DUKW
| DUKW | |
|---|---|
 DUKW v anglickém muzeu Eden Camp | |
| Typ vozidla | obojživelný nákladní automobil |
| Země původu |  Spojené státy americké |
| Historie | |
| Výrobce | GMC |
| Období výroby | 1942–1945 |
| Vyrobeno kusů | 21147 |
| Základní charakteristika | |
| Posádka | 1+1 |
| Délka | 9,75 m |
| Šířka | 2,51 m |
| Výška | 2,69 m |
| Hmotnost | 6,75 tun (prázdná) 9 tun (plná) |
| Pohon a pohyb | |
| Motor | GMC Model 270 |
| Výkon | 91 hp (68 kW) |
| Max. rychlost | 80 km/h (na zemi) 9,7 km/h (ve vodě) |
| Dojezd | 640 km (na zemi) 93 km (ve vodě) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
DUKW (neoficiálně zvaný Duck, kachna) je označení amerického obojživelného dvou a půltunového nákladního automobilu používaného spojeneckými vojsky během druhé světové války k přepravě materiálů a vojáků (zejména v Evropě a Tichomoří).[1][2] DUKW byl postaven na základě rozšířeného vojenského dvou a půltunového nákladního automobilu GMC CCKW opatřeného vodotěsnou člunovou karoserií.[1][2] Automobily byly využivány nejen americkou armádou, ale také spojeneckými zeměmi, kterým byly dodávány na základě Zákona o půjčce a pronájmu, např. Velká Británie, Sovětský svaz, Austrálie, Kanada, Francie. Britská armáda vyřadila některá z vozidel až v 70. letech. V Sovětském svazu se automobil osvědčil a v 50. letech zde byla vyráběna upravená kopie opatřená sklopnou nákladovou rampou BAV-485, na podvozku nákladního automobilu ZIL-151.[1][3] V Brazílii, která po válce používala také DUKW byla v 70. letech zkonstruována vylepšená kopie s názvem CAMANF.[3]
Název vozidla DUKW vychází ze systému označení firmy GMC: D - rok vzniku 1942, U - užitková obojživelná verze, K - pohon všech kol, W - dvě zadní nápravy.[1]
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]
Na souši se DUKW pohyboval pomocí tří poháněných náprav, přední z nich řiditelné. Ve vodě pak pomocí trojlistého lodního šroubu umístěného v tunelu ve spodní části zádě. Za lodním šroubem se nacházelo kormidlo spojené s ovládáním řízení předních kol (pomocí kterých se také dal ovlivnit směr plavby).[1][2] Nákladní prostor bylo možné zakrýt plachtou. Prostor řidiče byl chráněn sklopnými štíty z plexiskla. Na zádi bylo vozidlo vybaveno tažnými háky. Některé varianty disponovaly navijákem.[1] Jednalo se o první vozidlo vybavené systémem centrálního dohušťování pneumatik.[1] Pro odčerpání vniknuvší vody bylo určeno čerpadlo a záložní ruční pumpa.[2] Konstrukce vodotěsné člunové korby byla vytvořena ve spolupráci s firmou Sparkman & Stephens, která se zabývala výrobou jachet.[2][4]
Automobil mohl přepravit téměř dvě a půl tuny nákladu nebo 24 vojáků.
Některé z vozidel byly vyzbrojeny těžkými kulomety. V Tichomoří byly nasazeny i varianty opatřené 114mm raketomety Scorpion.[2] Přepravované dělostřelectvo mohlo být v omezeném rozsahu použito k vedení palby přímo z nákladového prostoru. [1][2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h BISHOP, Chris. Velká encyklopedie – Zbraně druhé světové války. Překlad Lubomír Háčik, Jiří Chodil. 1. vyd. Praha: Svojtka&Co, 2004. 543 s. ISBN 80-7237-247-5. Kapitola Obojživelná vozidla, s. 63, 68–69.
- ↑ a b c d e f g PANCHARTEK, Radek. Americká kachna byla plovoucím zázrakem a pomohla vyhrát válku. iDNES.cz [online]. MAFRA, 14. května 2023. Dostupné online.
- ↑ a b BISHOP, Chris. Velká encyklopedie – Moderní vojenské zbraně. Překlad Lubomír Háčik, Martin Hudra, Petr Tůma. 1. vyd. Praha: Svojtka&Co, 2004. 544 s. ISBN 80-7237-863-5. Kapitola Obojživelná a sněžná vozidla, s. 64, 67, 69.
- ↑ MACKERLE, Ivan; MACKERLE, Daniel. Obojživelné automobily. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013. 184 s. ISBN 978-80-247-4541-1. Kapitola Vojenské obojživelné automobily druhé světové války - Ford GPA, s. 56–57.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BISHOP, Chris. Velká encyklopedie – Zbraně druhé světové války. Překlad Lubomír Háčik, Jiří Chodil. 1. vyd. Praha: Svojtka&Co, 2004. 543 s. ISBN 80-7237-247-5. Kapitola Obojživelná vozidla, s. 63, 68–69.
- BISHOP, Chris. Velká encyklopedie – Moderní vojenské zbraně. Překlad Lubomír Háčik, Martin Hudra, Petr Tůma. 1. vyd. Praha: Svojtka&Co, 2004. 544 s. ISBN 80-7237-863-5. Kapitola Obojživelná a sněžná vozidla, s. 64, 67, 69.
- PANCHARTEK, Radek. Americká kachna byla plovoucím zázrakem a pomohla vyhrát válku. iDNES.cz [online]. MAFRA, 14. května 2023. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu DUKW na Wikimedia Commons - Příběh legendy - "Duck" - Obojživelný nákladní automobil GMC DUKW 353
