Kosobudy
| Kosobudy | |
|---|---|
.jpg?lang=cs) Pohled na část obce. | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Klučenice |
| Okres | Příbram |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°34′38″ s. š., 14°14′13″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 39 (2021)[1] |
| Katastrální území | Kosobudy (1,96 km²) |
| PSČ | 262 56 |
| Počet domů | 29 (2021)[2] |
  Kosobudy | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 69957 |
| Kód k. ú. | 669954 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kosobudy jsou malá vesnice, část obce Klučenice v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Nachází se asi 3,5 kilometru severovýchodně od Klučenic. Z Divišova rybníka na jižním okraji vesnice vytéká Jahodový potok. Vesnicí prochází silnice II/102. Je zde evidováno 32 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 43 obyvatel.[4]
Kosobudy jsou také název katastrálního území o rozloze 1,96 km².
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1336.[5]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 175 | 182 | 168 | 167 | 147 | 154 | 132 | 109 | 106 | 59 | 70 | 62 | 44 | 43 | 39 |
| Počet domů | 21 | 24 | 25 | 28 | 28 | 28 | 29 | 27 | 43 | 16 | 23 | 26 | 26 | 27 | 29 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v letech 1850–1975 Kosobudy byly samostatnou obcí, se kterým patřily nejprve do okresu Sedlčany, ale v roce 1950 v okrese Milevsko a od roku 1960 v okrese Příbram. Od 1. ledna 1976 jsou částí obce Klučenice v okrese Příbram. V letech 1850–1899 k obci patřily Podmoky a Přední Chlum a v letech 1850–1975 také Zadní Chlum.[8]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- V obci se nachází kaple se zvonicí. Nechal ji postavit místní hospodář roku 1863.[9]
- Před návesní kaplí se nachází kříž na kamenném podstavci. Na oválném štítku je nápis „Pochválen buď Ježíš Kristus“.
Pověst
[editovat | editovat zdroj]Pověst se týká návesní kaple, kterou nechal postavit místní hospodář Otčenášek jako projev díků za své uzdravení. Při sekání trávy pro svá hospodářská zvířata jej pokousal pes. Hospodář podle chování usoudil, že byl pes nakažený vzteklinou. Sice si ránu sám ošetřil, ale pro jistotu se rozhodl pro dobrovolnou izolaci v komoře. Nechal si od kováře zamřížovat okno a tím mu bylo podávané jídlo a pití. Modlil se za svou záchranu a sliboval, že pokud se uzdraví, že nechá postavit ve vsi zvonici. Po několika týdnech vyšel zdráv a jeho první cesta vedla do kostela a za zedníkem ohledně stavby kaple. Zvon do kaple byl zhotovený v Praze a sám ho vlastnoručně zavěsil na novou zvonici.[10]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Návesní kaple. -
Detail kříže u kaple.
.jpg?lang=cs)
.jpg?lang=cs)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 149.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 168.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 246, 435, 459, 651.
- ↑ BAZAL, Karel. Pověsti Sedlčanska. Paměti dávných křížků. 1. vyd. Pelhřimov: Nová tiskárna, 2007. ISBN 978-80-86559-74-2. S. 109. Dale jen Bazal 2007.
- ↑ Bazal 2007, s. 110
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kosobudy na Wikimedia Commons
- Kosobudy v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
