Hietzing
| Hietzing | |
|---|---|
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°10′53″ s. š., 16°15′29″ v. d. |
| Nadmořská výška | 244 m n. m. |
| Stát |  Rakousko |
  Hietzing | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 37,70 km²[1] |
| Počet obyvatel | 55 505 (2024)[2] |
| Hustota zalidnění | 1 472,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Friedrich Nikolaus Ebert (od 2023) |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 1130 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hietzing (
[ˈhɪtsɪŋ]) je 13. vídeňský městský okres. Nachází se západně od Meidlingu. V tomto hustě obydleném obvodě o rozloze 37,70 km2 žilo k 1. lednu 2024 celkem 55 505 obyvatel.[3] Je zde značné množství obytných domů, ale i rozlehlé plochy Vídeňského lesa, jakož i zámek Schönbrunn.[4]
Poloha
[editovat | editovat zdroj]13. městský okres je situován v západní části Vídně, kde hraničí s Vídeňským lesem. Na jihu sousedí s Liesingem, na východě pak s Meidlingem a s Penzingem, který byl až do roku 1954 součástí Hietzingu, a na severu s Rudolfsheim-Fünfhausem. Většinu jeho severní hranice tvoří řeka Vídeňka (Wien).
Obvod se tradičně dělí na šest částí: Hietzing na severovýchodě, Unter Sankt Veit na severozápadě, Ober Sankt Veit západně od části Unter Sankt Veit, Hacking na severozápad od Ober Sankt Veit, Lainz v geografickém středu a Speising na jihu. Součástí obvodu je také rozlehlá obora Lainzer Tiergarten, zámek Schönbrunn a parky, jež ho obklopují.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Název Hietzing je odvozen od zkratky jména Heinrich (česky Hynek). První písemná zmínka o Hietzingu pochází z roku 1130. Od roku 1253 patřila tato oblast do majetku kláštera v Klosterneuburgu. Nejstarší hospodářské pozemky se nacházely severně od toku řeky Vídeňky.
Před prvním obléháním Vídně Turky v roce 1529 se v Hietzingu slibně rozvíjelo vinařství. Během těžkých bojů byla celá oblast značně poničena, avšak brzy se z válečných ran vzpamatovala. V polovině 17. století začaly být vinice přeměňovány v zemědělskou půdu. Vzrůstající obliba poutního místa "Maria Hietzing" vyžadovala i větší církevní péči. Vznikl tak kanovnický dům a zájezdní hostinec, kde mohli poutníci přenocovat.
Za druhého obléhání Vídně Turky v roce 1683 došlo ke značné devastaci zdejší oblasti. Prostor byl téměř vylidněn a nové osídlování probíhalo jen velmi pomalu. Pro rozvoj obce Hietzing byla značným podnětem stavba císařského zámku Schönbrunn na místě Katterburgu zničeného během obléhání. Blízkost císařského dvora s sebou přinesla značnou stavební aktivitu.
Rychlý rozvoj počtu domů koncem 18. a počátkem 19. století způsobil proměnu místa. Nové domy si stavěli lidé, kteří zaujímali významné sociální postavení a v Hietzingu trávili léto. Tato skutečnost podnítila růst příjmů zdejších obyvatel a zformovala Hietzing do jeho dnešní podoby.
V roce 1860 spojila Hietzing s Vídní první železniční trať, jež měla zastávky v St. Veitu, Lainzu a v Speisingu. Trať byla vedena v té době ještě velmi řídce osídlenou oblastí.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hietzing na anglické Wikipedii.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Bevölkerung zu Jahresbeginn nach Politischen Bezirken bzw. Wiener Gemeindebezirken seit 2002. www.statistik.at [online]. www.statistik.at [cit. 2025-04-07]. Dostupné online.
- ↑ www.wien.gv.at
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hietzing na Wikimedia Commons
