Diskuse:Bitva o Francii

Důvod upravit: Text je na mimořádně nízké kvalitativní úrovni pokud jde o předání fakt. Fascinují mne obsáhlé pasáže o prolamování Maginotovy linie, když ta neměla v konfliktu prakticky žádný význam. Naproti tomu důležité boje v oblasti střední Francie nejsou zmíněny vůbec. Ani jinak to není lepší než úvod, který vůbec nebyl schopen čtenáři sdělit podstatu německého plánu (přestože byl úspěšně proveden!!!) Cinik 13:22, 2. 4. 2006 (UTC)

jo s tim souhlasím, myslel jsem jenom, že to upravit se vztahovalo na to, aby se předělal surovej text, o tom, že ten text chce dopracovat nemůžu být ani řeč, to je jasné :-) --Chmee2 13:46, 2. 4. 2006 (UTC)

Taktika

Prosím, mohl by mi někdo z přítomných taktiků vysvětlit následující vojenský manévr:

"...Zbytky francouzských vojsk na Maginotově linii a v Lotrinsku se zoufale bránili, ale přesto byli obklíčeni tankovou armádou generála Guderiana. Když se pokusili o protiútok, byli téměř okamžitě obklíčeni..."

Není mi zcela jasné, jak se znovuobkličuje stále obklíčená nepřátelská jednotka :-) --Krivo 13:51, 27. 6. 2006 (UTC)

To jsem jakžtakž opravil, našel jsem tam ještě jeden takový nesmysl. Mimochodem, neznám důvod, ale "dobýt" se skutečně píše s tvrdým y :) — Timichal • 13:53, 27. 6. 2006

Děkuji za upozornění na pravopis. Opět bylo na čase zopakovat si vyjmenovaná slova :-) http://www.ujc.cas.cz/poradna/odpo.html --Krivo 14:13, 27. 6. 2006 (UTC)

Pracuje se

Vložil jsem zde šablonu pracu je se. Mám v plánu tento článek úplně předělat (vymazat dosavadní text) a také prodloužit. Období 2. světové války sice znám, ale nejsem expert. Každá pomoc se vítá. --Vedros88 29. 9. 2008, 18:46 (UTC)

Hotovo. Článek je přepracován a prodloužen. Časem dodělám sekci kapitulace a popřípadě přidám zdroje. Mažu šablonu upravit. Pokud budete mít s tímto článkem potíže, napište mi to buď sem nebo na mojí diskusní stránku. --Vedros88 4. 10. 2008, 20:20 (UTC)

jadran

Celý tenhle článek je slabý, manipulativní a jeho autor vůbec nerozumí dané problematice. Přesně jak krátce píše ve svém příspěvku cinik i v detalu krivo. Úvodní tvrzení, že "Bitva skončila vítězstvím Osy; především kvůli překvapivému útoku německých vojsk na neutrální země Beneluxu." jednoznačně dokazuje, že autor vůbec nepochopil, co bylo podstatou německého válečného plánu a není mu jasná souvislost mezi útokem v Ardenách a překročením Maasy. Spojenci samozřejmě útok na Benelux očekávali (pod vlivem událostí z předchozí války) a Němci je v tom usilovně utvrzovali. Německé útoky na Nizozemí a na Belgii byly ve skutečnosti zastíracími, klamavými operacemi, jejichž skutečným cílem bylo vytáhnout levé křídlo spojeneckých vojsk (kde byly navíc umístěny nejlepší francouzské jednotky a kvalitní divize Britů) co nejdál do Belgie a maximalizovat jeho vzdálenost od hlavního německého útoku přes Ardeny. Druhým nesmyslem je, že Hitler přikázal německým tankovým jednotkám zastavit a neumožnil jim dorazit spojenecké síly v Dunkerku. Tento postup ještě před Hitlerem pozastavil Gerd von Rundstedt a důvodem nebylo šetřit Brity, jak to rádi později šířili komunisté na základě senzacechtivých "zjištění" různých publicistů a pseudohistoriků, ale německé tankové jednotky se dostaly na hranici použitelnosti, tzn. docházelo jim palivo, střelivo a řada tanků byla ve stavu, který jejich další nasazení, zejména v tam složitém terénu, jaký kolem měst u Kanálu je prakticky vylučoval. navíc měly nedostatečnou podporu pěchoty i dělostřelectva, které bylo potřeba na směru hlavního úderu. Operační cíl byl dosažen, hlavní útok se valil do středu Francie a tahle nejsilnější část spojencké armády byla zcela eliminována. Je pozoruhodné, jak málo se vysvětlovatelé válečných operací (ale nejen nich) věnují logistice, jak si neuvědomují, jak malou část zásob, potravin a hlavně střeliva si vijáci jsou schopni vézt nebo nést sebou a jak složité a rozsáhlé je zásobování jednotek v boji. Ostatní část článku už jsem radši vynechal, je-li to ve stejném duchu, nemá cenu se tím zabývat. Přitom dále je celá operace popsána jakž takž v souladu s aktuálními poznatky. V onom úvodním odstavci se ale také tvrdí, že se ukázala síla nových zbraní, jako byly tanky, letadla a výsadkáři. Přitom tyto zbraně měly obě strany a spojenci měli dokonce víc tanků (kvalitnějších) a děl, stejně jako měli početní převahu a to i přes započítání Mussoliniho divizí, které stejně jako italské královské válečné letectvo do hlavních bojů prakticky (s výjimkou fronty v Alpách) nezasáhly. Neprokázala se síla nových zbraní, ani tanky ani letadla nebyly zbraně nové, ale prokázala se účinější taktika, koordinace jednotlivých zbarní, lepší výcvik německých vojáků a především vyšší kvality německého velení a to na všech stupních. Francouzi a Britové měli nejen víc tanjů, ale navrch ještě kvalitnějších, ale jejich tanky například vůbec nebyly vybaveny cysílačkami, takže jejich postup a koordinaci na bojišti bylo jenom velmi obtížné provádět. Přitom francouzský tank Char B1 byl natolik dobře vyzbrojen (kanóny ráže 75 mm a ráže 47 mm, čelní pancíř 44 mm), že se mu nemohl postavit přímo žádný z německých tanků, které měl Wehrmacht na západním bojišti v té době k dispozici. Přitom těchto tanků měla francouzská armáda přes čtyři sta., zatímco Němci měli jako nejmodernější tank PzKpfw III s 35 mm kanonem. Ale páteří německých tankových vojsky byly stroje PzKpfw II, což byl lehký tank s tříčlenou osádkou, 20 mm kanonem a panceřováním 14,5 mm. Z výše uvedeného srovnání samozřejmě zcela jednoznačně vyplývá, že jednou věcí jsou parametry zbraní a tou druhou schopnost třeba teoreticky slabší zbraň co nejefektivnějším zůsobem použít. --Baltjadran (diskuse) 11. 5. 2025, 13:26 (CEST)