Přeskočit na obsah

Harold Mayot

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Harold Mayot
Harold Mayot v kvalifikaci Wimbledonu 2023
PřezdívkaHaroldo[1]
StátFrancieFrancie Francie
Datum narození4. února 2002 (23 let)[2]
Místo narozeníMety, Francie[2]
Výška180 cm[2]
Hmotnost80 kg[2]
Profesionál od2020[2]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek911 784 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů7–16
Tituly0 ATP, 2 ITF
Nejvyšší umístění103. místo (14. října 2024)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo kvalifikace (2024)
French Open1. kolo (2020, 2024)
Wimbledon2. kolo (2023)
US Open2. kolo kvalifikace (2024)
Čtyřhra
Poměr zápasů1–5
Tituly0 ATP, 2 ITF
Nejvyšší umístění255. místo (16. září 2024)
Čtyřhra na Grand Slamu
French Open2. kolo (2023)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
French Open1. kolo (2023, 2024)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20250504a4. května 2025
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Harold Mayot (* 4. února 2002 Mety) je francouzský profesionální tenista, v roce 2020 juniorská světová jednička. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal po dvou titulech ve dvouhře i čtyřhře.[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2024 na 103. místě a ve čtyřhře v září téhož roku na 255. místě. Trénují ho Thierry Tulasne a Andrea Morlet.[2]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V juniorském tenise vyhrál Australian Open 2020 po finálovém vítězství nad krajanem Arthurem Cazauxem. Vylepšil tím semifinálové maximum z Wimbledonu 2019 a jako první Francouz od Geoffreyho Blancaneauxa na French Open 2016 ovládl grandslam v této věkové kategorii. Po skončení se 3. února 2020, den před 18. narozeninami, stal juniorskou světovou jedničkou na kombinovaném žebříčku ITF. Na čele kasifikace setrval do konce sezóny omezené koronavirovou pandemií.[4][5]

Na okruhu ATP Tour debutoval dva týdny po grandslamovém triumfu, když do únorového Open 13 Provence 2020 v Marseille obdržel divokou kartu do dvouhry a s Cazauxem i čtyřhry.[1] V ní jim stopku vystavili pozdější vítězové Nicolas Mahut s Vaskem Pospisilem. Časnou porážku v singlové soutěži utržil od 35letého krajana Gillese Simona ze šesté desítky žebříčku.[6][7] Do grandslamu poprvé zasáhl na French Open 2020 opět díky divokým kartám do dvouhry a s Cazauxem i čtyřhry.[1] V prvním kole nenašel recept na Španěla Alejandra Davidoviche Fokinu.[8] Singlový zápas na túře ATP premiérově vyhrál ve Wimbledonu 2023, kde prošel tříkolovou kvalifikací.[8][1] Ve wimbledonské dvouhře vyřadil krajana Benjamina Bonziho,[9] než jej zastavil antukář Guido Pella, přestože vstoupil do zápasu ziskem setu. Argentinci kvůli zranění kolena, a absenci na okruhu, patřila až 308. příčka žebříčku.[10]

Do čtvrtfinále na okruhu ATP Tour poprvé postoupil během listopadového Moselle Open 2023 v rodných Metách, po zvládnutí kvalifikační soutěže.[1] Přes sedmdesátého devátého hráče žebříčku Josukeho Watanukiho[11] a o šest míst níže postaveného Grégoireho Barrèreho prošel do čtvrtfinálové fáze.[12] V ní jeho účast ukončil pozdější šampion Ugo Humbert, krajan figurující ve třetí světové desítce.[13] Sezónu 2024 otevřel vyřazením v kvalifikačním kole Australian Open s českým teenagerem Jakubem Menšíkem,[14] a čtvrtfinálem na Open Sud de France. V jihofrancouském Montpellier zdolal jako 144. muž pořadí krajany postavené rovněž mimo elitní stovku, Lucase Pouilleho a Benoîta Paireho,[15] než jej vyřadila kanadská světová třicítka Félix Auger-Aliassime.[16][17]

V sérii Masters se poprvé představil na Miami Open 2024 poté, co v závěru kvalifikace přehrál Goffina.[18] Do hlavní soutěže vstoupil dvousetovou porážkou od Němce Daniela Altmaiera.[19] Debutovou účast v kategorii ATP 500, na Barcelona Open 2024, proměnil ve druhé kolo. Před jeho třetí sadou však skrečoval Cameronu Norriemu kvůli zranění kyčle.[20][21] Přestože nezvládl kvalifikační kolo antukového Internazionali BNL d'Italia 2024, římskou dvouhry si zahrál jako šťastný poražený po odstoupení Macháče.[22][23] V jejím úvodu nestačil na příslušníka čtvrté světové desítky Mattea Arnaldiho.[24] První výhry na Mastersech dosáhl na Mutua Madrid Open 2025, kde vyřadil krajana Corentina Mouteta.[25] Ve druhém kole podlehl Argentinci Franciscu Cerundolovi.[26]

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Challengery (0 D; 0 Č)
ITF (2 D; 2 Č)

