Carpodacus
 Carpodacus | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Čeleď | pěnkavovití (Fringillidae) |
| Podčeleď | Carduelinae |
| Rod | hýl (Carpodacus) Kaup, 1829 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Carpodacus je rod ptáků z čeledi pěnkavovitých z rozsáhlé podčeledi Carduelinae. Převážná většina zástupců nese v češtině jméno hýl, C. sillemi je známá jako pěnkavice tibetská. Rod Carpodacus je rozšířen převážně v asijské části paleoarktu. Do Evropy zasahuje hýl rudý (Carpodacus erythrinus), v Egyptě se vyskytuje hýl sinajský (Carpodacus synoicua).
Systematika
[editovat | editovat zdroj]Rod Carpodacus ustanovil v roce 1829 Johann Jakob Kaup.[1] Název vytvořil složením řeckých slov καρπος = plod a δάκνω = kousat.[2] Rod Carpodacus původně zahrnoval poměrně velkou řadu druhů pěnkavovitých ptáků, avšak na základě fylogenetické studie z roku 2012 došlo v rodu k řadě změnám, mj. vyjmuti severoamerických hýlů do samostatného rodu Haemorhous nebo ustanovení monotypických rodů Agraphospiza a Procarduelis pro druhy původně zařazené v Carpodacus.[3][4][5] Fylogenetické studie ukázaly, že šatovníci z Havajských ostrovů jsou s rodem Carpodacus úzce příbuzní.[3][6] Jejich poslední společný předek žil někdy před 7,24[6] či 15,71 miliony lety.[7] Moderní taxonomie řadí do rodu Carpodacus následujících 28 druhů:[8][4]
| Český název | Vědecký název | Obrázek | Rozšíření | Poddruhy | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|
| hýl alpínský syn. hýl bělobrvý |
Carpodacus thura Bonaparte & Schlegel, 1850 |
_Pangolakha_Wildlife_Sanctuary_Sikkim_India_17.04.2015.jpg?lang=cs) |
Afghánistán, Bhútán, Indie, Nepál a Pákistán | ssp. (C. t. blythi) (C. t. Thura) |
|
| hýl boninský | Carpodacus ferreorostris† (Vigors, 1829) syn. (Chaunoproctus ferreorostris) |
 |
ostrov Čičidžima | vyhynulý druh | |
| hýl čínský | Carpodacus trifasciatus J. Verreaux, 1871 |
 |
severovýchodní Indie, střední Čína | ||
| hýl nádherný | Carpodacus pulcherrimus (F. Moore, 1856) |
 |
středozápadní Čína a severní Himálaj | ssp. (C. p. argyrophrys) (C. p. pulcherrimus) |
|
| hýl rudočelý | Carpodacus subhimachalus (Hodgson, 1836) syn. (Pinicola subhimachala) |
.jpg?lang=cs) |
Bhútán, Čína, Indie, Myanmar a Nepál. |
||
| hýl rudopláštíkový syn. hýl Brandtův |
Carpodacus rhodochlamys (Brandt, 1843) |
.jpg?lang=cs) |
Rusko, stř. Asie, Afghánistán, Čína, Indie, Mongolsko, Pákistán |
||
| hýl rudý | Carpodacus erythrinus (Pallas, 1770) |
.jpg?lang=cs) |
severovýchodní Evropa, Asie | ssp. (C. e. erythrinus) (C. e. ferghanensis) (C. e. grebnitskii) (C. e. Kubanensis) (C. e. roseatus) |
|
| hýl růžovobrvý | Carpodacus rodochroa (Vigors, 1831) |
 |
Bhútán, Tibet, Indie, Nepál a Pákistán. |
||
| hýl růžovohrdlý syn. hýl skrývavý |
Carpodacus edwardsii J. Verreaux, 1871 |
 |
Bhútán, Čína, Indie, Myanmar a Nepál. |
ssp. (C. e. edwardsii) (C. e. rubicundus ) |
|
| hýl růžový | Carpodacus roseus (Pallas, 1776) |
 |
Čína, Japonsko, Kazachstán, Korea, Mongolsko a Rusko. |
ssp. (C. r. portenkoi) (C. r. roseus) |
|
| hýl sibiřský syn. hýl dlouhoocasý |
Carpodacus sibiricus (Pallas, 1773) syn. (Loxia sibirica) syn. (Uragus sibiricus) |
 |
Japonsko, Kazachstán, Korea, Mongolsko a Rusko |
ssp. (C. s. henrici) (C. s. lepidus) (C. s. sanguinolentus) (C. s. sibiricus) (C. s. ussuriensis) |
|
| hýl sinajský syn. hýl plavý |
Carpodacus synoicus (Temminck, 1825) |
.jpg?lang=cs) |
Egypt, Izrael, Jordánsko a Saúdská Arábie. |
||
| hýl skvrnitokřídlý | Carpodacus rodopeplus (Vigors, 1831) |
 |
Indie a Nepál | ||
| hýl šarlatový | Carpodacus sipahi (Hodgson, 1836) syn. (Haematospiza sipahi) |
.jpg?lang=cs) |
od Himálaje přes severovýchodní Indii až k jihu Thajska |
||
| hýl tibetský | Carpodacus roborowskii (Przewalski, 1887) |
 |
Sin-ťiang | ||
