Přeskočit na obsah

Maryla

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Maryla
Maryla (ilustrace Mikoláše Alše, okolo roku 1900)
Maryla (ilustrace Mikoláše Alše, okolo roku 1900)
AutorAlois Jirásek
Jazykčeština
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maryla je rozsáhlejší povídka (resp. novela) Aloise Jiráska; autor sám ji charakterizuje jako starodávnou selanku. Děj je situován do Domkova (okres Náchod) a odehrává se v době klidu a míru po bouřlivém období husitských válek; v té době vládl za nezletilého Ladislava Pohrobka zemský správce Jiří z Poděbrad. V závěru je příběh spojen s volbou Jiřího z Poděbrad českým králem (1458).

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Marylu Jirásek napsal v letech 1884–1885, časopisecky poprvé vyšla v Osvětě v roce 1885,[1] knižně v roce 1887.[2]
  • Novela byla několikrát zdramatizována, např.:
    • BLÁHA, Zdeněk. Maryla: Romance z časů krále Holce, kdy byla za groš ovce. Na motivy stejnojmenné novely Aloise Jiráska. 1. [vyd.]. Praha: Dilia, 1976. 62 s.
    • JIRÁSEK, Alois. Maryla: dramatizace starodávné selanky o pěti dějstvích. Zdramatizoval Jan Šimáně. Praha: Dilia, 1959. 86 s.
  • V letech 1941–1942 zkomponoval Osvald Chlubna operu Jiří z Kunštátu a z Poděbrad (opus 52) na vlastní libreto dle Jiráskovy Maryly.[3]
  • V roce 1953 měla v Olomouci premiéru opera Vladimíra Ambrose Maryla na libreto Evy Hrubanové-Součkové podle této novely.
  • V roce 1961 měla v Brně premiéru opera Františka Suchého Maryla na libreto Blanky Trčkové podle této novely.
  • Tvrz Domkov je doložena z roku 1434.
  • Zbyněk Buchovec je skutečná postava, doložená z volby Jiřího z Poděbrad; byl to voják a účastnil se vojenských tažení.

Stručný děj

[editovat | editovat zdroj]

Celý děj se odehrává okolo sporu o Doubravu (pozemky) na hranici dvou usedlostí, tvrzí Domkov a Šonov. Na Šonově vládne dědic Jan Rozvoda a v tvrzi Domkov Zbyněk Buchovec. Oba jsou přesvědčeni o svém právu na Doubravu a odmítají spolu jednat i mluvit. Schovanka Maryla, kterou si Buchovec přivezl z válečných tažení a žije na Domkově, se právě ve sporné Doubravě setká a zamiluje do Šonovského zemana. Děj vyvrcholí při útěku Maryly do Šonova, což způsobí téměř ozbrojenou bitku. Buchovec jede osvobodit „unesenou“ Marylu a po zjištění, že odešla dobrovolně, se jí zříká. K obratu dochází až následkem volby nového krále, kterým se stává Jiří z Poděbrad.

Vydání

[editovat | editovat zdroj]

Jiráskova Maryla byla vydána mnohokrát a byla přeložena i do slovenštiny a polštiny. Z českých vydání uvádíme dvě novější:

  • JIRÁSEK, Alois. Já mám nejkrásnější milou: (dvě novely). Obsahuje novely Maryla a Zahořanský hon. K vydání připravil Vlastimil Válek s kolektivem studentů Ústavu české literatury a knihovnictví FF MU. S ilustracemi Mikoláše Alše. Vyd. 1. Praha: Blok, 2011. 278 s. ISBN 978-80-86868-50-9.
  • JIRÁSEK, Alois. Maryla: Starodávná selanka. 4. vyd. v Čs. spis., samostatné 2. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1973. 186, [3] s.

Dále uvádíme jazykově upravené vydání pro čtenáře od 12 let, v němž jsou odstraněny některé jevy, které byly projevem jazykové normy 19. století:

  • JIRÁSEK, Alois. Maryla: Starodávná selanka. Text k vydání připravila, vysvětlivky a ediční poznámku napsala Františka Havlová. Doslov napsal Zdeněk Nejedlý. 1. vydání v SNDK. Praha: SNDK, 1967. 158 s. [2. vydání. Praha: Albatros, 1972. 177 s.]

