Emanuel Frinta

Emanuel Frinta
Narození	31. října 1896; Nové Hrady; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	3. února 1970 (ve věku 73 let); Praha; Československo
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	malíř, typograf, ilustrátor a kreslíř
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Emanuel Frinta (31. října 1896, Nové Hrady u Vysokého Mýta – 3. února 1970 v Praze) byl český malíř, grafik a ilustrátor.^[1]

Život

Vystudoval gymnázium ve Vysokém Mýtě a poté (1917–1923) studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u Vratislava Nechleby, Jakuba Obrovského a Maxe Švabinského.

Byl členem Umělecké besedy. V roce 1924 pro názorové neshody spolu s dalšími výtvarníky (Karel Holan, Miloslav Holý, Pravoslav Kotík, Karel Kotrba, Oldřich Kerhart, Marie Schnabelová)^[2] z Umělecké besedy odešel.

V roce 1923 absolvoval studijní cestu do Paříže a o rok později do Itálie, během kterých hledal svůj vlastní výtvarný výraz. V letech 1926–1948 spolupracoval s nakladatelstvím Družstevní práce, kde se stal, do Sutnarova příchodu, prvním ředitelem Krásné jizby. Zde se záhy prosadil jako autor moderně pojaté knižní vazby. V Krásné jizbě měl také na počátku roku 1935 výstavu sedmdesáti kreseb ženských aktů z roku 1927, což bylo téma, které jeho tvorbu provázelo celý život.^[3]^[4]^[5]

Pedagogická činnost

V roce 1936 založil soukromou školu kreslení v paláci Louvre v Praze na Národní třídě.

Knižní tvorba

Výběr publikací na jejichž knižní a grafické podobě se podílel v nakladatelství Družstevní práce:^[3]

Charles Louis Philippe: Marcipánek, 1926, vazby, obálka a ilustrace
George Meredith: Rhoda Flemingová, 1927, dva svazky, obálka
Joseph Delteil: Pět smyslů, 1927, vazba
Felix Timmermans: Pallieter, 1928, vazba
Martin Andersen Nexø: Ditta, dcera člověka, 1935, vazba

Odkazy

Reference

↑ TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců.3. Eck-Han. 4. vyd. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1993. 195–294 s. ISBN 80-900648-4-1. S. 240.
↑ Karel Holan: O tendenčnosti v umění, časopis Život, 4/1924
↑ ^a ^b VLČKOVÁ, Lucie. Emanuel Frinta a Družstevní práce. Kontinuita tradice jako předpoklad úspěšnosti = Emanuel Frinta and the Družstevní práce co-operative. Continuity of tradition as an underlying precondition of cuccess. Bulletin Moravské galerie v Brně. 2007, čís. 63, s. 71–87.
↑ CHALOUPKA, David. Exlibris Emanuela Frinty. Knižní značka. 1996, čís. 3, s. 12–13.
↑ KOVÁRNA, František. Emanuel Frinta. Magazín DP. 1935-03, roč. 2, čís. 10, s. 306–307.

Literatura

CHALOUPKA, David. Emanuel Frinta. Můj hlavní výtvarný problém je žena. Revolver revue. 1997, čís. 36, s. 199–216.
CHALOUPKA, David: Emanuel Frinta. Starožitnosti a umění. 1996, čís. 10, s. 17.
ROUSOVÁ, Hana: Český neoklasicismus dvacátých let, Část 1: Malba, kresba: katalog výstavy, Praha prosinec 1985-leden 1986. Praha: Galerie hlavního města Prahy, 1985. 64 s. S 30–32.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Emanuel Frinta na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Emanuel Frinta
Regionální výročí
Sbírky Českého muzea výtvarných umění
Emanuel Frinta v informačním systému abART

[1] TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců.3. Eck-Han. 4. vyd. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1993. 195–294 s. ISBN 80-900648-4-1. S. 240.

[2] Karel Holan: O tendenčnosti v umění, časopis Život, 4/1924

[:0-3] VLČKOVÁ, Lucie. Emanuel Frinta a Družstevní práce. Kontinuita tradice jako předpoklad úspěšnosti = Emanuel Frinta and the Družstevní práce co-operative. Continuity of tradition as an underlying precondition of cuccess. Bulletin Moravské galerie v Brně. 2007, čís. 63, s. 71–87.

[4] CHALOUPKA, David. Exlibris Emanuela Frinty. Knižní značka. 1996, čís. 3, s. 12–13.

[5] KOVÁRNA, František. Emanuel Frinta. Magazín DP. 1935-03, roč. 2, čís. 10, s. 306–307.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]