Obsteig
| Obsteig | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°17′55″ s. š., 10°55′40″ v. d. |
| Nadmořská výška | 991 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Rakousko |
| Spolková země | Tyrolsko |
| Okres | Imst |
  Obsteig | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 34,66 km²[1] |
| Počet obyvatel | 1 404 (2021)[2] |
| Hustota zalidnění | 40,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Erich Mirth |
| Oficiální web | www2 |
| gemeinde | |
| Telefonní předvolba | 05264 |
| PSČ | 6416 |
| Označení vozidel | IM |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obsteig je obec v Rakousku ve spolkové zemi Tyrolsko v okrese Imst.
V obci žije přibližně 1 400[2] obyvatel.[3]
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Poloha
[editovat | editovat zdroj]Obsteig je nejzápadnější obec Mieminské náhorní plošiny, nad údolím Oberinntalu, na úpatí pohoří Mieminger. Obec tvoří roztroušené vesnice a vesničky na náhorní plošině. Na západě za průsmykem Holzleitensattel (1119 m n. m.) plošina prudce klesá do údolí Gurgl (Gurgltal). Hlavní část obce Obsteig leží podél silnice B189 Mieminger Straße.
Okolí Obsteigu je oblíbenou turistickou a výletní oblastí, v zimě jsou v Obsteigu také četné běžecké tratě a zimní turistické trasy.
Obec má rozlohu 34,7 km², z toho 11,0 % připadá na zemědělskou půdu, 6,5 % tvoří alpské louky a 67,6 % lesy. Z celkové plochy je 13,4 % území osídleno.[4]
| • Wald | • Thal | • Finsterfiecht |
| • Roller | • Langgarten | • Holzleiten |
| • Weisland | • Aschland | • Arzkasten |
| • Mooswald | • Oberstrass | • Unterstrass |
| • Gschwent (Gschwentmadele) | • Burg Klamm | • Seepark |
Sosední obce
[editovat | editovat zdroj]| Biberwier (okres Reutte) | ||
| Nassereith | .svg?lang=cs)
|
Mieming |
| Haiming | Silz | Mötz |
Historie
[editovat | editovat zdroj]Oblast Obsteigu byla osídlena již kolem roku 1000 př. n. l. Svědčí o tom bronzový nůž nalezený na Sassbergu a zbytky keramiky z Locherbodenu z doby halštatské.[7] Kolem roku 250 n. l. nechal římský císař Decius vybudovat silnici Via Decia, spojnici ze Zirlu na silnici Via Claudia Augusta u Dormitzu. Vedla přes Obsteig a dále přes průsmyk Holzleitensattel.[8] Osídlení Bavory kolem roku 800 je rozpoznatelné podle typických bavorských koncovek, jako je Schneggenhausen.[7] Místní jméno Obsteig je původně název pole a poprvé bylo zapsáno roku 1288 jako dem steige. V 15. století se předložka an změnila na ob (1449: ob des Gstaigs). Název pochází ze středohornoněmeckého ob 'nad' a steige 'strmá cesta'.[9]
Hrad Burg Klamm na staré dopravní tepně severně od mostu přes Inn u Mötzu má pohnutou historii. V roce 1250 se poprvé objevuje zmínka o "pánech z Chlamm". Kolem roku 1239 se hrad dostal do vlastnictví pánů z Milseru. V roce 1399 se dostal do držení mocných Starkenbergů, kteří byli v roce 1423 zbaveni moci poté, co povstali proti vévodovi Fridrichu IV. a hradu se zmocnil Zikmund. V 19. a 20. století pod střídáním majitelů stále více chátral, až jej v roce 1957 získal a obnovil průmyslník Hünnebeck.[10]
V daňovém registru hraběte Meinharda II. z roku 1288 je uveden hostinec daz Nivenstift, později hostinec Löwenwirt. Stifthof je několikrát zmiňován v listinách, například v roce 1312 s majitelem "Eberhard der Niustifter" nebo v roce 1477 při stavebním jednání. V roce 1892 hostinec vyhořel, ale byl znovu postaven, a po roce 1870 byl zbořen.[11] Ve stejném daňovém registru z roku 1288 je popsána i vesnice "ze Asselönne" (Aschland) na úpatí Wannigu.[12] Podle urbáře opatství Stams z roku 1336 byl majitelem "Eberhard der Niustifter".
