Julio Caesar
| Julio Caesar | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1584 Praha |
| Úmrtí | 25. června 1609 (ve věku 24–25 let) Český Krumlov |
| Místo pohřbení | Minoritský klášter |
| Partner(ka) | Markéta Pichlerová |
| Rodiče | Rudolf II. a Kateřina Stradová |
| Příbuzní | Anna Dorotea de Austria (sestra) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Don Julius Caesar markýz d’Austria (Julius Caesar d’Austria či Juan d'Austria) (asi 1586 Praha – 25. června 1609 Český Krumlov) byl prvorozený nemanželský syn císaře Rudolfa II. Zdroje předpokládají, že byl jedním ze šesti dětí, jejichž matkou byla hraběnka Kateřina Stradová,[1] některé se s tímto názorem neshodují.[2]
Život
[editovat | editovat zdroj]Rudolf II. měl se svým synem ambiciózní plány. Zprávy vyslanců působících u císařského dvora v Praze uváděly, že panovník uvažuje o politické kariéře pro svého prvorozeného nemanželského syna – hovořilo se o tom, že by se Julius mohl stát sedmihradským knížetem.[3]
Po otci ovšem Julius zdědil duševní poruchu, která se v rodině Habsburků často vyskytovala.[4] V roce 1606 zabil sluhu, proto byl poslán do rakouského kláštera v Gamingu. Ještě v témže roce byl přestěhován do Českého Krumlova. I zde svým jednáním pohoršoval místní obyvatele a také se dopouštěl řady vážných zločinů.
Od roku 1607 začal vztah s dcerou místního lazebníka, Markétou Pichlerovou (zvanou mušle). Jednoho dne, kdy měl záchvat zuřivosti, svou milou zbil a pobodal. Bezvládné tělo pak vyhodil z okna zámku.[5]
| „ | Jsouc všecka zkatována a zpíchána, že celého oudu na těle jejím nebylo, tak zrasovanou ji z okna vyhodil jako umrlou na skálu. Nepřišla však hodina její, aby se zabila, neboť upadla na smetí a svezla se po něm dolů. | “ |
| — rožmberský kronikář Václav Březan[3] | ||
Markéta tento čin přežila a následně se uzdravila. Julius poté na Markétiných rodičích vymohl, aby mu dívku vydali, což se stalo na masopustní neděli 17. února 1608.[5] Tehdy ubohá dívka svému osudu neunikla. Don Julius v dalším návalu vzteku Markétu brutálně zavraždil a zohavil její tělo, které rozsekal.[5] Následujícího dne vyrobil rakev, do které zubožené tělo ukryl.
Trpěl schizofrenií, deviací, měl násilnické sklony. V krumlovském „domácím vězení“, kam byl po vraždě zavřen, se jeho chování zhoršovalo. Křičel, rozbíjel věci, propadal vzteku, různě pohoršoval kolemjdoucí. Zemřel asi na prasklý hnisavý vřed v krku. Byl pohřben v minoritském klášteře v Českém Krumlově. Přesné místo není známo. Rudolf II. z jeho smrti netruchlil.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ AUGUSTA, Pavel. Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918. Praha: Libri, 1999. Dostupné online. ISBN 80-85983-94-X. Kapitola d'Austria Julius, s. 22. Dostupné online po registraci.
- ↑ SAPPER, Christian. Kinder des Geblüts - Die Bastarde Kaiser Rudolfs II. Mitteilungen des Österreichischen Staatsarchivs. Čís. 47/1999, s. 10. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b 363. schůzka: Krvavý masopust na krumlovském zámku. Dvojka [online]. 2020-07-08 [cit. 2025-05-08]. Dostupné online.
- ↑ GRUNCLOVÁ, Kateřina. Vybraní příslušníci habsburské dynastie a jejich duševní choroby. Bakalářská práce, vedoucí Ehler, Edvard. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra biologie a environmentálních studií, 2023.
- ↑ a b c HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 193.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- časopis Epocha 2/07
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 192–194.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Julio Caesar na Wikimedia Commons
- Julius d'Austria Archivováno 21. 9. 2013 na Wayback Machine. v Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918
