Jan Kastner

Jan Kastner
prof. Jan Kastner
Narození	16. května 1860 Hořejší Vrchlabí Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	11. prosince 1912 (ve věku 52 let) Smíchov Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání	sochař, řezbář, učitel a designér
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Kastner (16. května 1860 Hořejší Vrchlabí – 11. prosince 1912 Smíchov) byl český sochař, řezbář, designér a pedagog.

Život

Jan Kastner se narodil v Hořejším Vrchlabí do rodiny sekerníka Ignáce Kastnera. Patrně již otec rozpoznal u svého syna Jana mimořádné výtvarné nadání. Po absolvování obecné školy nastoupil do odborné školy na zpracování dřeva v Králíkách. Školu absolvoval v roce 1877 a odešel do Vídně, kde pokračoval ve studiu na uměleckoprůmyslové škole. Po ukončení studií se dal na dráhu učitele. Působil na odborné škole v rakouském Villachu a následně ve Vídni, kde již pracoval samostatně. V roce 1888 odešel do Prahy, kde přijal místo profesora na nově založené Uměleckoprůmyslové škole. Na škole vedl speciální oddělení řezbářství a truhlářství. Jan Kastner se natrvalo usadil na pražském Smíchově, ale do rodného Vrchlabí se stále vracel. V roce 1893 se oženil s Huldou Fingerovou. Postupně se jim narodili syn Viktor a dvě dcery, Erna a Johanna. V roce 1898 byl jedním ze zakládajících členů Jednoty umělců výtvarných v Praze.

Jan Kastner zemřel na Smíchově v prosinci 1912 ve věku 52 let. Pohřben byl v rodném Vrchlabí.

Oltář Panny Marie se sv. Ludmilou a Václavem, kostel sv. Bartoloměje v Plzni

Žáci

Mezi žáky profesora Kastnera patřili mimo jiné sochaři Quido Kocián, Bohumil Kafka, řezbář Jan Mráz, Štěpán Zálešák, Otto Gutfreund či Otakar Švec.

Dílo

Kastnerovy figurální, architektonické a ornamentální řezbářské práce se stylově pohybují od novogotiky přes novobaroko až po secesi (Mariánský oltář v Plzni), bývají často zdobeny pestrobarevnou polychromií. Jejich architektonický rámec zpravidla navrhovali architekti (Mocker, Kotěra, Fanta). Nejvyššího ocenění dosáhla jeho secesní výzdoba interiéru Uměleckoprůmyslové školy na Světové výstavě v Paříži roku 1900, kterou zhotovil ve spolupráci s architektem Janem Kotěrou a Celestinem Kloučkem.

Převážnou část jeho tvorby nacházímeme v chrámech a kostelích, pro které realizoval řezané a malované oltáře, sochy, lavice, zpovědnice a další zařízení.

Výběr z realizací

• Oltář sv. Josefa-truhláře s Ježíšem-jinochem v děkanském kostele v Mariánských Lázních (1888)
• Oltář českých patronů v druhé boční kapli baziliky sv. Petra a Pavla v Praze na Vyšehradě, novogotický
• Dva oltáře v chórových kaplích katedrály sv. Víta na Pražském hradě
• Hlavní oltář sv. Prokopa, Vojtěcha a Ivana v kostele sv. Prokopa na Žižkově
• Boční oltář v kostele sv. Ludmily na Vinohradech, (spolupráce Štěpán Zálešák)
• Oltář v kostele sv. Štěpána v Kouřimi (spolupráce arch. Kamil Hilbert)
• Oltář Všech svatých v bazilice sv. Petra a Pavla v Praze na Vyšehradě
• Hlavní oltář kostela v Lanškrouně
• Hlavní a boční oltář kostela sv. Kateřiny v Chrudimi
• Oltářní archa v bazilice sv. Prokopa v Třebíči (1900), novogotická
• Stolní hodiny v novobarokní skříňce a nástěnné zrcadlo (1892), Uměleckoprůmyslové museum v Praze
• Boční oltář Panny Marie se svatými Václavem a Ludmilou v kostele sv. Bartoloměje v Plzni, secesní
• Sedací nábytek pro expozici UMPRUM na Světové výstavě v Paříži roku 1900 (spolupráce Jan Kotěra), židle zakoupena do Muzea Orsay v Paříži
• Oltář v kapli nemocnice milosrdných bratří v Praze Na Františku
• Sochařská výzdoba portálu a interiérů Dietrichsteinského paláce čp. 140/II ve Voršilské ulici v Praze (spolupráce Celestin Klouček)
• Hlavní oltář v chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře (1906), (spolupráce Štěpán Zálešák)
• Mobiliář kostela Povýšení svatého kříže v Radonicích nad Ohří (1907)
• Dva boční oltáře Panny Marie Ustavičné Pomoci a sv. Josefa v kostele sv. Jana Nepomuckého redemptoristů v Plzni (1907–1911)
• Socha Panny Marie s Ježíškem, model: patinovaná sádra, kolem 1900, Městské muzeum a galerie Hořice
• Řezbářská výzdoba jídelního a konferenčního vagónu vlaku císaře Františka Josefa I. (1891), vyrobila firma Ringhoffer Praha–Smíchov, Národní technické muzeum
• Řezbářská výzdoba dvorního vagónu vlaku rumunského krále Karla I.

Galerie

• 
  Oltář sv. Prokopa, kostel sv. Prokopa na Žižkově
• 
  Oltář sv. Josefa-Dělníka s Ježíšem-Jinochem, kostel v Mariánských Lázních (1888)
• 
  Jan Kastner – Socha sv. Josefa
• 
  Novobarokní hodiny (1892)
• 
  Secesní židle (1899)'
• 
  Hlavní oltář u sv. Barbory, Kutná Hora

Odkazy

Literatura

• Toman, Prokop Hugo: Nový slovník československých výtvarných umělců I., Praha 1947, s. 468–469
• Taťána Petrasová–Helena Lorencová (eds.) a kolektiv: Dějiny českého výtvarného umění III./2 (1780-1890). Academia Praha 2001, s. 130–131, 224.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Kastner na Wikimedia Commons
• Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Kastner Jan (1860)
• Časopis Krkonoše – Jizerské Hory, Žít s černým „N“ (rozhovor s Margaretou Herbsovou vnučkou Jana Kastnera)
• Ekodisk, Mistr gotických madon
• Jan Kastner v informačním systému abART
• Oltář v České secesi, bakalářská práce J.Cachové

Autoritní data	AbARTP: 57294 Biblio: 248361e7-faef-4a90-93a8-702f5e482152