Litschau

Litschau
	Hrad v Litschau
	; znak
Poloha
Souřadnice	48°56′36″ s. š., 15°2′44″ v. d.
Nadmořská výška	531 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Rakousko
Spolková země	Dolní Rakousy
Okres	Gmünd
	Litschau
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	81,07 km²
Počet obyvatel	2 106 (2024)
Hustota zalidnění	26 obyv./km²
Správa
Status	město
Starosta	Rainer Hirschmann
Oficiální web	www.litschau.at
E-mail	gemeinde@litschau.at
Telefonní předvolba	02865
PSČ	3874
Označení vozidel	GD
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Litschau (česky zastarale Ličov nebo Líčov^[2]) je nejsevernější rakouské město. Leží v okrese Gmünd v Dolním Rakousku. Má rozlohu 82 km² a leží 531 m n. m. K 1. lednu 2024 zde žilo 2106 obyvatel.^[3]

Město je vzdáleno pět kilometrů od českého města Chlumu u Třeboně. Jméno Litschau je slovanského původu a lze je vysledovat až k Ličov- utvořenému z osobního jména Lič.^[4] Nachází se zde hrad založený roku 1260, který je v držení moravsko-rakouského šlechtického rodu Seilernů-Aspangů. Někdejší hradní město vzniklo ve 13. století a sloužilo k opevnění hranice.

Městem protéká řeka Reissbach (česky Dračice).

Ve městě je mateřská škola, základní a střední škola. Do Ličova vede úzkorozchodná dráha z Gmündu a končí zde.

Členění obce

Obec má 11 částí (v závorce je uveden počet obyvatel k 1. lednu 2024):^[3]

Gopprechts (154)
Hörmanns bei Litschau (91)
Josefsthal (0)
Litschau (1282)
Loimanns (134)
Reichenbach (39)
Reitzenschlag (134)
Saaß (48)
Schandachen (79)
Schlag (68)
Schönau bei Litschau (77)

Historie

Město bylo založeno ve 13. století. V roce 1297 Habsburkové udělili městu právo trhu a díky obchodu se město mohlo začít rozvíjet. První písemná zmínka o Litschau jako městu je z roku 1386.^[5]

V 16. století velkostatkáři města i vedení města, začali mít příležitost přístupu k novým průmyslovým odvětvím, které byly dříve spravovány výhradně buržoazní nadvládou. Ve městě vzniklo komerční výrobní centrum na úpatí hradu Litschau.

Rybník (původně zvaný Mühlteich, později Herrenteich^[6] a se současným názvem Herrensee) vznikl v době obhospodařování lokality korutanskými statkáři Krajířové z Krajku (německy Kraiger von Kraigk) z Landštejna a Nové Bystřice (1541 - 1572). Měl poskytovat jednak dostatek vodní energie pro provoz velkého vícerychlostního hospodářského mlýna (písemně zmiňovaný v rámci vrchnostenských odhadů v letech 1576 a 1627) a jednak sloužit pro chov ryb. Je domněnka, že rybník pomohli vybudovat čeští rybníkáři (Mikuláš Ruthard z Malešova), který pro statkáře pracoval.^[7] Ke mlýnu později přibyl i nově vybudovaný pivovar. Nejhorším historickým obdobím pro město byla doba rolnických povstání (1524–1525 německá selská válka) a následující třicetiletá válka (1618–1648).

V roce 1900 byla dolnorakouskými státními drahami uvedena do provozu waldviertelská úzkorozchodná trať z Gmündu do Litschau. Pravidelná osobní doprava však byla ukončena v roce 1986. V roce 2024 zde jezdil pravidelný turistický nostalgický spoj společnosti Dolnorakouské Waldviertelské dráhy.^[8]

V roce 1969 byly k Litschau přičleněny původně samostatné obce Gopprechts, Loimanns, Reichenbach a Schönau u Litschau. V roce 1972 následovalo připojení obcí Hörmanns, Reitzenschlag, Schandachen a Schlag.^[9]

V roce 1971 mělo město 3230 obyvatel. Počet obyvatel v posledních desetiletích klesá, v roce 2024 mělo 2106 obyvatel.^[10]

Politika

Starostové

1994–2014 Otto Huslich (ÖVP)^[11]
od roku 2014 Rainer Hirschmann (ÖVP)

Významní rodáci

Kaspar Schrammel (1811–1895), hudebník a skladatel
Willy Hengl (1927–1997), malíř a fotograf

Galerie

Parní lokomotiva na nádraží v Litschau (v pozadí hrad)
Litschau, vyobrazení v publikaci G. M. Vischera Topographia Archidvcatvs Avstriae Inf. Modernae^[12]
Renovovaná nádražní budova s vinnou révou vysazenou okolo roku 1900, která porůstá celou čekárnu stanice
Památník rakouského básníka Roberta Hamerlinga (vl. jm. Rupert Johann Hammerling)
Více než stoletá réva na nádraží
Přechod Schlag – Staňkov
Litschau zámek pohled zespodu - rok 2022
Litschau zámek - rok 2022
Litschau rybník Hereensee - rok 2022

