Leskovice
Leskovice | |
---|---|
![]() Leskovická kaple | |
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Pelhřimov |
Obec s rozšířenou působností | Pelhřimov (správní obvod) |
Okres | Pelhřimov |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 49°25′48″ s. š., 15°4′52″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 117 (2025)[1] |
Rozloha | 3,50 km²[2] |
Katastrální území | Leskovice |
Nadmořská výška | 615 m n. m. |
PSČ | 394 14 |
Počet domů | 50 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Leskovice 51 394 14 Leskovice [email protected] |
Starosta | František Brada |
Oficiální web: www | |
![]() ![]() Leskovice | |
Další údaje | |
Kód obce | 548235 |
Kód části obce | 80039 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Leskovice (německy Leskowitz) jsou obec v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 117[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1379. V květnu 1945 byla většina obce vypálena nacisty, někteří obyvatelé byli zmasakrováni. Po válce byla obec znovu vybudována ve strohém „dvouletkovém“ stylu. Protože se tak stalo ještě před kolektivizací zemědělství, vznikly při obnově plnohodnotné zemědělské usedlosti včetně hospodářských budov, které dodnes tvoří zajímavý novodobý urbanistický celek.
Vypálení Leskovic
[editovat | editovat zdroj]Téměř celé období druhé světové války prožily Leskovice v poklidném vnitrozemí Protektorátu. Na samém konci války však v obci došlo ke krvavé tragédii. Nacisté 5. a 6. května 1945 vesnici vypálili.[4][5]
Život v Leskovicích v té době začal řídit revoluční národní výbor, který odzbrojil německé vojáky v obci, a revoluční nálada vzbudila mezi částí leskovických obyvatel odhodlání zastavit a zadržet ustupující jednotky německé armády, které prchaly k západní hranici. Podle jedné verze začali dva místní mladíci střílet na projíždějící německá vozidla na silnici z Jihlavy do Tábora. O incidentu se dozvěděli němečtí důstojníci v nedalekém Pelhřimově, kteří se rozhodli vykonat krvavou pomstu. Velícím důstojníkem této akce byl SS-Hauptsturmführer Walter Hauck. Vesnice byla vypálena a 25 obyvatel, kterým se nepodařilo uprchnout do lesa, bylo zvětší části postříleno na různých místech obce, někteří uhořeli. Jeden muž byl přibit za ruce na vrata své stodoly. Tři ženy byly znásilněny a poté svázané vhozeny do hořícího domu. Nejmladší zastřelenou obětí byl teprve třináctiletý Josef Vaverka. Walter Hauck zemřel v roce 2006 v Německu a za masakr nebyl nikdy potrestán.[6]
Po válce byla obec v krátké době obnovena. Jádro vesnice tak tvoří unifikované poválečné novostavby umístěné v pravidelných rozestupech podél obecní komunikace. V roce 1961 byl v sousedství leskovického nádraží zbudován pomník připomínající tragickou události a 25 jejich obětí. Autorkou pomníku je sochařka Jaroslava Lukešová.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 184 | 221 | 237 | 257 | 237 | 256 | 242 | 166 | 216 | 183 | 151 | 101 | 96 | 89 | 100 |
Počet domů | 26 | 32 | 37 | 39 | 42 | 43 | 47 | 47 | 42 | 42 | 41 | 41 | 44 | 44 | 50 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]V letech 1850–1920 Leskovice patřily jako osada obce ke Litohošti v okrese Pelhřimov. Od roku 1921 jsou obcí v okrese Pelhřimov (1921–1930), posléze v okrese Pacov (1950) a později opět v okrese Pelhřimov.[9]
Politika
[editovat | editovat zdroj]V letech 2006–2010 a znovu od roku 2014 působí jako starosta Milan Bílek, od roku 2010 do roku 2014 tuto funkci zastával Vladimír Hejda.
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 10. září 2021.[10]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Ve vsi se nacházejí tři kulturní památky České republiky:
- Kaple na návsi
- Pomník umučeným roku 1945 na návsi
- Usedlost čp. 1
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ http://digitool.is.cuni.cz/R/QF994SNDPDLMG62M1S3JSVHGQJTS6BFGSYPN9S8LRT6XDQXIS3-01105?func=dbin-jump-full&object_id=735274&local_base=GEN01&pds_handle=GUEST
- ↑ Hladílek, Miroslav: Leskovice 1945. 2., upr. vyd. V Pelhřimově vydala Skupina pro regionální dějiny při OV KSČ, 1975
- ↑ Na samém konci války změnili rozzuření Němci Leskovice v krvavé lázně. iDNES.cz [online]. 28. srpna 2017. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 278.
- ↑ Udělené symboly – Leskovice [online]. 2021-09-10 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Leskovice na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Leskovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Oficiální stránky
- Leskovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Leskovice na www.zanikleobce.cz