Přeskočit na obsah

Dillenburg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dillenburg
staré město s hradem a kostelem
staré město s hradem a kostelem
Dillenburg – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška230 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměHesensko
Vládní obvodGießen
Zemský okresZemský okres Lahn-Dill
Dillenburg
Dillenburg
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha83,76 km²
Počet obyvatel23,028 (k 31,12,2023)
Hustota zalidnění275 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.dillenburg.de
Telefonní předvolba02771
PSČ35683–35690
Označení vozidelLDK, DIL a WZ
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dillenburg je německé město ve střední části spolkové země Hesensko, ležící při řece Dill, ve vládním obvodu Gießen a v zemském okrese Lahn-Dill.

Město je oblíbeným cílem turistů, cílem dálkové turistické stezky Rothaarsteig, leží také na německo-nizozemské trase prázdninové Oranžské stezky. Od 2. listopadu 2017 nese oficiální označení Oranienstadt (Oranžské město).

Administrativní členění

[editovat | editovat zdroj]

Město má kromě historického centra sedm připojených obcí.

Dillenburg před požárem, Merianův prospekt, kolem roku 1640

První písemná zmínka o obci je z roku 1254. V roce 1344 získal Dillenburg od císaře Ludvíka IV. Bavora městská práva. Byl sídlem oranžské větve rodu Nassau. Na Schlossbergu si Nassavští na přelomu 13. a 14. století postavili důležitý vlastní a strážní hrad, pravděpodobně ze dřeva, protože po zničení z roku 1323 po něm nezůstaly žádné stopy.

V 16. století byla na místě starého hradu postavena hlavní rezidence hrabat z Nassau-Dillenburgu, která byla od roku 1536 rozšířena na moderní renesanční pevnost. Narodil se zde také Vilém I. Oranžský, který odtud organizoval nizozemský odboj proti Španělsku (1567–1572). Kasematy hradu se částečně zachovaly a patří mezi největší podzemní obranné systémy v Evropě. Během válek poskytovaly ubytování pro více než 2 000 vojáků, jsou dosud přístupné k prohlídkám. Jedním z posledních vládnoucích členů rodu byl Georg Ernst Ludwig, baron z Liebensteina.

Hrázděné domy v historickém centru

Požár devastoval velkou část města v roce 1723. Více než 200 domů bylo zničeno. Většina dochovaných hrázděných domů vznikla po požáru. Hrad Dillenburg byl zničen v sedmileté válce v roce 1760 a z jeho kamene byly postaveny budovy na Wilhelmstrasse. V období Nassavského vévodství byl Dillenburg sídlem okresní správy a soudu. V roce 1875 byla na Schlossbergu na památku Viléma Oranžského postavena věž Wilhelmsturm, nynější dominanta města.

Po polovině 19. století byla postavena železnice Sieg-Dill jako součást železniční trati z Gießenu do Kolína nad Rýnem. Region zažil díky využívání železných rud z okolí Lahnu, Dillu a Siegu průmyslový vzestup, těžařské, hutní a kovodělné podniky si zbudovali další trati a vlečky, všechny zrušené a rozebrané do roku 1983.

Během druhé světové války bylo nádraží a průmyslová zóna Dillenburgu cílem spojeneckých náletů. Těžba rud se po druhé světové válce stala nerentabilní a poslední vysoká pec byla uzavřena v roce 1968 v okrese Oberscheld.

Průmyslová zóna zahrnuje podniky E.ON Mitte, Funkenerosionstechnik Hartwig Hermann, Isabellenhütte Heusler GmbH & Co., Linde & Wiemann, Ströher-Keramik, Outokumpu Dillenburg Works a Weber Kunststofftechnik.

Evangelický městský kostel

Dillenburg má čtyři desítky památkové chráněných objektů a patří tak k nejlépe dochovaným historickým městům v Hesensku.

  • Schlossberg: kasematy a novogotická věž Wilhelmsturm z roku 1875,
  • Evangelický městský kostel na úbočí Schlossbergu - gotická halová stavba s dřevěnými emporami, uvnitř se dochovaly gotické a renesanční náhrobky i malovaný epitaf, barokní varhany
  • vily továrníků: Villa Grün, Villa Haas
  • Bismarcktempel - Bismarckův vyhlídkový pavilón nad městem

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dillenburg na německé Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]