Přeskočit na obsah

Die Linke

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Die Linke
Logo
Datum založení16. června 2007
PředsedaInes Schwerdtnerová
Jan van Aken
MístopředsedaAtes Gürpinar
Luise Neuhaus-Wartenberová
Sabine Ritterová
Maximilian Schirmer
Generální tajemníkJanis Ehling
ZakladatelOskar Lafontaine
SídloKarl-Liebknecht-Haus
Kl. Alexanderstraße 28
D-10178 Berlín
PředchůdceWASG
Die Linkspartei.PDS
Ideologiedemokratický socialismus
levicový populismus
zelená politika
progresivismus[1]
Politická pozicelevice[2]
Evropská stranaStrana evropské levice
Politická skupina EPEvropská sjednocená levice a Severská zelená levice
Počet členů81 200 (2025)[3]
Barvy
     červená
     fialová
Volební výsledek8,8 % (Bundestag 2025)
Oficiální webwww.die-linke.de
Zisk mandátů ve volbách
Spolkový sněm
64/630
Zemské sněmy
79/1893
Evropský parlament
2/96
Vlajka strany
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Die Linke (česky doslova „Levice“; v němčině je někdy používáno Die Linkspartei, doslova „Levicová strana“) je německá levicová politická strana. Vznikla v roce 2007 spojením stran PDS a WASG.

Vznik a vývoj strany

[editovat | editovat zdroj]

Byla založena 16. června 2007 na kongresu v Berlíně sloučením stran Die Linkspartei.PDSWASG, která historicky vznikla z bývalé východoněmecké Sjednocené socialistické strany a postupně se přetvářela až do své tehdejší podoby. O sloučení obou stran se diskutovalo již od léta 2005 – hlavním důvodem nebyla v prvé řadě jejich značná ideologická spřízněnost, ale snaha etablovat silnější celoněmeckou stranu. Die Linkspartei.PDS byla totiž zastoupena téměř výlučně v tzv. „nových spolkových zemích“, tedy na území bývalé Německé demokratické republiky (NDR). Naproti tomu WASG působila téměř výlučně na území bývalého Západního Německa. V červnu 2005 došlo k dohodě nekonkurovat si navzájem ve volbách do Německého spolkového sněmu.[4]

Roku 2005 došlo též ke zkrácení názvu východoněmecké strany na Die Linkspartei. Tím se strana pokusila zbavit se dědictví své bezprostřední předchůdkyně, Strany demokratického socialismu (PDS), která vznikla z bývalé SED. Tuto změnu názvu také požadovalo partnerské uskupení WASG, aby bylo usnadněno pozdější sloučení. Dosavadní název strany byl u části obyvatelstva kompromitovaný. Nové jméno se hodně podobalo předpokládanému pozdějšímu jménu po sloučení obou partnerských uskupení a neslo navíc programatické komponenty budoucí strany.

Na společném kongresu obou stran v Dortmundu 24. a 25. března 2007 bylo jednomyslně rozhodnuto sloučení uskutečnit. To se stalo na slučovacím kongresu 16. června 2007 v Berlíně.

V průběhu těchto diskusí došlo k silným frakčním bojům uvnitř WASG, např. v Berlíně, kde se členové rozhodli doporučení ke sloučení ignorovat. Tyto tendence byly obzvláště silné také v Meklenbursku-Předním Pomořansku, kde roku 2006 došlo v zemských volbách ke kandidatuře obou stran. Tyto opoziční frakce uvnitř WASG se sloučení obou celoněmeckých stran nezúčastnily.

Volby do Německého spolkového sněmu 2017

[editovat | editovat zdroj]

Ve volbách do Německého spolkového sněmu, které se konaly 24. září 2017, se strana Die Linke umístila se ziskem 9,2 % odevzdaných hlasů na pátém místě.[5] V parlamentě tak získala 69 poslaneckých mandátů.[6]


Politický program

[editovat | editovat zdroj]

Strana se hlásí k demokratickému socialismu, přičemž ve srovnání se sociálně demokratickou SPD deklaruje mnohem výraznější levicovou orientaci, podle některých až krajně levicovou.[7][8][9] Ekonomicky se hlásí ke keynesiánství; prosazuje progresivní zdanění lidí s nejvyššími příjmy, vyšší zdanění korporací a navýšení státních investic do vzdělání, kultury, infrastruktury, výzkumu a vývoje. Odmítavě se staví k vojenskému intervencionismu, přičemž podporuje vystoupení Německa ze Severoatlantické aliance (NATO). V minulosti se negativně stavěla k zapojení Německa do války v Afghánistánu a Iráku.[10]

Spolupředsednictví

[editovat | editovat zdroj]

Strana funguje na principu spolupředsednictví, v jejím čele tak stojí dva lidé (nejčastěji jeden muž a jedna žena).

  1. Germany’s Left comes back from the dead. POLITICO [online]. 2025-02-20 [cit. 2025-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. FÈVRE, Raphaël. A Political Economy of Power: Ordoliberalism in Context, 1932-1950. [s.l.]: Oxford University Press 281 s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-760780-0. (anglicky) Google-Books-ID: hfhQEAAAQBAJ. 
  3. TAGESSCHAU.DE. Linkspartei meldet Mitgliederrekord. tagesschau.de [online]. [cit. 2025-02-24]. Dostupné online. (německy) 
  4. Die Kooperation der PDS und der WASG zur Bundestagswahl 2005 (PDF)
  5. VÖLLINGER, Veronika; KLORMANN, Sybille; GEIL, Karin. Bundestagswahl: Christian Lindner zum Fraktionsvorsitzenden gewählt. Die Zeit. 2017-09-25. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-24. ISSN 0044-2070. (německy)  Archivováno 11. 2. 2018 na Wayback Machine.
  6. Oslabená CDU/CSU obhájila prvenství, posílili pravicoví populisté. Konečné výsledky voleb v Německu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-09-24 [cit. 2017-09-25]. Dostupné online. 
  7. CONNOLLY, Kate. Die Linke party wins German votes by standing out from crowd. The Guardian. 2009-09-17. Dostupné online [cit. 2020-03-16]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  8. Far-left Die Linke take charge of German region. euronews [online]. 2014-11-20 [cit. 2020-03-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. HILL, Jenny. Mixed reaction to German far-left triumph. BBC News. 2014-12-05. Dostupné online [cit. 2020-03-16]. (anglicky) 
  10. German hard left set to gain ground. news.bbc.co.uk. 2009-09-24. Dostupné online [cit. 2020-03-16]. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]