Přeskočit na obsah

Ikarus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o maďarském výrobci autobusů. Další významy jsou uvedeny na stránce Ikarus (rozcestník).
Ikarus
Logo
Logo
Ikarus 280
Základní údaje
Datum založení1895
Datum zániku2003
Sídlo8000 Székesfehérvár, Vásárhelyi utca 5., Maďarsko
Adresa sídlaBudapešť, Maďarsko
Souřadnice sídla
Charakteristika firmy
Oblast činnostiautomobilový průmysl
Produktyautobus a trolejbus
Mateřská společnostIveco Bus (1999–2003)
Dceřiná společnostIkarus Egyedi Autóbuszgyár
Identifikátory
Oficiální webhttp://www.ikarus.hu/
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Muzejní exponát Ikarusu v Brně
Midibus typu Ikarus 405 v centru Budapešti
Autobus typu Ikarus E91 v Praze v Hlubočepech

Ikarus je výrobce autobusů se sídlem v Budapešti a maďarském Székesfehérváru. Byla založena v roce 1895 jako Kovářská dílna a továrna na autobusy Imre Uhryho (maďarsky Uhry Imre Kovács- és Kocsigyártó Üzeme) a v době komunistické éry v Maďarsku dominovala autobusovým trhům celého východního bloku a jeho spojenců.

Historie firmy

[editovat | editovat zdroj]

Společnost Ikarus vyráběla autobusy již v 60. letech, v 70. a 80. se stala hlavním dodavatelem autobusů v rámci RVHP a východního bloku, měla monopol i na kloubové autobusy. Po roce 1990, kdy se v Maďarsku změnily poměry, se společnost dostala do velkých potíží – firma ztratila své východoevropské trhy a nebyla schopna se přizpůsobit. V roce 1999 byla společnost Ikarus (stejně jako česká Karosa) odkoupena společností Irisbus. V roce 2000 došlo k uzavření továrny v Budapešti, v roce 2003 bylo rozhodnuto i o uzavření továrny v Székesfehérváru. Poslední autobusy výrobnu opustily v říjnu 2003.

Dne 1. února 2006 se firma dostala opět do maďarských rukou, kdy ji, respektive výrobní závod Ikarus v Székesfehérváru, odkoupil Gábor Széles. Do roku 2021 firma vyrobila 170 naftových autobusů. V roce 2021 Ikarus představil městský zcela nízkopodlažní elektrobus Ikarus 120e délky 12 191 mm. Od roku 2023 je vyráběna zkrácená verze – midibus Ikarus 80e délky 8 545 mm. V roce 2025 má začít výroba kloubové verze Ikarus 180e délky 18 750 mm. Výroba elektrobusů probíhá ve spolupráci čínskou státní firmou CRRC, která pro Ikarus dodává elektromotory, a s čínskou firmou CATL, která dodává baterie.

Technické údaje elektrobusů Ikarus

[editovat | editovat zdroj]
Elektrobusy Ikarus
Model Délka Šířka Výška Rozvor Obsaditelnost Uspořádání dveří
Míst k sezení Míst k stání
Ikarus 80e 8 545 mm 2 420 mm 3 300 mm 4 350 mm 18 60 1-2-0
Ikarus 120e 12 191 mm 2 550 mm 3 300–3 550 mm 5 840 mm 35 76 2-2-2
Ikarus 180e 18 750 mm 2 550 mm 3 360 mm 5 250 mm + 7 150 mm 45 113 2-2-2-2

Produkce z dob RVHP

[editovat | editovat zdroj]
  • 208 příměstský autobus
  • 210, 230 dálkový midi autobus (8,7m a 9,6m)
  • 211, 212 midi autobus (8,5m)
  • 216 městský/příměstský autobus → Kuvajt (8,9m)
  • 220 příměstský autobus, nedostal se do sériové výroby
  • 240, 246 městský/příměstský autobus
  • 242 městský/příměstský autobus
  • 250 městský autobus 12 m dlouhý
  • 252 městský autobus 11 m dlouhý
  • 260 klasický městský autobus
  • 280, 282, 283, 284, 286 kloubový autobus
  • 290 letištní bus
  • 293 dvojkloubový autobus, prototyp po reko do Íránu
  • 260T trolejbus sólo
  • 280T trolejbus kloubový

Produkce v 90. letech

[editovat | editovat zdroj]
  • 405 městský autobus, délka 7 m
  • 411 nízkopodlažní autobus, délka 11 m
  • 412 nízkopodlažní autobus, délka 11,9 m
  • 415 městský autobus, délka 11,4 m
  • 417 nízkopodlažní kloubový vůz, délka 17,6 m, vyrobilo se ale pouze 33 ks
  • 435 kloubový městský autobus

Produkce v rámci Irisbusu

[editovat | editovat zdroj]
  • EAG E91 midibus (délka 7,8 m)
  • EAG E92 midibus (délka 9,7 m, označen jako Midway/Midys)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]