Hatalov
Hatalov | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 48°39′36″ s. š., 21°53′15″ v. d. |
Nadmořská výška | 99 m n. m. |
Časové pásmo | +1 +2 (letní čas) |
Stát | ![]() |
Kraj | Košický |
Okres | Michalovce |
Tradiční region | Zemplín |
![]() ![]() Hatalov | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 8,63 km²[1] |
Počet obyvatel | 730 (2024)[2] |
Hustota zalidnění | 84,6 obyv./km² |
Správa | |
Status | obec |
Starosta | Vladimír Kováč |
Vznik | 1278 |
Oficiální web | www |
obec | |
Adresa obecního úřadu | Obec Hatalov Hatalov č. 185 072 16 Hatalov |
Telefonní předvolba | 056 |
PSČ | 072 16 |
Označení vozidel (do r. 2022) | MI |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hatalov (maďarsky Gatály) je obec na Slovensku v okrese Michalovce v Košickém kraji. Žije v něm 730[2] obyvatel.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Jako vlastnictví zemana Gothala se osada připomíná v roce 1278. Ve vsi stával lihovar Widderovců, v provozu byl parní mlýn. Obyvatelé byli zemědělci a ovocnáři. V roce 1910 tu žila maďarská menšina, která dnes již není zřejmá. Obec po uzavření Trianonské smlouvy připadla Československu. Po hradě se nedochovaly žádné stopy, pravděpodobná lokalita je v poli směrem na Budkovce. Přes výhybnu Hatalov vede první železniční trať postavena státem po roce 1918 (délka 20 kilometrů, směr Vojany – Bánovce nad Ondavou).
Nejstarší osídlení je doloženo nálezy z doby eneolitu, bronzové, halštatské, z doby římské i z 9. až 10. století. V rámci Uherska patřil Hatalov až do roku 1918 do Zemplínské župy. Dnešní obec pochází z původní české, slovanské osady před 11. století. Výjimečně tuto lokalitu označovali i jako Nižné Žbince.
Nejstarší písemnou zmínku o zdejším sídle nacházíme v roce 1326 a v tomto období patřilo k pozdišovskému panstvu rodiny Ákoš. V písemných záznamech z 14. až 16. století se obec vyskytuje pod názvem Gatal a Gataly a v té době patřila místním zemanům, z nichž minimálně jeden studoval na vídeňské univerzitě.
Nejpozději v 16. století byl ve vesnici postaven zděný kostel a v roce 1600 tu stály dvě kurie (šlechtické sídlo), kostel, fara a škola. Na přelomu 16. a 17. století Hatalov patřil mezi středně velké vesnice i se šlechtickým obyvatelstvem. V důsledku různých okolností byl Hatalov začátkem 18. století bez obyvatelstva. Ve druhé polovině 18. století díky příchodu nových obyvatel se postupně zvyšoval jejich počet.
V Hatalově vlastnili majetky členové několika šlechtických rodin. V 19. století v Hatalově stál i zámeček s rozsáhlou zahradou. Zároveň se zde v tomto období vzpomíná lihovar.
V roce 1973 byl do užívání předán místní římskokatolický kostel.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]Ve vsi působil Andrej Hajduk (* 1948), politik, poslanec NRSR za stranu KDH.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hatalov na slovenské Wikipedii.
- ↑ Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ a b Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Hatalov na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky