David Lange
David Lange | |
---|---|
![]() | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Novozélandská strana práce |
Narození | 4. srpna 1942 Ōtāhuhu |
Úmrtí | 13. srpna 2005 (ve věku 63 let) Middlemore |
Příčina úmrtí | selhání ledvin a amyloidóza |
Místo pohřbení | Waikaraka Cemetery |
Choť | Naomi Lange (1968–1991) |
Alma mater | Aucklandská univerzita |
Profese | politik, advokát a diplomat |
Náboženství | metodismus |
Ocenění | Řád společníků cti (1989) Cena za správný život (2003) Řád Nového Zélandu (2003) |
Podpis | ![]() |
Commons | David Lange |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
David Russell Lange (4. srpna 1942 Auckland – 13. srpna 2005 Middlemore) byl novozélandský politik a právník, 32. předseda vlády Nového Zélandu v letech 1984–1989.
Původ
[editovat | editovat zdroj]Narodil se na aucklandském předměstí Ōtāhuhu v lékařské rodině německého původu. Má mladšího bratra Petera, který je známým tvůrcem keramických soch. Langeova rodina patřila k metodistické církvi, David byl jejím laickým kazatelem a hlásil se k zásadám křesťanského socialismu.[1] Od roku 1963 byl členem Novozélandské strany práce. V roce 1966 ukončil studium práv na Aucklandské univerzitě a začal pracovat pro novozélandský nejvyšší soud. V sedmdesátých letech proslul v Aucklandu jako mimořádně výřečný advokát chudých, zastupoval mj. organizaci Polynéských panterů bojující za práva domorodého obyvatelstva. Byl zvolen poslancem novozélandského parlamentu za obvod Māngere a v roce 1978 se stal stínovým ministrem sociálních věcí.
Politická činnost
[editovat | editovat zdroj]V roce 1983 nahradil Billa Rowlinga v čele labouristické strany a stal se vůdcem parlamentní opozice. O rok později přivedl stranu k jasnému volebnímu vítězství, když získala 56 z 95 parlamentních křesel. Dne 26. července 1984 byl Lange jmenován premiérem Nového Zélandu a ministrem zahraničních věcí. Snažil se stabilizovat státní finance a navzdory svému levicovému přesvědčení se inspiroval deregulací ekonomiky uplatňovanou v USA Ronaldem Reaganem, snížil daně podnikatelům a omezoval státní dotace.[2]
V zahraniční politice prosazoval odzbrojení a neutralitu; vyvolal mezinárodní skandál, když odmítl vpustit do novozélandských vod americkou válečnou loď USS Buchanan. Za jeho vlády také francouzští agenti potopili plavidlo Rainbow Warrior v aucklandském přístavu, následovalo jejich zatčení a odsouzení, které výrazně zhoršilo vztahy Nového Zélandu s Francií. V roce 1987 Lange prosadil zákon prohlašující Nový Zéland za bezjadernou zónu.[3] Jeho vláda také legalizovala homosexuální styky osob starších šestnácti let a prohlásila maorštinu druhým úředním jazykem. Premiér však neuspěl ve své snaze o vyhlášení Nového Zélandu republikou a o změnu vlajky.
Lange vyhrál další volby v srpnu 1987 a sestavil další vládu, v níž byl předsedou a ministrem školství. Černé pondělí v říjnu 1987 však způsobilo pokles novozélandské ekonomiky a ztrátu Langeho popularity. Ve sporu o zavedení rovné daně se proti němu postavila i část vlastní strany a v dubnu 1989 založil Jim Anderton odštěpeneckou NewLabour Party. V srpnu téhož roku rezignoval Lange na post premiéra a předal vládu Geoffreymu Palmerovi.[4] V letech 1989 až 1990 zastával úřad generálního prokurátora. Poslancem byl do roku 1996, kdy ze zdravotních důvodů odešel z politického života.
Osobní život
[editovat | editovat zdroj]Jeho koníčkem byly automobilové závody, které jezdil na voze Ford Laser.[5] Působil také ve vedení Novozélandského ragbyového svazu. Po odchodu z vlády psal politické komentáře pro noviny The Dominion Post. Měl tři děti s první ženou Naomi a jedno s druhou ženou Margaret. V roce 1990 mu byl udělen Řád společníků cti a v roce 2003 Cena za správný život. Jako bývalý premiér měl také nárok na šlechtický titul, který však odmítl používat.
Lange byl znám celoživotním sklonem k obezitě a ve čtyřiceti letech již vážil 175 kg, pak prodělal operativní zmenšení žaludku. Trpěl cukrovkou a amyloidózou, v roce 2005 mu byla amputována část pravé nohy a krátce nato zemřel na selhání ledvin ve věku 63 let.[6]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ David Lange [online]. Britannica [cit. 2025-04-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ A nation reinvented: 40 years on from its 1984 victory, the Fourth Labour Government still defines NZ. The Conservation [online]. 2024-06-12 [cit. 2025-04-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Nuclear-free New Zealand [online]. NZ History [cit. 2025-04-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Lange to Resign as Prime Minister of New Zealand. Los Angeles Times [online]. 1989-08-07 [cit. 2025-04-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ David Lange racing in Ford Laser automobile [online]. National Library Wellington [cit. 2025-04-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Former New Zealand PM Lange dies. ABC News [online]. 2005-08-13 [cit. 2025-04-21]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu David Lange na Wikimedia Commons
- Te Ara Encyclopedia of New Zealand
- Eyes of New Zealand
- Novozélandští politici
- Premiéři Nového Zélandu
- Novozélandští právníci
- Metodisté
- Aktivisté proti jaderným zbraním
- Nositelé Řádu Nového Zélandu
- Nositelé Řádu společníků cti
- Narození v roce 1942
- Narození 4. srpna
- Narození v Aucklandu
- Úmrtí v roce 2005
- Úmrtí 13. srpna
- Úmrtí v Aucklandu
- Zemřelí na diabetes mellitus
- Zemřelí na selhání ledvin