Přeskočit na obsah

Arthur Hailey

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Arthur Hailey
Rodné jménoArthur Frederick Hailey
Narození5. dubna 1920
Spojené království Luton
Úmrtí24. listopadu 2004 (ve věku 84 let)
Bahamy Nassau
Příčina úmrtíinfarkt myokardu a cévní mozková příhoda
Povoláníspisovatel, romanopisec, scenárista a prozaik
Významná dílaHotel
Letiště
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Arthur Hailey (5. dubna 1920 Luton, Bedfordshire, Anglie24. listopadu 2004 Nassau, Bahamy) byl britsko-kanadský spisovatel, který později žil v USA a pak na Bahamách. Proslul svými napínavými romány z prostředí různých profesí, které nejprve zevrubně nastudoval a pak do detailů popisoval. Řada z nich se stala bestsellery a byla zfilmována.

Narodil se v anglickém Lutonu. Ve čtrnácti letech musel odejít ze školy, protože jeho rodiče si nemohli dovolit platit další vzdělávání. Na začátku 2. světové války se přihlásil do britské RAF, kde sloužil až do roku 1947, kdy se přestěhoval do Kanady. V Kanadě, kde později získal občanství, pracoval v různých zaměstnáních, vedle kterých také psal. V letech 1944–1950 byl ženatý s Joan Fistwickovou, měli 3 děti a manželství skončilo rozvodem.

V roce 1956 se Hailey stal profesionálním spisovatelem, k čemuž ho povzbudil úspěch televizní hry Let do nebezpečí uvedený stanicí CBC. Po velkém úspěchu románu Hotel roku 1965 se přestěhoval do Kalifornie, než v roce 1969 finálně přesídlil na Bahamy, neboť na amerických a kanadských daních z příjmu odváděl 90 % svého zisku.

Na Bahamách se usídlil v rezidenčním letovisku Lyford Cay na ostrově New Providence. Bydlel tam se svou druhou ženou Sheilou, s níž se oženil 28. července 1951. Ta pracovala jako redaktorka a publikovala vlastní literární práce, a později pracovala v televizi. V roce 1978 o svém manželství napsala knihu Vzala jsem si bestsellera (I Married a Best-Seller).[1] Měli tři děti, Jane, Stevena a Dianu.[2]

V posledních letech svého života trpěl Hailey zdravotními neduhy stáří, podstoupil dvě operace srdce. Měsíc před smrtí ho postihla mrtvice, dalšímu záchvatu pak podlehl.

Hailey je považován za zakladatele žánru tzv. profesního románu. Každá z jeho knih do nejmenších detailů popisuje profesní prostředí, ve kterém se děj odehrává. Tyto podrobnosti vycházely z rozsáhlých znalostí, které autor získával precizním studiem tématu. To mu typicky zabralo asi rok, po kterém následovalo cca šest měsíců zpracování získaných poznámek a poté konečně vlastní psaní knihy, které trvalo obvykle asi rok a půl (později se tříletá perioda vydávání jeho knih o něco prodlužovala).

Takto důkladný výzkum (např. pro jeden ze svých posledních románů Večerní zprávy se vydal ve svých 67 letech do džungle v Peru za místními povstalci; před psaním Hotelu přečetl 27 knih o hotelnictví) poskytoval jeho knihám nebývalý realismus, který byl čtenářsky poutavý a často velmi poučný. Někteří kritici ovšem soudili, že Hailey tuto metodu používal také jako náhradu či zástěrku za nedostatek literárního talentu – jeho úspěch ovšem netkvěl v uměleckém dojmu nebo slohové vytříbenosti, ale v dobré práci s charaktery, mistrném budování zápletek a napětí, a právě v mimořádné erudici v každém tématu.

Mnoho jeho knih se dostalo na první místo žebříčku bestsellerů podle New York Times; po celém světě se prodalo přes 170 milionů jeho knih ve více než 40 jazycích. Mnoho knih bylo také zfilmováno a podle Hotelu byl vytvořen i mnohadílný televizní seriál.

Bibliografie

[editovat | editovat zdroj]
  • Let do nebezpečí (1958, Runway Zero-Eight) – nouzová situace na palubě letadla. Román začal jako televizní film Flight Into Danger, podle kterého v roce 1957 natočila společnost Paramount Pictures film Zero Hour!. Děj inspiroval filmovou parodii Připoutejte se, prosím! (Airplane!).
  • Konečná diagnóza (1959, The Final Diagnosis) – politikaření v nemocnici.
  • V nejvyšších sférách (1962, In High Places) – politika éry studené války.
  • Hotel (1965, Hotel) – hotelový průmysl.
  • Letiště (1968, Airport) – letectví, řízení letového provozu, piloti, konflikt letiště a obyvatel v okolí. Úspěšně zfilmováno roku 1970, čímž byla zahájena éra katastrofických filmů.
  • Kola (1971, Wheels) – automobilový průmysl.
  • Penězoměnci (1975, The Moneychangers) – bankovnictví.
  • Přetížení (1979, Overload) – energetická krize v Kalifornii.
  • Účinný lék (1984, Strong Medicine) – farmaceutický průmysl.
  • Večerní zprávy (1990, The Evening News) – televizní zpravodajství, terorismus.
  • Detektiv (1997, Detective) – policie, oddělení vražd.

České adaptace

[editovat | editovat zdroj]

Let do nebezpečí byl u nás zpracován v r. 1980 režisérem Jiřím Horčičkou jako rozhlasová hra s Eduardem Cupákem v hlavní roli.[3]

Konečná diagnóza vyšla i jako audiokniha s hlasem Igora Bareše v edici Mistři slova, kterou vydává Audiotéka.[4]

  1. HAILEY, Sheila. Vzala jsem si bestsellera. 1. vyd. Praha: Talpress, 1993. 255 s. ISBN 80-85609-22-3. 
  2. HAILEY, Sheila. Vzala jsem si bestsellera. 1. vyd. Praha: Talpress, 1993. 255 s. ISBN 80-85609-22-3. Kapitola 7. Tři pomeranče, dvě jablka a banán, s. 68–77. 
  3. Radiotéka – Let do nebezpečí Archivováno 15. 10. 2017 na Wayback Machine.
  4. Kultura21.cz: Igor Bareš se vrhl na Haileyho. www.kultura21.cz [online]. [cit. 2017-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-06. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HAILEY, Sheila. Vzala jsem si bestsellera. Překlad Hana Březáková. 1. vyd. Praha: Talpress, 1993. 255 s. ISBN 80-85609-22-3. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]