Dvojlom

Dvojlom je schopnost anizotropních látek štěpit paprsek světla na 2 části, jejichž polarizace jsou navzájem kolmé. V materiálu tak vznikají 2 paprsky: řádný (ordinální) a mimořádný (extraordinální). Rozštěpení je způsobeno tím, že index lomu materiálu závisí na polarizaci světla. Světlo z většiny zdrojů je nepolarizované a je tak směsicí všech možných polarizací. Když nepolarizovaný paprsek dopadne na rozhraní s dvojlomným materiálem, fotony se podle svých původních polarizací roztřídí do dvou nových paprsků, které se lámou pod různými úhly, protože na oba působí různé indexy lomu. Někdy se pod dvojlomem rozumí závislost indexu lomu na polarizaci světla.^[1]

Na vzniklé paprsky působí buť řádný index lomu $N_{o}$ nebo mimořádný index lomu $N_{e}$ . Kvůli různým indexům lomu je světlo schopné procházet látkou jen jako polarizované. Fyzickým důsledkem toho je, že svazek se rozdělí na dva polarizované paprsky, které prochází materiálem v různých směrech. Směr lomu paprsků v dvojlomných látkách neodpovídá Snellovu zákonu a pro určení výsledného směru paprsku je třeba znát orientaci mřížky v materiálu, na který světlo dopadá (tato orientace nemusí odpovídat stěně materiálu).

Využití

Látky vykazující dvojlom nalézají použití zejména v optice jako materiály pro vlnové destičky a kompenzátory.

Umělý dvojlom

Dvojlom mohou vykazovat i izotropní látky pod vlivem anizotropních stimulů ze svého okolí. Látky, které za normálních okolností nejsou dvojlomné jej mohou začít vykazovat pokud jsou vystaveny elektrickému či magnetickému poli nebo mechanickému namáhání. Dvojlom vzniklý v látce v důsledku podmětu z okolí nazýváme umělý dvojlom.^[2]

Vznik dvojlomu při mechanickém namáhání (či vnitřním napětí^{[pozn. 1]}) nazýváme elastooptický jev. Dvojlom vzniklý vložením látky do elektrického pole je popisován Kerrovým a Pockelsovým jevem. Dvojlom způsobený magnetickým polem vysvětluje Cotton-Moutonův jev.

Odkazy

Poznámky

↑ může se objevovat i u proudících viskózních kapalin vlivem jejich vnitřního tření

Reference

↑ MALÝ, Petr. Optika. 2. vyd. [s.l.]: Karolinum, 2013. 368 s. ISBN 978-80-246-2246-0. S. 237. [dále jen Malý].
↑ PELANT, Ivan; KOHLOVÁ, Věra; FIALA, Jiří; POSPÍŠIL, Josef; FÄHNRICH, Jaromír. Fyzikální praktikum III. 3. vyd. Praha: Matfyzpress, 2005. 272 s. ISBN 80-86732-67-3. S. 85.

Literatura

MALÝ, Petr. Optika. [s.l.]: Karolinum, 2013. 368 s. ISBN 978-80-7378-205-4.

Související články

Opticky anizotropní látka

[3] ůže se objevovat i u proudících viskózních kapalin vlivem jejich vnitřního tření

[1] MALÝ, Petr. Optika. 2. vyd. [s.l.]: Karolinum, 2013. 368 s. ISBN 978-80-246-2246-0. S. 237. [dále jen Malý].

[2] PELANT, Ivan; KOHLOVÁ, Věra; FIALA, Jiří; POSPÍŠIL, Josef; FÄHNRICH, Jaromír. Fyzikální praktikum III. 3. vyd. Praha: Matfyzpress, 2005. 272 s. ISBN 80-86732-67-3. S. 85.

[1]

[2]

[pozn. 1]