Panské jezero u Litschau

Odkazy

Reference

↑ Dauersiedlungsraum der Gemeinden Politischen Bezirke und Bundesländer - Gebietsstand 1.1.2018. Statistik Austria. Dostupné online. [cit. 2019-03-10].
↑ Železniční a národopisná mapa zemí koruny České a Rakouska-Uherska
↑ ^a ^b Startseite. STATISTIK AUSTRIA [online]. [cit. 2024-12-09]. Dostupné online. (německy)
↑ BARTONĚK, Antonín; BENEŠ, Bohuslav; MÜLLER-FUNK, Wolfgang und POLLEROSS, Friedrich, eds. Kulturführer Waldviertel-Weinviertel-Südmähren. Wien: Deuticke, 1993, s. 391. ISBN 3-216-30043-9.
↑ Die Kunstdenkmäler Österreichs. Topographisches Denkmälerinventar. Niederösterreich nördlich der Donau.. Wien: [s.n.], 1990.
↑ Rakouská mapa (Österreichische Karte 1:50.000). Nr 5 Litschau. vyd. Wien: Spolkový úřad pro metrologii a zeměměřičství, 1977.
↑ BUZANICH, Stefan René. Die Lebenswelt der dörflichen Untertanen der Herrschaft Litschau in der ersten Hälfte des 18. Jahrhunderts. Eine sozial- und wirtschaftsgeschichtliche Fallstudie auf Basis von Verlassenschaftsabhandlungen. Mit 66 Abbildungen und 3 Grafiken. Horn: Doris Gretzel & Marlene Müllner, 2020.
↑ Bahnhof Litschau. Waldviertel [online]. [cit. 2025-02-08]. Dostupné online. (německy)
↑ Gemeindeänderungen ab 1945 [online]. Rakouský statistický úřad [cit. 2024-12-09]. Dostupné online.
↑ Ein Blick auf die Gemeinde Litschau [online]. Rakouský statistický úřad [cit. 2025-02-08]. Dostupné online.
↑ Trauer in Litschau. Otto Huslich gestorben - informace o úmrtí starosty Huslicha. Markus Lohninger, NÖN Gmünd, 21. Mai 2014
↑ VISCHER, Georg Matthaeus. Topographia Archidvcatvs Avstriae Inf. Modernae. seu. Controfee und Beschreibung aller Stätt, Clöster und Schlösser wie sie anietzo stehen in dem Ertzhertzogtumb unter Osterreich. Das Viertl ob Wiener waldt. [Wien]: [s. n.], 1672. [70] listů.

Literatura

BARTONĚK, Antonín; BENEŠ, Bohuslav; MÜLLER-FUNK, Wolfgang und POLLEROSS, Friedrich, eds. Kulturführer Waldviertel-Weinviertel-Südmähren. Wien: Deuticke, 1993. 414 s. ISBN 3-216-30043-9.
VISCHER, Georg Matthaeus. Topographia Archidvcatvs Avstriae Inf. Modernae. seu. Controfee und Beschreibung aller Stätt, Clöster und Schlösser wie sie anietzo stehen in dem Ertzhertzogtumb unter Osterreich. Das Viertl ob Wiener waldt. [Wien]: [s. n.], 1672. [70] listů.

Související články

Waldviertelská železnice

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Litschau na Wikimedia Commons
http://www.litschau.at

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[f3373d889b3e667af72d1979ec2c3615f4e35537-1] Dauersiedlungsraum der Gemeinden Politischen Bezirke und Bundesländer - Gebietsstand 1.1.2018. Statistik Austria. Dostupné online. [cit. 2019-03-10].

[2] Železniční a národopisná mapa zemí koruny České a Rakouska-Uherska

[:0-3] Startseite. STATISTIK AUSTRIA [online]. [cit. 2024-12-09]. Dostupné online. (německy)

[4] BARTONĚK, Antonín; BENEŠ, Bohuslav; MÜLLER-FUNK, Wolfgang und POLLEROSS, Friedrich, eds. Kulturführer Waldviertel-Weinviertel-Südmähren. Wien: Deuticke, 1993, s. 391. ISBN 3-216-30043-9.

[5] Die Kunstdenkmäler Österreichs. Topographisches Denkmälerinventar. Niederösterreich nördlich der Donau.. Wien: [s.n.], 1990.

[6] Rakouská mapa (Österreichische Karte 1:50.000). Nr 5 Litschau. vyd. Wien: Spolkový úřad pro metrologii a zeměměřičství, 1977.

[7] BUZANICH, Stefan René. Die Lebenswelt der dörflichen Untertanen der Herrschaft Litschau in der ersten Hälfte des 18. Jahrhunderts. Eine sozial- und wirtschaftsgeschichtliche Fallstudie auf Basis von Verlassenschaftsabhandlungen. Mit 66 Abbildungen und 3 Grafiken. Horn: Doris Gretzel & Marlene Müllner, 2020.

[8] Bahnhof Litschau. Waldviertel [online]. [cit. 2025-02-08]. Dostupné online. (německy)

[9] Gemeindeänderungen ab 1945 [online]. Rakouský statistický úřad [cit. 2024-12-09]. Dostupné online.

[10] Ein Blick auf die Gemeinde Litschau [online]. Rakouský statistický úřad [cit. 2025-02-08]. Dostupné online.

[11] Trauer in Litschau. Otto Huslich gestorben - informace o úmrtí starosty Huslicha. Markus Lohninger, NÖN Gmünd, 21. Mai 2014

[12] VISCHER, Georg Matthaeus. Topographia Archidvcatvs Avstriae Inf. Modernae. seu. Controfee und Beschreibung aller Stätt, Clöster und Schlösser wie sie anietzo stehen in dem Ertzhertzogtumb unter Osterreich. Das Viertl ob Wiener waldt. [Wien]: [s. n.], 1672. [70] listů.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]