Henri Brisson

Henri Brisson
Henri Brisson
Narození	31. července 1835; Bourges
Úmrtí	14. dubna 1912 (ve věku 76 let); Paříž
Místo pohřbení	Hřbitov Montmartre
Alma mater	Pařížská právní fakulta; lycée Alain-Fournier
Povolání	politik, novinář a advokát
Politická strana	Republikánská unie
Funkce	prezident Rady ministrů (1885–1886); prezident Rady ministrů (1898); poslanec francouzského Národního shromáždění
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eugène Henri Brisson (31. července 1835 Bourges – 14. dubna 1912 Paříž) byl francouzský politik, představitel Radikální strany a v letech 1885–1886 a znovu od června do listopadu roku 1898 premiér Francie.

Život

Vystudoval práva na univerzitě v Paříži a poté pracoval jako advokát.^[1] Do politiky ho dostal odpor proti Napoleonu III. Vyjadřoval ho zejména jako redaktor republikánských časopisů L’Avenir (1854–1855) a Le Temps (1864).^[2] Po vzniku třetí republiky roku 1870 byl zvolen zástupcem starosty Paříže. Do Národního shromáždění byl prvně zvolen 8. února 1871. Zpočátku v něm představoval nejlevicovější proud. I když neschvaloval Pařížskou komunu, byl prvním, kdo navrhl amnestii pro odsouzené (neúspěšně). Podporoval povinnou základní školní docházku a byl silně antiklerikální.

V roce 1881 byl zvolen předsedou sněmovny a byl jím až do března 1885, kdy se stal premiérem po rezignaci Julese Ferryho. Na svůj post rezignoval poté, co v parlamentu sehnal jen těsnou většinu při hlasování o uznání tonkinské expedice (francouzský útok proti různým vietnamským a čínským povstaleckým silám). V politice zůstal a sehrál významnou roli při odhalování panamského skandálu. Po vraždě prezidenta Carnota v roce 1894 neúspěšně kandidoval do úřadu prezidenta. V prosinci byl znovu zvolen předsedou sněmovny a zůstal v této funkci až do roku 1898. V roce 1895 znovu neúspěšně kandidoval na prezidenta.

Po francouzských parlamentních volbách v roce 1898, v době, kdy byla země vzrušena Dreyfusovou aférou, ztratil úřadující premiér Jules Méline důvěru sněmovny. Sestavením kabinetu byl následně pověřen Brisson, ale brzy v bouřlivé dreyfusovské atmosféře ztratil důvěru sněmovny i on a musel rezignovat (poté, co se jeho ministr války, generál Jules Chanoine, vzepřel linii kabinetu a vyjádřil své přesvědčení o Dreyfusově vině).

Brisson poté podporoval premiéry Waldecka-Rousseaua a Combese v jejich úsilí o odluku církve od státu. V letech 1904–1905 a 1906–1912 byl znovu předsedou sněmovny.^[3]

Odkazy

Reference

↑ Henri Brisson de Bourges. Bourges encyclopédie [online]. [cit. 2025-06-26]. Dostupné online.
↑ Henri Brisson. Britannica.com [online]. [cit. 2025-06-26]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Henri, Eugène Brisson. Assemblée nationale [online]. [cit. 2025-06-26]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Henri Brisson na Wikimedia Commons

[1] Henri Brisson de Bourges. Bourges encyclopédie [online]. [cit. 2025-06-26]. Dostupné online.

[2] Henri Brisson. Britannica.com [online]. [cit. 2025-06-26]. Dostupné online. (anglicky)

[3] Henri, Eugène Brisson. Assemblée nationale [online]. [cit. 2025-06-26]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]