Přeskočit na obsah

David Lange

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
David Lange
Stranická příslušnost
ČlenstvíNovozélandská strana práce

Narození4. srpna 1942
Ōtāhuhu
Úmrtí13. srpna 2005 (ve věku 63 let)
Middlemore
Příčina úmrtíselhání ledvin a amyloidóza
Místo pohřbeníWaikaraka Cemetery
ChoťNaomi Lange (1968–1991)
Alma materAucklandská univerzita
Profesepolitik, advokát a diplomat
Náboženstvímetodismus
OceněníŘád společníků cti (1989)
Cena za správný život (2003)
Řád Nového Zélandu (2003)
PodpisDavid Lange, podpis
CommonsDavid Lange
Některá data mohou pocházet z datové položky.

David Russell Lange (4. srpna 1942 Auckland13. srpna 2005 Middlemore) byl novozélandský politik a právník, 32. předseda vlády Nového Zélandu v letech 1984–1989.

Narodil se na aucklandském předměstí Ōtāhuhu v lékařské rodině německého původu. Má mladšího bratra Petera, který je známým tvůrcem keramických soch. Langeova rodina patřila k metodistické církvi, David byl jejím laickým kazatelem a hlásil se k zásadám křesťanského socialismu.[1] Od roku 1963 byl členem Novozélandské strany práce. V roce 1966 ukončil studium práv na Aucklandské univerzitě a začal pracovat pro novozélandský nejvyšší soud. V sedmdesátých letech proslul v Aucklandu jako mimořádně výřečný advokát chudých, zastupoval mj. organizaci Polynéských panterů bojující za práva domorodého obyvatelstva. Byl zvolen poslancem novozélandského parlamentu za obvod Māngere a v roce 1978 se stal stínovým ministrem sociálních věcí.

Politická činnost

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1983 nahradil Billa Rowlinga v čele labouristické strany a stal se vůdcem parlamentní opozice. O rok později přivedl stranu k jasnému volebnímu vítězství, když získala 56 z 95 parlamentních křesel. Dne 26. července 1984 byl Lange jmenován premiérem Nového Zélandu a ministrem zahraničních věcí. Snažil se stabilizovat státní finance a navzdory svému levicovému přesvědčení se inspiroval deregulací ekonomiky uplatňovanou v USA Ronaldem Reaganem, snížil daně podnikatelům a omezoval státní dotace.[2]

V zahraniční politice prosazoval odzbrojení a neutralitu; vyvolal mezinárodní skandál, když odmítl vpustit do novozélandských vod americkou válečnou loď USS Buchanan. Za jeho vlády také francouzští agenti potopili plavidlo Rainbow Warrior v aucklandském přístavu, následovalo jejich zatčení a odsouzení, které výrazně zhoršilo vztahy Nového Zélandu s Francií. V roce 1987 Lange prosadil zákon prohlašující Nový Zéland za bezjadernou zónu.[3] Jeho vláda také legalizovala homosexuální styky osob starších šestnácti let a prohlásila maorštinu druhým úředním jazykem. Premiér však neuspěl ve své snaze o vyhlášení Nového Zélandu republikou a o změnu vlajky.

Lange vyhrál další volby v srpnu 1987 a sestavil další vládu, v níž byl předsedou a ministrem školství. Černé pondělí v říjnu 1987 však způsobilo pokles novozélandské ekonomiky a ztrátu Langeho popularity. Ve sporu o zavedení rovné daně se proti němu postavila i část vlastní strany a v dubnu 1989 založil Jim Anderton odštěpeneckou NewLabour Party. V srpnu téhož roku rezignoval Lange na post premiéra a předal vládu Geoffreymu Palmerovi.[4] V letech 1989 až 1990 zastával úřad generálního prokurátora. Poslancem byl do roku 1996, kdy ze zdravotních důvodů odešel z politického života.

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Jeho koníčkem byly automobilové závody, které jezdil na voze Ford Laser.[5] Působil také ve vedení Novozélandského ragbyového svazu. Po odchodu z vlády psal politické komentáře pro noviny The Dominion Post. Měl tři děti s první ženou Naomi a jedno s druhou ženou Margaret. V roce 1990 mu byl udělen Řád společníků cti a v roce 2003 Cena za správný život. Jako bývalý premiér měl také nárok na šlechtický titul, který však odmítl používat.

Lange byl znám celoživotním sklonem k obezitě a ve čtyřiceti letech již vážil 175 kg, pak prodělal operativní zmenšení žaludku. Trpěl cukrovkou a amyloidózou, v roce 2005 mu byla amputována část pravé nohy a krátce nato zemřel na selhání ledvin ve věku 63 let.[6]

  1. David Lange [online]. Britannica [cit. 2025-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. A nation reinvented: 40 years on from its 1984 victory, the Fourth Labour Government still defines NZ. The Conservation [online]. 2024-06-12 [cit. 2025-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Nuclear-free New Zealand [online]. NZ History [cit. 2025-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Lange to Resign as Prime Minister of New Zealand. Los Angeles Times [online]. 1989-08-07 [cit. 2025-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. David Lange racing in Ford Laser automobile [online]. National Library Wellington [cit. 2025-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Former New Zealand PM Lange dies. ABC News [online]. 2005-08-13 [cit. 2025-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]