V urbáři opatství Stams z roku 1336 je uvedeno, že "Chunradův syn ze Snekkenhusenu" odkázal Stamsskému opatství peněžní částku. Panství Schneggenhausen nikdy nepodléhalo zdanění, ale bylo takzvaným "svobodným lénem", které zavazovalo feudála k loajalitě a poslušnosti vůči knížeti.[13]
Kolem roku 1500 se Obsteig skládal ze šesti statků. Jedním z nich byl Schneggenhausen.[14]
V roce 1833 vznikla oddělením obce Miemingerberg samostatná obec Obsteig.[7]
Znak
[editovat | editovat zdroj]Blason: Ve zlatě modřín vyrůstající z černé cimbuřové paty štítu a sahající až k hornímu okraji štítu.[15]
Obecní znak, udělený v roce 1976, odkazuje cimbuřím na hrad Klamm a modřínem na typické modřínové louky, dnes vyhlášené za krajinnou památkovou oblast.[16][5]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Ludwig Halauska – Pohled na hrad Burg Klamm, 1878 -
Katolický farní kostel svatého Jozefa -
Zámek Schneggenhausen -
Sedlo Holzleiten Saddel -
Plošina Mieminger
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dauersiedlungsraum der Gemeinden Politischen Bezirke und Bundesländer - Gebietsstand 1.1.2018. Statistik Austria. Dostupné online. [cit. 2019-03-10].
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ Einwohnerzahl 1.1.2021 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2021, položka 1824 v excel tabulce
- ↑ Ein Blick auf die Gemeinde Obsteig <70213>. www.statistik.at [online]. Statistik Austria, 2023-12-31 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ a b Obsteig. tirolatlas.uibk.ac.at [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Obsteig. Mapy.cz [online]. [cit. 2021-08-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c 1833 Gemeindeteilung [online]. 2020-12-10 [cit. 2021-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-18. (německy)
- ↑ Holzleiten: Hl. Familie [online]. 2005-10-01 [cit. 2021-08-27]. Dostupné online. (německy)
- ↑ ANREITER, Peter; CHAPMAN, Christian; RAMPL, Gerhard. Die Gemeindenamen Tirols Herkunft und Bedeutung. Innsbruck: Wagner, 2005. 650 s. Dostupné online. ISBN 978-3-7030-0449-0, ISBN 3-7030-0449-5. OCLC 455592524 S. 59 ff.
- ↑ klamm. www.tirolburgen.antonprock.at [online]. [cit. 2021-08-27]. Dostupné online.
- ↑ Der Löwenwirt Teil 1 und 2 [online]. 2002-01-01 [cit. 2021-08-27]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Aschland: HI. Rochus [online]. 2005-10-01 [cit. 2021-08-27]. Dostupné online. (německy)
- ↑ J.M.F. Chronik: Ansitz Schneggenhausen – ObsteigAktuell [online]. [cit. 2021-08-27]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Neue Vision vom alten Dorfkern [online]. 2003-01-01 [cit. 2021-08-27]. Dostupné online. (německy)
- ↑ ÖNB-ALEX - Landesgesetzblatt Tirol. alex.onb.ac.at [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ WIDMOSER, Eduard; STALLER-CZESCHNER, Elke. Tiroler Wappenfibel. Innsbruck ; Wien ; München: Tyrolia-Verlag, 1978. 80 s. ISBN 978-3-7022-1324-4. S. 12.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Obsteig na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
