Otwock
| Otwock | |
|---|---|
 Významné památky a budovy v Otwocku: řeka Świder, divadlo Stefana Jaracza, radnice, gymnázium K. I. Gałczyńského a dům ve stylu „świdermajer“ na ulici Kościelna | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 52°6′22″ s. š., 21°15′57″ v. d. |
| Nadmořská výška | 100 m n. m. |
| Časové pásmo | středoevropský čas UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Mazovské |
| Okres | Otwock |
| Gmina | Otwock |
  Otwock | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 47,31 km² |
| Počet obyvatel | 43 895 (2024) |
| Hustota zalidnění | 927,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Jarosław Margielski |
| Vznik | 1877 |
| Oficiální web | otwock |
| Telefonní předvolba | (+48) 22 |
| PSČ | 05-400 až 05-403 |
| Označení vozidel | WOT |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Otwock je město ve středovýchodním Polsku v Mazovském vojvodství v okrese Otwock, přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od Varšavy. Otwock je součástí varšavské metropolitní oblasti a leží na pravém břehu řeky Visly, pod ústím řeky Świder. Město je známé unikátním architektonickým stylem nazývaným Świdermajer. V roce 2024 zde žilo 43 895 obyvatel.[1]
Jeho rozloha činí 47 km², z čehož přibližně 23 % tvoří lesní porosty. Na území města se nachází několik přírodních rezervací.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Ačkoli první zmínka o vesnici zvané Otwosko pochází z počátku 15. století, Otwock se plně nerozvinul až do druhé poloviny 19. století. V roce 1877 byla zde otevřena železniční trať Vislańská dráha (Kolej Nadwiślańska), která vedla z Mławy přes Varšavu do Lublinu a Chełmu. Otwock, ležící podél této trati, se stal oblíbeným předměstím s řadou lázní a několika významnými návštěvníky, mezi které patřili například Józef Piłsudski nebo Władysław Reymont, který zde napsal svůj Nobelovou cenou oceněný román Chłopi. V roce 1908 bylo v Otwocku otevřeno sanatorium Zofiówka. Městem se Otwock stal v roce 1916 a zároveň se stal sídlem okresu (powiatu).
Během bitvy o Varšavu v roce 1920 tvořily Otwock společně s nedalekým Karczewem okraj pravého křídla první linie polské obrany, kterou držela 15. pěší divize polské armády. Druhá linie polské obrany začínala v dnešní čtvrti Świdry Wielkie. V Otwocku však nedošlo k přímým bojům mezi Poláky a Rusy.
V roce 1936 byla železniční trať mezi Varšavou a Otwockem první elektrifikovanou tratí v Polsku.
Druhá světová válka
[editovat | editovat zdroj]Po německo-sovětské invazi do Polska, která v září 1939 odstartovala druhou světovou válku, bylo město obsazeno německými okupanty. V prosinci 1939 zde německé úřady zřídily židovské ghetto. V místním sanatoriu Zofiówka probíhal nacistický program eutanazie Akce T4, během kterého byli vražděni psychicky nemocní pacienti.[2] Sanatorium sloužilo rovněž k izolaci židovské populace za účelem jejího pronásledování a vykořisťování. Ghetto bylo zlikvidováno mezi srpnem a 19. zářím 1942. Přibližně 75 % z 12 000 - 15 000 židovských obyvatel, tedy asi 8 000 osob, shromáždili nacisté na nákladovém nádraží v Otwocku a převezli je do vyhlazovacích táborů v Treblince a Osvětimi.[3] Židé, kteří v ghettu zůstali, byli krátce poté na ulici Reymonta popraveni.[4] Památce židovských obyvatel Otwocku, kteří byli zavražděni během holocaustu, je věnován památník.
Otwock je rodištěm Ireny Sendlerové (1910–2008), polské humanitářky, která během holocaustu zachránila tisíce židovských dětí, a Krystyny Dańko, obě oceněné titulem Spravedlivé mezi národy udělovaným institucí Jad vašem. Z města pocházel také spisovatel Calek Perechodnik, židovský policista v ghettu. Po osvobození byl v Otwocku zřízen dětský domov pro přeživší holokaustu.[5]
Období po druhé světové válce
[editovat | editovat zdroj]V roce 1952 došlo k rozšíření katastru města, kdy byly k Otwocku připojeny okolní obce Świder, Świdry Wielkie, Teklin a Zamlądz, které se staly novými městskými čtvrtěmi.[6]
V letech 1953–1959, po skončení korejské války, přijalo Polsko do čtvrti Świder přibližně 200 severokorejských sirotků, kteří zde našli dočasné útočiště.
V letech 1975 až 1998 bylo město součástí Varšavského vojvodství.
Podnebí
[editovat | editovat zdroj]| Otwock – podnebí | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Období | leden | únor | březen | duben | květen | červen | červenec | srpen | září | říjen | listopad | prosinec | rok |
| Průměrné denní maximum [°C] | 1 | 2 | 6 | 13 | 19 | 22 | 24 | 23 | 18 | 12 | 5 | 1 | 12 |
| Průměrné denní minimum [°C] | −4 | −4 | −1 | 3 | 8 | 12 | 13 | 13 | 9 | 5 | 1 | −3 | 4 |
| Průměrné srážky [mm] | 16,5 | 20,3 | 22,1 | 29,2 | 34,3 | 48,8 | 57,7 | 38,4 | 35,3 | 25,1 | 28,0 | 23,9 | 379,6 |
| Zdroj: MSN Weather – Otwock Climate Averages (2008) | |||||||||||||
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]V Otwocku se nachází řada budov ve stylu Świdermajer, který je architektonicky jedinečný a typický pro město a jeho okolí. Ve městě jsou rovněž památníky věnované Józefu Piłsudskému a místním Židům, kteří byli zavražděni během holokaustu nacistickým Německem.
Na území města se nacházejí přírodní rezervace Mszar Pogorzelski, Świder a Wyspy Świderskie.
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Lennestadt, Německo
Ōarai, Japonsko
Saint-Amand-Montrond, Francie
Šumsk, Ukrajina
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Otwock na anglické Wikipedii.
- ↑ GUS. Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2024 roku. stat.gov.pl [online]. [cit. 2025-06-17]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ The Holocaust Chronicle PROLOGUE: Roots of the Holocaust, page 176. www.holocaustchronicle.org [online]. [cit. 2025-06-16]. Dostupné online.
- ↑ SABINA BAUMAN LINIA OTWOCKA. Czwarty marsz, Sabina Bauman. www.linia.com.pl [online]. [cit. 2025-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-10-07.
- ↑ WWW.MARIUSZBOGUSZEWSKI.COM. Działania Komitetu 2002-2007. swidermajer.nazwa.pl [online]. [cit. 2025-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-10-30.
- ↑ Post-Holocaust Children's Home in Otwock, Poland. wwv.yadvashem.org [online]. [cit. 2025-06-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2025-06-16]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Otwock na Wikimedia Commons