| hýl velehorský syn. hýl hnědobřichý syn. hýl červenoprsý |
Carpodacus puniceus (Blyth, 1845) |
 |
Afghánistán, Bhútán, Čína, Indie, Nepál, Pákistán, Rusko, stř. Asie |
ssp. (C. p. Humii) (C. p. kilianensis) (C. p. longirostris) (C. p. puniceus) (C. p. sikangensis) |
|
| hýl velký | Carpodacus rubicilla (Güldenstädt, 1775) |
 |
Rusko, střední Asie, Mongolsko, Pákistán, až východní Čína |
ssp. (C. r. diabolicus ) (C. r. kobdensis) (C. r. rubicilla) (C. r. severtzovi) |
|
| hýl větší | Carpodacus rubicilloides Przewalski, 1876 |
 |
Bhútán, Čína, Indie a Nepál | ssp. (C. r. lucier) (C. r. rubicilloides) |
|
| hýl vínorudý | Carpodacus vinaceus J. Verreaux, 1871 |
 |
Nepál, Čína až severní Myanmar | ||
| pěnkavice tibetská | Carpodacus sillemi (Roselaar, 1992) syn. (Leucosticte sillemi) |
Korejský poloostrov, Čína, Rusko, Japonsko | Známa jen ze dvou exemplářů z r.1929 | ||
| Carpodacus davidianus Milne-Edwards, 1865 syn. (C. pulcherrimus davidianus) |
Čína | ||||
| Carpodacus dubius Przewalski, 1876 syn. (C. thura dubius) |
 |
střední Čína a východní Tibet | ssp. (C. d. deserticolor ) (C. d. dubius) (C. d. femininus) |
||
| Carpodacus formosanus Ogilvie-Grant, 1911 syn. (C. vinaceus formosanus) |
 |
Tchaj-wan | |||
| Carpodacus grandis Blyth, 1849 syn. (C. rhodochlamys grandis) |
severní Afghánistán až po západní Himálaj | ||||
| Carpodacus stoliczkae (Hume, 1874) syn. (C. synoicus stoliczkae) |
Afghánistán a Čína | ssp. (C. s. beicki) (C. s. salimalii) (C. s. stoliczkae) |
|||
| Carpodacus verreauxii (David & Oustalet, 1877 syn. (C. rodopeplus verreauxii) |
střední Čína až severní Myanmar | ||||
| Carpodacus waltoni (Sharpe, 1905) |
střední Čína a východní Tibet | ssp. (C. w. eos) (C. w. waltoni) |
|||
| hýl růžovobřichý | Carpodacus waltoni eos (Stresemann, 1930) syn. (Carpodacus eos) |
? |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ KAUP, Johann Jakob. Skizzirte Entwickelungs-Geschichte und natürliches System der europäischen Thierwelt. Darmstadt: Carl Wilhelm Leske, 1829. Dostupné online. S. 161. (německy)
- ↑ JOBLING, James A. The Helm Dictionary of Scientific Bird Names. London: Christopher Helm, 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-4081-2501-4. S. 92.
- ↑ a b ZUCCON, Dario; PRŶS-JONES, Robert; RASMUSSEN, Pamela C. The phylogenetic relationships and generic limits of finches (Fringillidae). Molecular Phylogenetics and Evolution. 2012-02-01, roč. 62, čís. 2, s. 581–596. Dostupné online [cit. 2025-04-15]. ISSN 1055-7903. doi:10.1016/j.ympev.2011.10.002. (anglicky)
- ↑ a b Finches, euphonias, longspurs, Thrush-tanager. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v15.1 [cit. 2025-04-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CHESSER, R. Terry; BANKS, Richard C.; BARKER, F. Keith. Fifty-Third Supplement to the American Ornithologists' Union Check-List of North American Birds. The Auk. 2012-07-01, roč. 129, čís. 3, s. 573–588. Dostupné online [cit. 2025-04-15]. ISSN 1938-4254. doi:10.1525/auk.2012.129.3.573.
- ↑ a b LERNER, Heather R. L.; MEYER, Matthias; JAMES, Helen F. Multilocus Resolution of Phylogeny and Timescale in the Extant Adaptive Radiation of Hawaiian Honeycreepers. Current Biology. 2011-11-08, roč. 21, čís. 21, s. 1838–1844. PMID: 22018543. Dostupné online [cit. 2025-04-15]. ISSN 0960-9822. doi:10.1016/j.cub.2011.09.039. PMID 22018543. (anglicky)
- ↑ TIETZE, Dieter Thomas; PÄCKERT, Martin; MARTENS, Jochen. Complete phylogeny and historical biogeography of true rosefinches (Aves: Carpodacus). Zoological Journal of the Linnean Society. 2013-09-01, roč. 169, čís. 1, s. 215–234. Dostupné online [cit. 2025-04-15]. ISSN 0024-4082. doi:10.1111/zoj.12057.
- ↑ Carpodacus [online]. Biolib.cz. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Carpodacus na Wikimedia Commons 
Taxon Carpodacus ve Wikidruzích
