IAR-818
| IAR-818 | |
|---|---|
 Víceúčelový letoun IAR-818 (1960) | |
| Určení | víceúčelové letadlo |
| Výrobce | Industria Aeronautică Română |
| Šéfkonstruktér | Radu Manicatide |
| První let | 1960 |
| Zařazeno | 1961 |
| Charakter | vyřazen z provozu |
| Uživatel | Rumunsko |
| Výroba | 1960–1965 |
| Vyrobeno kusů | 105 |
| Vyvinuto z typu | IAR-817 |
| Varianty | IAR-818, IAR-818H |
| Další vývoj | IAR-821 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
IAR-818 byl rumunský víceúčelový letoun vzniklý jako nástupce letounu IAR-817. Byl vyvinut a vyráběn výzkumným centrem I.C.R.M.A. (Intreprinderea de construcfii fi reparafii material aeronautic, Bukurešť) ve standardní (především jako práškovací letadlo) i hydroplánové formě.[1] První let se uskutečnil v roce 1960.[2]
Vznik a vývoj
[editovat | editovat zdroj]Letoun byl zalétán v roce 1960. Konstrukční tým vedl ing. Radu Manicatide (1912-2004).[3] Výroba byla zahájena v roce 1961 a od roku 1964 vyráběla společnost l.R.M.A. z Bukurešti hydroplánovou verzi. Díky výkonnějšímu motoru a úpravám aerodynamického profilu byly některé výkony tohoto letadla lepší než u jeho předchůdce IAR-817.[4] Původní výrobce letounů řady IAR-800 URMV-3 Brasov byl rozpuštěn v roce 1960 a později nahrazen společností ICA v areálu mezinárodního letiště Brașov-Ghimbav International Airport (GHV/LRBV). Společnost ICA-Ghimbav pokračovala ve výrobě kluzáků a lehkých/zemědělských letadel podle návrhů Ing. Silimona (označení IS a IAR) a Ing. Manicatideho (označení IAR).[5]
Popis letounu
[editovat | editovat zdroj]Jednalo se o jednomotorový hornoplošník s podpěrným trupem svařované ocelové trubkové konstrukce a dřevěnými křídly potaženými impregnovanou látkou. Měl pevný tříkolový podvozek. Letoun byl poháněn jedním vzduchem chlazeným šestiválcovým invertním řadovým motorem Walter M-337 o výkonu 125 kW (170 k).[1] Po roce 1964 (po převedení výroby tohoto motoru do Avie Letňany) byl osazován přejmenovaným motorem na Avia-M337 o stejném výkonu. Bylo to je jedno z prvních (ne-li úplně první) sériově vyráběné letadlo v Rumunsku, které používalo winglety ke snížení odporu křídel.[6] Letadlo mohlo být vybaveno lyžemi pro přistání na sněhu.[1] Hydroplánová verze IAR-818H vyráběná od roku 1964 měla dva plováky a přidanou ploutev na spodní části draku.
Provoz
[editovat | editovat zdroj]Byl široce využíván jako práškovací letadlo v zemědělství, pro tažení kluzáků, pro parašutistický výcvik, pro letecké fotografování, jako spojovací letoun a také jako ambulantní letoun v záchranné službě. Ambulantní verze měla v kabině jedno nosítko a místa pro jednoho sedícího zraněného a pro doprovodnou osobu.[7] Celkem bylo imatrikulováno 105 letadel.[4]
Hydroplán sloužil jako komunikační a záchranné letadlo pro letecké i námořní operace v oblastech bez přistávacích ploch, v jezerních oblastech a deltách, jako je ta u Dunaje, a také pro spolupráci s rybářskými flotilami, kterým signalizuje přítomnost hejn ryb v Černém moři. Letadlo bylo také používáno k přepravě balíků a léků a jako sanitní v méně dostupných oblastech delt a k přepravě cestujících mezi přímořskými letovisky.[1]
Dochované exempláře
[editovat | editovat zdroj]Jako jediný dochovaný kus je označován vrak letounu umístěný v městě Pucioasa (Muzeul Aviatic).[8] Letoun s imatrikulací YR-SCM (výr. číslo 76) byl v roce 2025 provozován z letiště Aeroportul International Aurel Vlaicu (BBU/LRBS) v Bukurešti.[9]
Specifikace
[editovat | editovat zdroj]Technické údaje
[editovat | editovat zdroj]- Osádka: 1-2
- Kapacita: 5-6 cestujících
- Rozpětí: 12,1 m
- Délka: 9,9 m (9,97 m verze H)
- Výška: 3,3 m (3,84 m verze H)
- Plocha křídla (nosná plocha): 25,4 m²
- Hmotnost prázdného letadla: 805 kg (880 kg verze H)
- Vzletová hmotnost: 1180 kg (1220 kg verze H)
- Pohonná jednotka: 1 x Walter M-337, 6válcový invertní vzduchem chlazený řadový pístový motor
- Výkon: 125 kW (170 k) při 2 600 ot/min
- Vrtule: 2listá vrtule s proměnným stoupáním
Výkony
[editovat | editovat zdroj]- Maximální rychlost: 185 km/h (172 km/h verze H)
- Cestovní rychlost: 165 km/h (155 km/h verze H)
- Min. rychlost letu (přistávací rychlost): 60 km/h
- Dostup: 4 000 m (3 500 m verze H)
- Rychlost stoupání: 1000 m za 7 minut 30 vteřin, 133 m/min
- Dolet: 500-1100 km
- Délka vzletu: 80-100 m
- Délka přistání: 40 m
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku IAR-818 na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e GUGJU, Ion; IACOBESCU, Gheorghe; IONESCU, Ovidiu. Romanian Aeronautical Constructions 1905–1974. 1. vyd. Brasov: [s.n.], 1973. 387 s. Dostupné online. S. 242–245.
- ↑ IAR IAR-817 / IAR-818 [online]. Aviadejavu.ru [cit. 2025-04-25]. Dostupné online.
- ↑ ČECH, Marek. Manicatide, Radu [online]. Nelahozeves: Spolek valka.cz [cit. 2025-04-25]. Dostupné online.
- ↑ a b Romanian Civil Aircraft Register & Production. 1. vyd. [s.l.]: Yumpu, 2012. 212 s. Dostupné online. S. 194.
- ↑ I.A.R Romanian aircraft company (Rumunská letecká společnost IAR) [online]. 2011-08-24 [cit. 2025-04-26]. Dostupné online.
- ↑ I.A.R. 818 [online]. aviastar.org [cit. 2025-04-25]. Dostupné online.
- ↑ a b IAR-818 [online]. Уголок неба (rusky), Kousek nebe, 2019 [cit. 2025-04-26]. Dostupné online.
- ↑ DARKE, Steve. IAR-818 [online]. Air-Britain (abpic.co.uk), 2011-03-08 [cit. 2025-04-26]. Dostupné online.
- ↑ IAR 818 (YR-SCM) [online]. airnavradar.com, 2025-03-19 [cit. 2025-04-26]. Dostupné online.
- ↑ IAR 818 [online]. Komsomolsk na Amuru: https://avia-museum.narod.ru/ [cit. 2025-04-26]. Dostupné online.
Související stránky
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu IAR-818 na Wikimedia Commons - IAR-818 (YR-AVN) na airhistory.net
- IAR 818 na romaniacar.com
- IAR 818 H na romaniacar.com