Franz Pawlu
| Franz Pawlu | |
|---|---|
 Portrét Franze Pawlu od Josefa Kunzfelda | |
| Rodné jméno | Franz Pawlu |
| Narození | 4. října 1854 Bořitov |
| Úmrtí | 1. září 1922 (ve věku 67 let) Brno |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
| Povolání | architekt a stavitel |
| Choť | Marie Ptáčková |
| Děti | Arnold Pawlu Oskar Pawlu František Pawlu Marie Lorková (Pawlu) Romana Pawlu |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Franz Pawlu (česky František Pavlů) (4. říjen 1854, Bořitov – 1. září 1922, Brno)[1] byl brněnský architekt a stavitel.
Život
[editovat | editovat zdroj]František se narodil v Bořitově č. 58 jako syn tesařského mistra Jana Pavlů a Marie Svobodové. Dne 3. března 1878 se v Tišnově oženil s Marií Ptáčkovou z Bobrové.[2] Po krátkém pobytu s rodiči v Tišnově odešel v 80. letech do Brna,[3][4] kde pracoval jako pomocník na stavbách. Posléze studoval Stavební průmyslovou školu v Brně. V této době absolvoval praxi ve Vídni, kde se naučil moderním trendům.[2]
Jeho kariéra skončila pádem rakouské monarchie.[2] František zemřel na srdeční vadu v zemské nemocnici a posléze byl pohřben na ústředním hřbitově v hrobce č. 244–245.[1][5] Majetek čítající asi 80 domů přešel po smrti nejspíše na syna Františka R. Pavlů, po Únorovém převratu byl díky dobrozdání švagra JUDr. Lorka o jeho československé spolehlivosti vyňat ze záboru a předán do správy Lorka. Nicméně posléze byl František Pavlů a rodina označeni za Němce s nacistickými sklony a jejich majetek v hodnotě 90 milionů Kčs zabaven a předán do správy Fondu národní obnovy.[6] Po revoluci se majetek vrátil do rukou rodiny Lorkovy.[7]
Děti
[editovat | editovat zdroj]František a Marie měli spolu pět dětí – Arnolda (1880–1927),[8] Oskara (1888–?),[9] Františka (?–?),[10] který vystudoval malbu na Akademii výtvarných umění u F. Engelmüllera,[11] Marii (1900–1993),[12] jenž se vzdala za advokáta Jaroslava Lorka (Loreck) a Romanu (1891–?).[13]
-
Franz u domu na Tivoli -
Franz v mysliveckém oděvu
Stavby
[editovat | editovat zdroj]Návrhy jeho staveb z počátku vychází z dramatických tendencí pozdního historismu, což je patrné také u jeho vlastních nájemních domů. Jeho řadu utilitárních budov posléze přerušila přestavba druhého klášterního kostela v Tišnově z let 1900 a 1901, kterou následovala řada nájemních domů ve stylu rané secese s florálními a antropomorfními prvky. Po odeznění secese se Pavlů navrátil k historismu, avšak barokizujícímu.[11] Pavlů ovlivnil brněnskou zástavbu především v místě dnešního Konečného náměstí (tehdy jako Am Tivoli), kde v místech bývalého vojenského cvičiště postavil dvě cihelny (jedna přímo na náměstí, druhá v dnešní ulici Čápkova) a nechal odvézt velké množství zeminy a teren upravit pro budoucí náměstí. Zde pak postavil v letech 1908 až 1914 několik staveb, především tzv. Pawlu-hof.[2] Měl se podílet také na stavbě Justičního paláce v Rooseveltově ulici a také opravě starého Mahenova divadla.[2][3] Na rohu dnešních ulic Drobného a Erbenovy vyprojektoval a postavil honosný hotel Belveder. Vybudoval také celé ulice či jejich části, jako Veveří či Jiráskovu.[2] Jeho stavební firma se ucházela o stavbu nové budovy České technické vysoké školy, což vzbudilo nevoli Čechů, jelikož jej považovali za Němce.[14]
Pavlů spolupracoval s architekty A. von Wielemannsem, J. Gartnerem, O. Polívkou a dalšími. Ke konci 19. století zaměstnával svého synovce Josefa Müllera či syny Arnolda a Oskara.[11] Na stavbách zaměstnával také levnější trestance.[15] Pavlů byl za své zásluhy v brněnském stavitelství několikrát oceněn, stal se rytířem Řádu sv. Řehoře.[11]
-
Stavba nájemního domu na Tivoli -
Pohled na nedokončený dům Tivoli a přilehlé cihelny. Kolem roku 1900.