Dílo dostupné online

[editovat | editovat zdroj]

V digitální knihovně Kramerius 5 je veřejně přístupná řada děl Al. Jiráska. Uvádíme odkaz na vydání novely Maryla z roku 1937:

  • JIRÁSEK, Alois. Maryla a jiné povídky. Dotisk 9. vyd. V Praze: Státní nakladatelství, 1937. 356 s. Dostupné online

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Dějiny české literatury. III, Literatura druhé poloviny devatenáctého století. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1961. 631 s. [Viz str. 446.]
  2. ↑ Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 2/I (H–J). 1. vyd. Praha: Academia, 1993. 592 s. ISBN 80-200-0468-8. [Viz str. 545.]
  3. ↑ PANTŮČEK, Viktor. „Nové, opravdu realistické opery". In: Musicologica Brunensia 48, 2013, č. 1, str. 95.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Dílo Aloise Jiráska
Romány

Skaláci (1875) • Na dvoře vévodském (1877) • Filosofská historie (1878) • Konec a počátek (1879) • U Rytířů (1879) • Na Staré poště (1881) • Poklad (1881) • V cizích službách (1883) • Psohlavci (1884) • V cizích službách (1885) • Skály (1886) • Z Čech až na konec světa (1888) • Proti všem (1893) • Staré pověsti české (1894) • Mezi proudy (1887–1890) • F. L. Věk (1888–1906) • U nás (1896–1903) • Bratrstvo (1900–1909) • Temno (1913–1915) • Husitský král (1920–1930)

Divadelní hry

Vojnarka (1890) • Kolébka (1891) • Otec (1894) • Zkouška (1895) • Emigrant (1898) • M. D. Rettigová (1901) • Jan Žižka (1903) • Gero (1904) • Lucerna (1905) • Samota (1907) • Pan Johanes (1909) • Jan Hus (1911) • Jan Roháč (1914)

Povídky

Povídka z hor (1878) • Z bouřlivých dob (1879) • Maryla (1885) • Zemanka (1885) • Zahořanský hon (1889) • Na Chlumku (1889) • Balada z rokoka (1905)

Filmové a
televizní adaptace
Film

Lucerna (Karel Lamač, 1925) • Psohlavci (Svatopluk Innemann, 1931) • Vojnarka (Vladimír Borský, 1936) • Filosofská historie (Otakar Vávra, 1937) • Lucerna (Karel Lamač, 1938) • Jan Roháč z Dubé (Vladimír Borský, 1947) • Temno (Karel Steklý, 1950) • Staré pověstí české (Jiří Trnka, 1952) • Vojnarka (Antonín Dvořák, 1953) • Jan Hus (Otakar Vávra, 1954) • Psohlavci (Martin Frič, 1955) • Jan Žižka (Otakar Vávra, 1955) • Proti všem (Otakar Vávra, 1956) • Ztracenci (Miloš Makovec, 1956) • Poklad hraběte Chamaré (Zdeněk Troška, 1984)

Televize

Lucerna (Jiří Bělka, 1960) • Lucerna (František Filip, 1967) • Záhořanský hon (Bohumil Sobotka, 1968) • F. L. Věk (seriál, František Filip, 1971) • Na dvoře vévodském (Evžen Němec, 1979) • Psohlavci (Milan Macků, 1985) • Preceptor (Jiří Bělka, 1986) • Staré pověstí české (seriál, Vladimír Mráz, 2012)

Hudební adaptace

Psohlavci (Karel Kovařovic, 1897) • Lucerna (Vítězslav Novák, 1923) • Jiří z Kunštátu a Poděbrad (Osvald Chlubna, 1942) • Temno (Iša Krejčí, 1944) • Poslední hejtman (Miroslav Krejčí, 1944) • Zahořanský hon (Jaroslav Křička, 1949) • Maryla (Vladimír Ambros, 1951) • Kolébka (Osvald Chlubna, 1952) • Pan Johanes (Ivo Jirásek, 1952) • Náchodská kasace (Sláva Vorlová, 1955) • Maryla (František Suchý Brněnský, 1956) • Vojnarka (Jiří František Novák, 1956) • Kolébka pro hříšné panny (Otmar Mácha, 1976)

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Maryla&oldid=23819286“