Marijsko
Marijsko Марий Эл | |
---|---|
Geografie | |
Hlavní město | Joškar-Ola |
Souřadnice | 56°42′ s. š., 47°52′ v. d. |
Rozloha | 23 200 km² |
Časové pásmo | UTC+3[1] |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 669 854 (2024) |
Hustota zalidnění | 28,9 obyv./km² |
Jazyk | ruština, marijština |
Národnostní složení | Rusové, Marijci, Tataři, Čuvaši |
Náboženství | 49 % pravoslaví, 6 % islám, 6 % tradiční marijské a rodnověří, 5 % ostatní křesťanství |
Správa regionu | |
Stát | ![]() |
Druh celku | republika Ruské federace |
Vznik | 12. ledna 1993 |
Hlava | Jurij Zajcev |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | RU-ME |
Telefonní předvolba | 836 |
Označení vozidel | 12 |
Oficiální web | mari-el |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |

Marijsko (rusky Мари́й Эл, Marij El, marijsky Марий Эл, Marij El) je republika na východě evropské části Ruska.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Oblast, kterou obývali Marijci, byla dlouhou dobu rozdělena mezi Kazaňský chanát a Rusko, tudíž byla pod vlivem islámu i ruské pravoslavné církve. Během 16. století se definitivně stala součástí Ruska.
4. listopadu 1920 vznikla Marijská autonomní oblast, která byla 5. prosince 1936 transformována na Marijskou ASSR.
22. října 1990 bylo Marijsko (rozhodnutím Sovětu Marijské ASSR) transformováno na Marijskou SSR, 24. května 1991 bylo toto rozhodnutí poslanci RSFSR schváleno.
9. prosince 1992 bylo Marijsko, sjezdem poslanců Ruské federace, přejmenováno na „Marijskou republiku” s účinností (uveřejněním v deníku Rossijskaja gazeta) od 12. ledna 1993.
Symboly
[editovat | editovat zdroj]Vlajka
[editovat | editovat zdroj]Marijská vlajka je tvořena bílým listem o poměru stran 2:3, majícím u žerdi pruh červené barvy o šířce 1/8 délky vlajky s marijským ornamentem. Ve středu bílého pruhu je umístěn marijský státní znak.[2]
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Marij El leží na Volze východně od Nižněnovgorodské oblasti západně od Tatarstánu, na jihu sousedí s Čuvašskem.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Původním národem jsou Marijci. Marijci tvořili při Sčítání 2002 312 178 (= 42,88 % populace) obyvatel. 345 513 (= 47,46 %) lidí z 727 979 osob byli Rusové, 43 377 (= 5,96 %) Tataři, 7 418 (= 1,02 %) Čuvaši a 5 097 (= 0,70 %) Ukrajinci. Úředními jazyky jsou dva dialekty marijštiny a ruština. V náboženství převládá ruská pravoslavná církev (66 obcí), dále jsou zastoupeni příslušníci pohanského polyteistického náboženství (3 komunity), islámu (14 obcí) a protestantství (42 obcí).
Administrativní členění
[editovat | editovat zdroj](Obyvatelé 1. ledna 2005)
Městský okres | obyvatelé | městské osídlení | venkovské osídlení | |
---|---|---|---|---|
Joškar-Ola | 278 388 | 253 407 | 24 981 | |
Kozmoděmjansk | 22 679 | 22 679 | - | |
Volžsk | 58 046 | 58 046 | - | |
Rajon | obyvatelé | městské osídlení | venkovské osídlení | sídlo správy |
Gornomari | 28 390 | - | 28 390 | Kozmoděmjansk |
Jurino | 10 849 | 3 950 | 6 899 | Jurino |
Kilemary | 13 790 | 4 005 | 9 785 | Kilemary |
Kuženěr | 16 228 | 5 854 | 10 374 | Kuženěr |
Mari-Turek | 24 505 | 5 965 | 18 540 | Mari-Turek |
Medveděvo | 53 851 | 20 920 | 32 931 | Medveděvo |
Morki | 34 422 | 9 795 | 24 627 | Morki |
Novyj Torjal | 17 810 | 6 940 | 10 870 | Novyj Torjal |
Oršanka | 15 709 | 6 907 | 8 802 | Oršanka |
Paraňga | 17 553 | 6 667 | 10 886 | Paraňga |
Sernur | 25 014 | 9 082 | 15 932 | Sernur |
Sovetskij | 30 390 | 10 619 | 19 771 | Sovetskij |
Zvenigovo | 45 468 | 23 020 | 22 448 | Zvenigovo |
Volžsk | 23 758 | 4 217 | 19 541 | Volžsk |
Města
[editovat | editovat zdroj]V Marijsku představuje hlavní město Joškar-Ola (255 000 obyvatel) jediné velké město. Jen dvě další města mají přes 20 000 obyvatel – Volžsk a Kozmoděmjansk.
Města (k 1. lednu 2005)
město | ruské jméno | marijské jméno | počet obyvatel |
---|---|---|---|
Joškar-Ola | Йошкар-Ола | Йошкар-Ола / Joškar-Ola | 253 407 |
Volžsk | Волжск | Юлсер-Ола / Julser-Ola | 58 046 |
Kozmoděmjansk | Козьмодемьянск | Цӹкмӓ / Cÿkmä | 22 679 |
Medveděvo | Медведево | Маскасола / Maskasola | 16 606 |
Zvenigovo | Звенигово | Провой / Provoj | 12 455 |
Sovetskij | Советский | У Роҥго / U Roňgo | 10 619 |
Morki | Морки | Морко / Morko | 9 795 |
Sernur | Сернур | Шернур / Šernur | 9 082 |
Krasnogorskij | Красногорский | Лушмара / Lušmara | 7 008 |
Novyj Torjal | Новый Торъял | У Торъял / U Torjal | 6 940 |
Oršanka | Оршанка | Öрша / Örša | 6 907 |
Paraňga | Параньга | Поранча / Poranča | 6 667 |
Mari-Turek | Мари-Турек | Марий Тӱрек / Marij Türek | 5 965 |
Kuženěr | Куженер | Кужэҥер / Kužeňer | 5 854 |
Krasnookťabrskij | Краснооктябрьский | – | 4 314 |
Privolžkij | Приволжский | – | 4 217 |
Kilemary | Килемары | Кӹлемар / Kilemar | 4 005 |
Jurino | Юрино | Йӱрны / Jürny | 3 950 |
Suslonger | Суслонгер | Суслэҥер / Susleňer | 3 557 |
Politika
[editovat | editovat zdroj]Marijsko je prezidentská republika. Hlavou státu je Jurij Viktorovič Zajcev.
V parlamentu jsou zastoupeny 4 politické strany. Dávají Marijcům jen malé politické zastoupení. Jejich nejdůležitější stranou je Marij Ušem.
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]Marijsko leží v zalesněné oblasti (tajga), 57 % jeho rozlohy zabírají lesy. Nejdůležitějšími odvětvími tak jsou lesnictví a dřevozpracující průmysl. Další místní ekonomická odvětví jsou strojírenství a elektrotechnika.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ Marijská vlajka na Flags of the World
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Marijsko na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Marij El: poslední místo v Evropě, kde žijí pohané – iDNES.cz, 4. 7. 2009