Ligerz
| Ligerz | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°5′6″ s. š., 7°8′13″ v. d. |
| Nadmořská výška | 433 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Bern |
| Okres | Biel/Bienne |
  Ligerz Ligerz, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 1,79 km² |
| Počet obyvatel | 544 (2018)[1][2] |
| Hustota zalidnění | 303,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 2514 |
| Označení vozidel | BE |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ligerz (francouzsky Gléresse) je obec v okrese Biel/Bienne v kantonu Bern ve Švýcarsku. Žije zde 544[1][2] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Ligerz se nachází v Bernské jezerní oblasti na severním břehu Bielského jezera. Sousedními obcemi ve směru hodinových ručiček od severu jsou Plateau de Diesse, Twann-Tüscherz a La Neuveville.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
O přítomnosti lidí od doby bronzové do doby římské svědčí roztroušené nálezy; neolitické sídliště je doloženo v sousední vesnici Schafis. Nejstarší zmínka o obci jako Lieresse v opisu z roku 1441 pochází z roku 1178, v roce 1218 je doložen muž jménem Volmarus de Liegerche.[3] Místní jméno je pravděpodobně odvozeno od gllère, tedy latinského glārea „štěrk (půda), říční suť“, které se často používá jako název pole ve franko-provensálštině, s příponou -esse < -īcia.
Ve středověku byl Ligerz panstvím pánů z Ligerzu s rodovým hradem nad obcí (tzv. Festi), připomínaným v roce 1236, lénem hrabat z Nidau (1370). Panství Ligerz patřil dolní dvůr, hrabatům z Nidau vyšší dvůr. V roce 1388, resp. 1393 se Ligerz a Nidau dostaly pod svrchovanost Bernu. Na konci 14. století bylo panství v roce 1358 rozděleno mezi barony, zastaveno Bielu, poté prodáno napůl Bernburkům z Bürenu a Mulerenu, z nichž jeden byl v roce 1409 prodán Bielu, druhý v roce 1469 Bernu. Při společné správě města jmenovala místního rychtáře jako soudního rozhodčího. V roce 1551 získal Bern také polovinu Bielu a Ligerz podřídil soudní pravomoci fojta z Nidau. V roce 1553 byla potvrzena stará privilegia (trh, rybolov, výběr daní). Obyvatelé Ligerzu, kteří byli převážně poddanými panství a basilejského biskupa, se v letech 1406 a 1485 vykoupili z majetku a daní ale nyní podléhali Bielu a Bernu. Poutní kaple nad vsí na vinici (zmiňovaná v roce 1261) byla filiálkou kostela v Diesse. V roce 1434 získala farní práva (Svatý kříž), ale od Diesse byla oddělena až v roce 1483 po výstavbě kostela (přestavěn 1520–1526). Kostelní statek v Ligerz a Diesse patřil opatství St. Johannsen. V letech 1876 až 1889 byl Ligerz přidělen k farnosti v Twannu.[3]
Kromě panství měli na rozsáhlé viniční oblasti podíl i další páni, dále kláštery ze širokého okolí. Mladší rod Ligerzů postavil kolem roku 1555 v horní vsi takzvaný Hof (dnes vinařské muzeum). V dolní vsi si v 17. až 18. století postavili patricijští majitelé vinic podzimní rezidence (měšťanské domy). Většina obyvatelstva byla až do 18. století francouzsky mluvící a škola byla až do konce 18. století dvojjazyčná (v současnosti oficiálně pouze německá). V roce 1798 se Ligerz stal součástí okresu Seeland a od roku 1803 správního okresu Nidau. Po staletí byl Ligerz závislý na vodní cestě, pozemní spojení získal až s výstavbou silnice Bielerseestrasse (1835–1838) a železniční trati Biel–Neuchâtel (1858–1860). V letech 1911–1912 byla postavena lanová dráha Ligerz–Prêles. V letech 1984–1991 byla okolo obce postavena dálnice, avšak byla zahloubena do tunelo, což zachránilo obec před narušením krajiny; plánuje se také výstavba železničního tunelu.[3]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[3] | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1850 | 1900 | 1950 | 1980 | 2000 | |||
| Počet obyvatel | 458 | 419 | 541 | 433 | 490 | |||
Ligerz je z 90,2 % německy mluvící obcí. 6,4 % obyvatel je francouzsky mluvících.
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]Obyvatelé se tradičně živili vinařstvím, rybolovem, chovem dobytka a zelinářstvím. Hlavním zaměstnáním je vinařství a obchod s vínem, cestovní ruch, rybolov a drobné podnikání (bednářství).[3]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]
Obec leží na železniční trati Biel–Neuchâtel Švýcarských spolkových drah (SBB), kde měla vlastní železniční stanici. V její bezprostřední blízkosti se nachází údolní stanice lanové dráhy Vinifuni Ligerz–Prêles. Jednokolejná trať má být převedena do tunelu, díky čemuž byla zastávka Ligerz v roce 2024 zrušena. Nachází se zde také přístaviště pro lodě, které provozují společnosti Bielersee-Schifffahrts-Gesellschaft a Société de navigation sur les lacs de Neuchâtel et Morat (LNM).
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Friedrich Dürrenmatt (1921–1990), spisovatel a dramatik, v Ligerz žil mezi lety 1947 a 1952
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ligerz na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federální statistický úřad. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b Federální statistický úřad. Dostupné online. [cit. 2020-06-15].
- ↑ a b c d e DUBLER, Anne-Marie. Ligerz [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2009-09-03 [cit. 2023-09-03]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ligerz na Wikimedia Commons
- (německy) Oficiální stránky obce