Seznam staveb
[editovat | editovat zdroj]Soupis staveb navržených či postavených Františkem Pavlů.[1][11]
| Rok | Název stavby | Místo | Obrázek | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| 1887 | nájemné domy A. Tlaskala | Křížová 48, 50, Brno | ||
| 1887 | nájemné domy | Veveří 57, 59, 61, Brno | ||
| 1887 | nájemné domy A. L. Baase | Veveří 48, Brno | ||
| 1887 | nájemné domy K. Nováka | Staňkova 5, 7, 9, 11, 13, Brno | ||
| 1887 | zvonařská dílna E. Webera | Jugoslávská 44, Brno | ||
| 1887 | nájemní domy A. Pospiechové | Gorkého 30, Brno | ||
| 1889 | vlastní nájemný dům | Veveří 51, Brno | ||
| 1888, 1894 | nájemné domy | Jiráskova 38, 40, 42, Brno | ||
| 1890 | nájemný dům | Veveří 55, Brno | ||
| 1890–1891 | vlastní nájemné domy | Jana Uhra 1, 2, 6, 8, 9, 10, Brno | ||
| 1893–1894 | vlastní nájemný dům | Veveří 71, Brno | ||
| 1894–1895 | vlastní nájemné domy | Jiráskova 44, 46, Brno | ||
| 1894 | nájemné domy | Veveří 67, 69, 71, Brno | ||
| 1896 | nájemné domy | Jiráskova 48, 50, 52, Brno | ||
| 1897 | nájemné domy | Jana Uhra 12, 14, 16, Brno | ||
| 1897–1898 | nájemné domy | Jiráskova 37, 39, 41, 43, 45, Brno | ||
| 1898 | nájemné domy | Lidická 39, 41, Brno | ||
| 1898 | nájemný dům | Veselá 6, Brno | ||
| 1898–1900 | nájemné domy | náměstí Svobody 13, 14, Brno | ||
| 1899 | nájemné domy | Jiráskova 47, 49, 51, Brno | ||
| 1899 | nájemný dům | Veveří 13, Brno | ||
| 1900? | nájemný dům | Mendlovo náměstí 13, Brno | ||
| 1900–1901 | přestavba kostela | Klášterní kaple, Tišnov | ||
| 1900–1902 | nájemné domy | Konečného náměstí 1, 2, 3, Brno | tzv. Pawlu-Hof | |
| 1900 | nájemné domy | Jiráskova 59, 61, Brno | ||
| 1901 | nájemný dům | Hlinky 25, Brno | ||
| 1901 | nájemný dům | Výstavní 24, Brno | ||
| 1902–1904 | nájemné domy | Cejl 84, 84a, 86, 88, 90, Brno | ||
| 1902 | nájemné domy | Antonína Slavíka 1, 3, 5, Brno | ||
| 1903 | nájemný dům | Veveří 14, Brno | ||
| 1903 | nájemný dům | Drobného 14, Brno | ||
| 1903 | nájemné domy | Jiráskova 53, 55, 57, Brno | ||
| 1904–1905 | nájemný dům | Úvoz 63, Brno | ||
| 1904 | nájemný dům | Antonína Slavíka 7, Brno | ||
| 1904 | nájemný dům | náměstí Svobody 18, Brno | ||
| 1905 | nájemný dům | Palackého 84, Brno | ||
| 1906 | nájemný dům | Bratislavská 33, Brno | ||
| 1906–1908 | nájemné domy | Antonína Slavíka 9, 11, 13, 15, 17, 19, Brno | ||
| 1907–1908 | nájemné domy | Helfertova 3, 5, 7, Brno | ||
| 1908–1909 | nájemný dům | Drobného 46, Brno (s Arnoldem. Pawlu) | ||
