Anton Gruss
| Anton Gruss | |
|---|---|
| Narození | 11. července 1803 Pšov |
| Úmrtí | 22. července 1872 (ve věku 69 let) Vídeň |
| Povolání | malíř |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Anton Gruss, též psán Antonín (11. července 1803 Pšov[1] – 27. července 1872 Vídeň[2]) byl rakouský malíř původem z Čech.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v rodině zemědělce Johanna Grusse a jeho manželky Rosálie, rozené Novákové.[1] Jeho bratr Johann (Jan) Gruss (1790–1855) byl též malíř.
Po ukončení středoškolského studia se na pozvání bratra Johanna rozhodl studovat umění v Praze. Po absolvování akademického kursu v Praze se věnoval tehdy módní malbě miniatur. Tím získal finanční prostředky, které mu umožnily studovat na pražské Akademii Františka Tkadlíka, který se roku 1836 stal jejím ředitelem.[pozn. 1] Též podnikl studijní cesty po Německu a Itálii.
Po mnoho let byl ve Vídni ve službách hraběcí rodiny Harrachů, nejprve jako učitel, později jako ředitel galerie Harrachů.[pozn. 2] (V úmrtním oznámení v tisku a v matrice zemřelých byl označen jako ředitel galerie (Galerie–Direktor).[4])
Zemřel neženatý, ve Vídni.[2]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Začínal jako malíř miniatur, vypracoval se na malíře historických a náboženských obrazů. [5] Namaloval například obraz sv. Aloise Gonzagy, prezentovaný na výstavě Akademie v Klementinu roku 1839,[6] nebo sv. Jakuba Staršího do kostela v Sedlicích u Strakonic z roku 1841.[7]). Jeho díla bývají někdy v literatuře zaměňována za díla bratra Jana Grusse.[8]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Panna Maria s dítětem v krajině (1840, Albertina, Vídeň) -
Portrét ženy v červeném turbanu (1844, soukromá sbírka) -
Žena vyšívající stuhu (asi 1835-1840), miniatura, Národní muzeum
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Prokop Toman uvádí, že na Akademii studoval již od roku 1825.[3]
- ↑ Galerie Harrachů byla umístěna v jejich vídeňském paláci poté, co ho František Arnošt Harrach nechal pro tento účel upravit a umístit zde na 1 000 obrazů rodové sbírky.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Matrika narozených, Pšov 1784-1816, snímek 22. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ a b Matrika zemřelých, Vídeň, Unsere Liebe Frau zu den Schotten,1856-1872, 248 snímek. Vídeň: Matricula online Dostupné online.
- ↑ TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců 1.. Praha: b. Kočí, 1993. Dostupné online. S. 69. (dostupné online po registraci)
- ↑ Verzeichniss der Verstorbenen in Wien. Fremden-Blatt. 1872-07-27, s. 10.
- ↑ Ottův slovník naučný 10.. Praha: J. Otto, 1896. Dostupné online. Kapitola Antonín Gruss, s. 545.
- ↑ Kunstwerke, öffentlich ausgestellt im Lokale der Akademie bildender Künste im Jahre 1839. Prag bei Gottlieb Haase Söhne 1839, kat. č. 39
- ↑ KREJČOVÁ, Radoslava. Kostel sv. Jakuba Staršího [online]. Farnost Sedlice [cit. 2024-02-18]. Dostupné online.
- ↑ MAKARIUSOVÁ, Marie. Biografický slovník: Gruss Anton [online]. Historický ústav AV ČR [cit. 2024-02-18]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců 1.. Praha: b. Kočí, 1993. Dostupné online. S. 69. (dostupné online po registraci)
- Allgemeine Deutsche Biographie 10.. [s.l.]: Historische Kommission bei der Bayerischen Akademie der Wissenschaften/Wikisource, 1879. Dostupné online. Kapitola Gruss Anton, s. 66. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- GRUSS, Anton. Interieur eines Hauses mit drei Kindern [online]. MutualArt [cit. 2024-02-18]. Dostupné online. (německy)
