Enpi

Enpi (japonsky 燕飛), v literatuře také hojně a nesprávně nazývaná Empi, je karate kata stylu Šótókan Rjú, která je cvičena také jinými styly karate. Enpi znamená v překladu "letící vlaštovka" (zatímco Empi je úder loktem, který se v této katě nevyskytuje).

Vývoj kata

Enpi pochází z Okinawského bojového umění Tomari-te a objevuje se poprvé kolem roku 1683. Původní název katy je Wanšu, ale kata byla přejmenována Gičinem Funakošim ve 20. letech 20. stol. Důvodem bylo mistrovo přestěhování do Japonska a snaha o zalíbení se Japoncům, kteří byli v té době silně nacionalističtí. Je faktem, že Gičin Funakoši změnil mnoho názvů kat se stejným záměrem. Nejrozšířenější teorie vzniku katy říká, že Sappushi Wang Ji, představitel z čínské provincie Xiuning, šířil tuto katu, když sloužil na Okinawě. Legenda praví, že Wang Ji měl ve zvyku se vrhat a skákat na své protivníky. Pro jeho dynamický styl boje a i styl jakým je tato kata cvičena, připomíná kata let vlaštovky.

Jiná teorie tvrdí, že Enpi je výsledkem interakce mezi tzv. "36 čínskými rodinami", které imigrovaly na ostrov v druhé polovině 14. století.

Další teorie má za to, že kata je založena na technikách boje s mečem Sasaki Kojira, protože jeho styl boje také připomíná let vlaštovky.

Způsob cvičení

Kata je velmi dynamická, má se cvičit "zlehka" a extrémně rychle - dynamicky, ne tvrdě jako například "Bassai Dai". Typické pro ni je rychlé střídání pásem útoku - dolní (gedan), střední pásmo (čúdan) a horní pásmo (džódan).

Použité techniky

Postoje

Zenkucu-dači
Kiba-dači
Fudo-dači
Kosa-dači
Kokucu-dači

Údery

Age-cuki
Tekubi-uči
Kagi-cuki
Ren-cuki

Bloky

Gedan-barai
Šutó-uke
Uči-uke
Kumade-uke

Kopy

Hiza-geri

Odkazy

Literatura

Joachim G., Shotokan Karate - Kata 1, 2002
Nakayama M., Best Karate: Jitte, Hangetsu, Empi, 1981, Kodansha America, Incorporated, ISBN 0870113909

Související články

Externí odkazy