| 1908–1909 | nájemné domy | Veveří 52, 54, 56, 58, 60, Brno | ||
| 1910 | nájemné domy | Konečného náměstí 4, 5, 6, Brno | ||
| 1910 | nájemný dům | Nerudova 2, Brno | ||
| 1911 | nájemné domy | Čápkova 48, 50, Brno | ||
| 1912 | nájemný dům | Erbenova 2, Brno | ||
| 1912–1913 | nájemné domy | Erbenova 4, 6, 6, Brno (s A. Pawlu) | ||
| 1913–1914 | nájemný dům | Jánská 21, Brno (s A. Pawlu) | ||
| 1914 | nájemné domy | Veselá 10, 12, Brno | ||
| 1914? | nájemný dům | Veveří 73, Brno | ||
| 1914–1915 | nájemné domy | Žižkova 1, 2, Brno | ||
| 1913 | nájemné domy | Erbenova 1, 1a / Drobného 48, Brno | ||
| 1914–1915 | nájemný dům | Úvoz 63, Brno |
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c František (Franz) Pawlu (Pavlu). Encyklopedie dějin města Brna [online]. [cit. 2025-05-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Významní rodáci [online]. Obec Bořitov [cit. 2025-05-18]. Dostupné online.
- ↑ a b BRÁNSKÝ, Jaroslav. Výtvarní umělci v okrese Blansko. Blansko: Okresní kulturní středisko,, 1990. 132 s. ISBN 80-85065-12-6. S. 88.
- ↑ Universitas, revue Masarykovy univerzity v Brně. 1990, roč. 23, čís. 3, s. 67. Dostupné online.
- ↑ Lidové noviny. 1922-09-03, roč. 30, čís. 441, s. 10. Dostupné online.
- ↑ HRDLIČKA, Jan. Zachránili jsme národu 90 milionů Kčs. Čin, list české sociálně-demokratické strany dělnické pro osvobozené části Moravy. 1946-07-24, roč. 2, čís. 166, s. 5. Dostupné online.
- ↑ TAUŠOVÁ, Zuzana. Dům proti Tivoli zazáří novou omítkou. Brněnský deník. 2010-07-23. Dostupné online [cit. 2025-05-18].
- ↑ Arnold Pawlu. Encyklopedie dějin města Brna [online]. [cit. 2025-05-18]. Dostupné online.
- ↑ Oskar Pawlu (Pavlu). Encyklopedie dějin města Brna [online]. [cit. 2025-05-18]. Dostupné online.
- ↑ František Pawlu. Encyklopedie dějin města Brna [online]. [cit. 2025-05-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e ZATLOUKAL, Pavel. Příběhy z dlouhého století: architektura let 1750 - 1918 na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. vyd. Olomouc: Muzeum Umění, 2002. 702 s. ISBN 978-80-85227-49-9. S. 468.
- ↑ Marie Lorková. Encyklopedie dějin města Brna [online]. [cit. 2025-05-18]. Dostupné online.
- ↑ Romana Pawlu (Pavlu). Encyklopedie dějin města Brna [online]. [cit. 2025-05-18]. Dostupné online.
- ↑ Stavba budovy pro českou techniku v Brně. Čas. 1907-04-28, roč. 21, čís. 116, s. 8. Dostupné online.
- ↑ Trestanci na stavbách. Rovnost, list sociálních demokratů českých. 1898-06-08, roč. 14, čís. 45, s. 3. Dostupné online.