Dvouhra (2 tituly)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj okruh povrch poražený finalista výsledek
1. listopad 2019 Villers-lès-Nancy, Francie World Tennis Tour tvrdý Francie Ronan Joncour 6–4, 6–2
2. leden 2022 Monastir, Tunisko World Tennis Tour tvrdý Jižní Korea Čong Jun-song 6–4, 0–6, 6–4

Čtyřhra (2 tituly)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj okruh povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. listopad 2019 Saint-Dizier, Francie World Tennis Tour tvrdý Francie Antoine Cornut-Chauvinc Francie Benjamin Bonzi
Francie Corentin Denolly 		6–4, 0–6, [10–8]
2. srpen 2023 Lesa, Itálie World Tennis Tour antuka Itálie Alessandro Bega Itálie Pietro Rondoni
Itálie Andrea Basso 		6–3, 6–1

Finále na juniorském Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra juniorů: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 2020 Australian Open tvrdý Francie Arthur Cazaux 6–4, 6–1

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Harold Mayot na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e Harold Mayot | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2025-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d e f Harold Mayot na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20250101a 2025
  3. ↑ Harold Mayot na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20250504a4. května 2025
  4. ↑ MCCARVEL, Nick. Mayot prevails from all-French final to seal Aus Open boys' crown. www.itftennis.com [online]. International Tennis Federation, 2020-02-01 [cit. 2025-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Barbara Wancke. Melbourne | It’s a Mayot v Cazaux all-French Boys final [online]. TennisThreads.com, 2020-01-31 [cit. 2025-05-03]. Dostupné online. 
  6. ↑ Open de Marseille : Gilles Simon domine Harold Mayot. L'Équipe [online]. 2020-02-18 [cit. 2025-05-03]. Dostupné online. (francouzsky) 
  7. ↑ Harold Mayot | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2025-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b MCLEAN, Ross. www.itftennis.com [online]. International Tennis Federation, 2023-06-29 [cit. 2025-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Wimbledon: Qualifier Mayot moves into second round. Tennis Majors [online]. 2023-07-05 [cit. 2025-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Harold Mayot sorti au deuxième tour de Wimbledon. L'Équipe [online]. 2023-07-06 [cit. 2025-05-03]. Dostupné online. (francouzsky) 
  11. ↑ Metz Open 2023: Mayot eliminates Watanuki. Tennis Majors [online]. 2023-11-06 [cit. 2025-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Metz Open 2023: Mayot upends Barrere. Tennis Majors [online]. 2023-11-07 [cit. 2025-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Moselle Open : Ugo Humbert l'emporte face à Harold Mayot dans le "derby" de Metz. ici [online]. 2023-11-09 [cit. 2025-05-03]. Dostupné online. (francouzsky) 
  14. ↑ Jan Vojkůvka, David Schlegel. Druhá úspěšná kvalifikace za sebou! Už jsem z toho nebyl tolik vykulený, smál se Menšík. Tenisový svět [online]. 2024-01-12 [cit. 2025-05-03]. Dostupné online. 
  15. ↑ Mayot knocks out compatriot Paire to make last eight. Tennis Majors [online]. 2024-01-31 [cit. 2025-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Canada’s Auger-Aliassime advances to semifinals in Montpellier with win over Mayot. NanaimoNewsNOW [online]. 2024-02-02 [cit. 2025-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Canada's Felix Auger-Aliassime advances to semifinals in Montpellier with win over Harold Mayot. TSN [online]. 2024-02-02 [cit. 2025-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ JOHNS, Matthew. ATP star reveals he is 'stable' after collapsing at the Miami Open. Tennishead [online]. 2024-03-20 [cit. 2025-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Miami Masters: Altmaier books spot in second round. Tennis Majors [online]. 2024-03-21 [cit. 2025-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ FAIRBAIRN, Tony. Norrie advances into third round after Mayot retirement, faces Bautista Agut. Britwatch Sports [online]. 2024-04-17 [cit. 2025-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ Barcelona Open: Norrie into last 16 after Mayot retirement. Tennis Majors [online]. 2024-04-16 [cit. 2025-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ Machac si ritira, cambia l'avversario di Arnaldi. RomaToday [online]. 2024-05-09 [cit. 2025-05-03]. Dostupné online. (italsky) 
  23. ↑ DELL'ANNO, Pellegrino. ATP Roma: forfait all'ultimo di Machac. È Mayot l'avversario di Arnaldi. Ubitennis [online]. 2024-05-09 [cit. 2025-05-03]. Dostupné online. (italsky) 
  24. ↑ Rome Masters: Arnaldi edges lucky loser Mayot. Tennis Majors [online]. 2024-05-09 [cit. 2025-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ Corentin Moutet, blessé, abandonne et se fait siffler par le public à Madrid, première victoire en Masters 1000 pour Harold Mayot. L'Équipe [online]. 2025-04-23 [cit. 2025-05-03]. Dostupné online. (francouzsky) 
  26. ↑ Fin de parcours pour Harold Mayot, éliminé par Francisco Cerundolo au 2e tour du Masters 1000 de Madrid. L'Équipe [online]. 2025-04-25 [cit. 2025-05-03]. Dostupné online. (francouzsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Harold_Mayot&oldid=24872292“