Denis Calvaert

Denis Calvaert
	Zázrak svaté Kateřiny Alexandrijské
Rodné jméno	Denys Calvaert, Il Fiamingo
Narození	kolem roku 1540; Antverpy
Úmrtí	16. dubna 1619; Bologna
Národnost	vlámská
Povolání	vlámský malíř
Znám jako	Dionisio Fiammingo
Hnutí	renesanční manýrismus
Ovlivněný	Prospero Fontana, Lorenzo Sabatini
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Denis Calvaert (okolo roku 1540 – 16. dubna 1619) byl vlámský malíř období renesančního manýrismu, narozený v Antverpách a činný v Itálii.

Životopis

Denis Calvaert se v rodných Antverpách vyučil krajinomalbě u Christiana van den Queborna a odešel k dalšímu studiu do Bologni, kde byl žákem figuralisty Prospera Fontany (1512–1597), čelného představitele boloňské školy pozdní renesance. Dále studoval architekturu, anatomii a historii. Z Bologni odešel roku 1572 do Říma, kde se učil a maloval společně s Lorenzem Sabatinim na výmalbě Sálu králů (Sala Regia) papežského paláce ve Vatikánu. Roku 1570 spolu namalovali oltářní obraz Svatá rodina s Janem Křtitelem a archandělem Michaelem s váhami lidských duší.

Většinu svého života prožil v Itálii, kde byl znám jako Dionisio Fiammingo, nebo jednoduše Il Fiammingo (Vlám). Věnoval tam hodně času kopírování a studiu Raffaelových obrazů . Z Říma se vrátil se do Bologni, kde založil malířský ateliér, do něhož přijímal žáky, například dceru svého mentora Lavinii Fontanovou. Ateliér dodával významné zakázky také do Říma. Vicenzio Gotti. V jeho ateliéru pracovali také Francesco Gessi a Giacomo Semenza, než vstoupil do ateliéru Guida Reniho. Calvaertovým vedením pracovali také Vincenzo Spisanelli a Gabriello Ferrantini.[8] Mezi jeho žáky patřili například Guido Reni, Giovanni Battista Bertusio, Francesco Albani, Domenichino a následovali vzory Annibale Carracciho. Denis Calvaert byl v Bologni respektován jako občan a došel uznání i jako umělec. Jeho pohřbu se zúčastnil nejen Ludovico Carracci, který vedl svůj vlastní malířský ateliér a byl tedy Calvaertovým konkurentem, ale doprovodili ho i všichni Carracciovi žáci. Calvaert byl pohřben v bazilice Panny Marie servitů (Basilica di Santa Maria dei Servi) v Bologni.

Dílo

Obrazy Denise Calvaerta byly ovlivněny boloňskou malířskou školou, jsou charakteristické svou drobnopisnou kompozicí a manýristickou barevností. Svými díly je zastoupen v chrámech i v Národní galerii umění v Bologni, ve Florencii, v kostele sv. Řehoře v Montone, v Lipsku, Petrohradě, Parmě, Budapešti, v Caen a v Praze. K nejznámějším obrazům patří:

Mystické zasnoubení sv. Kateřiny v Muzeu umění v Lipsku (a tři jiné varianty)
Obrácení svatého Pavla, Muzeum krásných umění v Budapešti
Svatá rodina, variantyː
Svatá rodina s archandělem Michalem, trestajícím ďábla a vážícím duše, kostel sv. Jakuba Většího v Bologni
Příbuzenstvo Kristovo se svatým Antonínem Paduánským a morovými patrony sv. Šebestiánem a Rochem ^[1]
Noli me tangere, Národní muzeum ve Varšavě
Kristus v zahradě Getsemanské
Svatý archanděl Michael v bazilice Svatého Petronia v Bologni
Alegorie bdělosti (La vigilanza) v Národní galerii v Bologni
Danae, Galerie v Lucce

K neprávem opomíjeným patří:

Poslední večeře Páně v kostele sv. Řehoře Velikého v Montone, (Umbrie)

Čechy

Triptych Svatí archandělé Michael (uprostřed), Gabriel a Rafael na oltáři v jižní boční kapli kostela Všech svatých na Pražském hradě, pravděpodobně dar císaře Rudolfa II., který se roku 1588 zúčastnil slavnosti přenesení těla svatého Prokopa ze Sázavy do tamního kostela. ^[2]

Galerie

Mystické zasnoubení sv. Kateřiny
Obrácení sv.Pavla
Svatá rodina, Jan Křtitel a sv. Anna
Noli me tangere
Sv. Jan Evangelista
Kristus v zahradě Getsemanské
Svatá rodina, Jan Křtitel a archanděl Michael

Zajímavost

Christian Calvaert starší (psal se Kaulfersch) byl malíř-portrétista, činný v 1. polovině 17. století na Liberecku; jeho příbuzenský poměr k Denisovi nebyl dosud objasněn. Maloval portréty rodiny Redernů a Valdštejnů pro zámek ve Frýdlantu a radnici v Liberci.^[3]

Odkazy

Reference

↑ [1]Aukce Sotheby´s New York 13. leden 2007
↑ POCHE, Emanuel, Prahou krok za krokem. 2. vydání, Panorama Praha 1987, s. 104
↑ R. Anděl, H. Seifertová: Liberecko. Liberec 1966, nestránkováno

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Denise Calvaert na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Denis Calvaert na Wikimedia Commons

[1] [1]Aukce Sotheby´s New York 13. leden 2007

[2] POCHE, Emanuel, Prahou krok za krokem. 2. vydání, Panorama Praha 1987, s. 104

[3] R. Anděl, H. Seifertová: Liberecko. Liberec 1966, nestránkováno

[1]

[2]

[3]