbach.[2] S lokalitou u Kožlan spojují jméno Angerbach až prameny z osmnáctého století.[3] Je možné, že původně byly oba pojmenovány stejně a jejich jména se rozlišovala přívlastkem (malý/velký, starý/nový apod.), který byl později zapomenut.[4]


Podle výsledků archeologického výzkumu byl hrad založen okolo poloviny třináctého století, někdy po roce 1238, kdy král Václav I. v rámci budování mocenské opory v oblasti přemyslovského loveckého hvozdu získal městečko Kožlany.[5] Existovala-li funkční vazba Angerbachu s Týřovem, byl Angerbach založen po Týřovu.[4] Angerbach u Kožlan pak plnil funkci pomocného správního objektu v odlehlé části týřovského panství. Příslušnost k Týřovu může dokládat lokalita Týřovský rybník na Týřovském potoce mezi Kožlany a Kralovicemi, byť je možné, že název rybníka je odvozen ze jména rodu Týřovských z Ensidle, kteří okolní krajinu vlastnili na přelomu středověku a novověku.[2] Dokladem královského založení také může být název Královská hora, který označuje terénní útvar, na němž hrad stával.[4]
V době vzniku byl Angerbach plnohodnotnou stavbou, ale ve srovnání s dalšími královskými hrady patřil k objektům nižší kvalitativní úrovně, a navíc rychle zastarával. Samotná staticky problematická konstrukce valů vyžadující průběžnou údržbu musela být vedle historického vývoje jedním z důvodů, proč byl Angerbach, nejspíše už na začátku čtrnáctého století[6] opuštěn.[7]
Existuje možnost, že hrad u Kožlan nebyl královským hradem, ale sídlem drobného šlechtice nebo mana s vazbou k Týřovu.[3] Tuto hypotézu vyslovil Vladislav Razím v roce 2005,[8] ale Tomáš Durdík ji odmítl s poukazem na mohutnost opevnění, jíž s tehdejší lokality šlechtického původu nedosahovaly.[7]
V dubnu 2004 bylo zjištěno narušení terénu na severovýchodní straně hradního jádra, z něhož bylo získáno 25 keramických zlomků z přelomu 13. a 14. století. V narušení byla patrná lícovaná zeď stejného charakteru jako u zemnice v předním hradě. U té došlo mezi lety 1975 a 2009 k destrukcím zdiva, v jejichž důsledku se stěny zemnice snížily až o polovinu.[9]
Archeologie
[editovat | editovat zdroj]

Z hradu pochází rozsáhlý soubor keramických zlomků, ale nedostatečné poznání regionálního vývoje keramiky brání jejich přesnějšímu datování než do druhé poloviny třináctého až první poloviny čtrnáctého století.[10] Kovové předměty se na lokalitě dochovaly ve velmi špatném stavu a téměř polovinu jich tvoří hřeby a hřebíky. Z druhého příkopu pochází zlomky visacího zámku. Militaria (asi 20 % kovových nálezů) jsou zastoupena pouze hroty lukostřeleckých šípů a střelami do kuše.[11] Na hradě byla nalezena jediná mince v destrukční vrstvě, která se vytvořila až po zániku hradu. Pravděpodobně se jedná o haléř vyražený v Hallu během čtrnáctého až patnáctého století.[12] Vzhledem k nepříznivým podmínkách se dochovalo jen malé množství kostí, z nichž jen necelá čtyři procenta patřila lovné zvěři, což odporuje představě Angerbachu jako loveckého hrádku.[13]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Angerbach měl dvojdílnou dispozici. První, přibližně obdélná část, byla chráněna valem, příkopem a roubenou stěnou. Uvnitř stála rozměrná zemnice vyhloubená ve skále se stěnami z kamenné obezdívky. Druhá část hradu byla oddělena dalším příkopem a přístupná po dřevěném mostě. Čelní a obě boční strany byly opevněny sypaným valem bez jakékoliv vnitřního zpevnění a čelní stranu zpevňovala kamenná obezdívka. Hrázděný palác byl vsazen mezi boční valy tak, že jeho zadní strana byla součástí obvodového opevnění. Zadní strana ostrožny byla přeťata dvojicí příkopů.[14]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-12-20]. Identifikátor záznamu 157553 : Hrad Angerbach. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš. Hrady přechodného typu v Čechách. Praha: Agentura Pankrác, 2007. 284 s. ISBN 978-80-86781-10-5. S. 58. Dále jen Durdík (2007).
- ↑ a b ZÁRUBA, František. Hrady doby přemyslovské. Díl I. Královské hrady, biskupská sídla, Chebsko. Praha: NLN a Historický ústav AV ČR, 2023. 589 s. ISBN 978-80-7422-678-6, ISBN 978-80-7286-418-8. S. 251. Dále jen Záruba (2023).
- ↑ a b c Durdík (2007), s. 59.
- ↑ Durdík (2007), s. 57.
- ↑ Durdík (2007), s. 99.
- ↑ a b Durdík (2007), s. 104.
- ↑ RAZÍM, Vladislav. O tzv. hradech přechodného typu. Archeologické rozhledy. 2005, roč. 57, čís. 2, s. 374. Dostupné online [cit. 2025-03-29]. ISSN 0323-1267.
- ↑ HOBL, Luboš. Angerbach – nová zjištění stavu hradu. Hláska. 2009, roč. XX, čís. 4, s. 53–54. Dostupné online. ISSN 1212-4974.
- ↑ Durdík (2007), s. 85.
- ↑ Durdík (2007), s. 96.
- ↑ Durdík (2007), s. 98.
- ↑ Durdík (2007), s. 98–99.
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Angerbach, s. 50–51.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- DURDÍK, Tomáš. Hrady přechodného typu v Čechách. Praha: Agentura Pankrác, 2007. 284 s. ISBN 978-80-86781-10-5. S. 56–104.
- DURDÍK, Tomáš. Nálezy z hradů přechodného typu (Hlavačov, Angerbach, Tachov). Praha: Archeologický ústav AV ČR a Společnost přátel starožitností v nakladatelství Unicornis, 2004. 329 s. (Castellologica bohemica Fontes; sv. 1). ISBN 80-86124-46-0, ISBN 80-86204-12-X.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Angerbach na Wikimedia Commons
- Seznam prací o hradu Angerbach v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)