Brocno
Brocno | |
---|---|
![]() Domy na náměstí | |
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Štětí |
Okres | Litoměřice |
Kraj | Ústecký |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 50°28′38″ s. š., 14°26′41″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 223 (2021)[1] |
Katastrální území | Brocno (12,25 km²) |
PSČ | 411 08 |
Počet domů | 93 (2011)[2] |
![]() ![]() Brocno | |
Další údaje | |
Kód části obce | 50784 |
Kód k. ú. | 650781 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Brocno (německy Brotzen) je vesnice s 229 obyvateli, část města Štětí v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Od hlavní části města Štětí je vzdálena asi 7 km směrem na severovýchod. Zástavba Brocna je od roku 1995 chráněna jako vesnická památková zóna.[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První zmínky o vsi jsou z roku 1357, kdy patřila pod novou pražskou univerzitu. Tvrz na strategicky výhodném ostrohu je doložena roku 1452 a na konci 16. století byla renesančně přestavěna. V roce 1623 bylo Brocno jmenováno jako městečko s tvrzí. Přesto však charakterem Brocno zůstalo jen větší vesnicí. Koncem 17. století byla tvrz přestavěna na raně barokní zámek, který užívali jen úředníci.
V období let 1682–1802 byla obec rozdělena mezi dvě panství a podle toho se i její části nazývaly „dolní“ a „horní“. Horní Brocno náleželo k panství Chcebuz. Jeho majiteli byli nejdříve Kaplířové Osterští ze Sulevic a po třicetileté válce Pachtové z Rájova. Na jeho území existoval také dvůr Jaršlovských, který Pachtové přestavěli na barokní statek s mohutnou budovou sýpky. Ta je dnes dominantou Brocna.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 572 obyvatel (z toho 258 mužů), z nichž bylo 21 Čechoslováků, 542 Čechoslováků a devět cizinců. Většina (545 osob) se hlásila k římskokatolické církvi, ale žilo zde také jedenáct evangelíků, sedm židů, jeden příslušník nezjišťovaných církví a osm lidí bez vyznání.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 592 obyvatel: 38 Čechoslováků, 552 Němců, jednoho příslušníka jiné národnosti a jednoho cizince. Většina (567 osob) byla římskými katolíky, osm lidí patřilo k církvi československé, čtyři k církvi izraelské, dva k nezjišťovaným církvím a jedenáct obyvatel bylo bez vyznání.[5]
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 731 | 689 | 632 | 602 | 576 | 572 | 592 | 348 | 314 | 290 | 256 | 257 | 220 | 189 |
Domy | 147 | 147 | 145 | 142 | 137 | 132 | 135 | 109 | . | 71 | 71 | 86 | 84 | 93 |
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Chcebuz. |
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Na jihozápadním okraji vesnice stojí brocenský zámek. Postaven byl nejspíše na místě starší tvrze v druhé polovině šestnáctého století Kaplíři ze Sulevic. Dochovaná podoba pochází z barokní přestavby provedené v poslední třetině sedmnáctého století.[8]
Od roku 1995 je Brocno památkovou zónou lidové architektury.[9] Na návsi je umístěna socha Svatého Prokopa, která je signována letopočtem 1711.[10] Socha byla v roce 2006 zrekonstruována a vyhlášena kulturní památkou. K dalším kulturním památkám patří:
- usedlosti čp. 17, 67 a če. 4 a 5,
- dům čp. 122,
- čtyřpatrová barokní sýpka s pilastry[10] u domu čp. 61.
Ve vsi bývala škola, kterou před sto lety běžně navštěvovalo 90–100 německých dětí. Býval zde také malý pivovar se sladovnou a cihelna. Dodnes se zde zachovala řada dřevěných roubených domů s podstávkou a empírové statky z konce 18. a z počátku 19. století.
V katastrálním území Brocna se rozkládá část přírodní rezervace Mokřady dolní Liběchovky.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Sýpka
-
Roubené podstávkové domy
-
Roubené domy
-
Kaple svatého Prokopa
-
Roubený dům
-
Socha svatého Prokopa
-
Domy na náměstí
-
Bývalá škola
-
Dům na náměstí
-
Zřícenina zámku
-
Brocno z jihu
-
Sloup u silnice z Brocna do Chcebuze
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis. Praha: Radioservis, 2006. 214 s. ISBN 80-86212-47-5. Kapitola Brocno, s. 28–29.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Památkový katalog: Brocno [online]. NPÚ [cit. 2020-01-06]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 197.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 55.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. ISBN 80-250-1310-3. S. 390, 391.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-17. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 300.
- ↑ ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Brocno – zámek, s. 51–52.
- ↑ Brocno; Památkový katalog Národní památkový ústav
- ↑ a b POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech. A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Brocno, s. 123.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Brocno na Wikimedia Commons