Přeskočit na obsah

Petrof

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PETROF, spol. s r.o.
Logo
Logo
Antonín Petrof, zakladatel firmy
Antonín Petrof, zakladatel firmy
Základní údaje
Právní formaspolečnost s ručením omezeným
Datum založení1864
ZakladatelAntonín Petrof
Adresa sídlaNa Brně 1955, Hradec Králové, 500 06, Česko
Klíčoví lidéZuzana Ceralová Petrofová (ředitelka)
Charakteristika firmy
Oblast činnostilehký průmysl
Produktyhudební nástroje
Obrat202,1 mil. Kč (2023)[1]
254 mil. Kč (2017)
Provozní zisk33 mil. Kč (2017)
Výsledek hospodaření12,6 mil. Kč
Celková aktiva477,4 mil. Kč (2017)
Zaměstnanci161 (2023)[2]
Mateřská společnostPetrof Pianos Group
MajitelPetrof Pianos Group (77 %)
Identifikátory
Oficiální webwww.petrof.cz
IČO62028634
LEI31570010000000014548
OpenCorporates IDcz/62028634
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Inzerát v kalendáři Zlaté Prahy na rok 1895

PETROF, spol. s r.o.,[3] je česká společnost zabývající se především výrobou klavírů a pianin. Sídlí v Hradci Králové v ulici Na Brně. Petrof je největším evropským výrobcem akustických klavírů a pianin, exportující do více než 65 zemí na 5 kontinentech.[4][5][6]

Historie společnosti

[editovat | editovat zdroj]
Marie Petrofová

Zakladatel společnosti Antonín Petrof se narodil v roce 1839. Vyučil se truhlářem v dílně svého otce Jana Petrofa. Roku 1857 se odjel učit stavitelem klavírů do Vídně k firmám Heitzmann, Ehrbar a Schweighofer. Roku 1864 se vrátil do Hradce Králové a postavil svůj první koncertní klavír a o rok později přeměnil otcovu truhlářskou dílnu na dílnu klavírnickou.[7] V roce 1874 se firma přestěhovala do nového prostoru za městem směrem na Brno a byla zahájena také výroba harmonií. V roce 1880 byl otevřen pobočný provoz v uherském Temešváru. Postupně se výrobní program rozrostl o produkci klávesnic a konstrukce mechanik (1881), byla také zavedena výroba pianin (1883).[zdroj?]

Firma se postupně vypracovala mezi nejvýznamnější výrobce klavírů a pian v Evropě. Mezi zákazníky firmy Petrof patřil také císařský dvůr. V roce 1899 Antonín Petrof obdržel privilegium c. a k. dvorního dodavatele a byl mu propůjčen titul tajného dvorního rady, který později přešel na oba jeho syny.[8]

V roce 1895 začala firma vyvážet své výrobky do zahraničí. Roku 1908 byla firma změněna na veřejnou obchodní společnost, kde se Petrofova manželka Marie stala prokuristkou, a synové Jan, Antonín a Vladimír dostali podíl na firmě. Když v roce 1915 oba rodiče Antonín a Marie Petrofovi zemřeli, převzal vedení podniku nejmladší syn Vladimír Petrof.[7]

V roce 1924 byla zahájena výroba elektropneumatických a později i radioakustických pian. Dalším mezníkem byl rok 1928, kdy společně s americkou firmou Steinway Petrof otevřel pobočku v Londýně na Wigmore Street. V té době se do správy podniku zapojila třetí generace Petrofů: Dimitrij, Eduard a Eugen.[zdroj?] V roce 1932 získala firma Petrof licenci na výrobu elektroakustických klavírů značky Neo-Bechstein, později přejmenované na Neo-Petrof.[4][9] V roce 1934 získaly nástroje Petrof na světové výstavě v Bruselu zlatou medaili. Tehdy už v továrně pracovalo 400 lidí.[zdroj?]

Po roce 1945 v severočeském Jiříkově firma získala po válce znárodněný pobočný závod firmy August Förster na výrobu klavírů, která měl své sídlo v saském městě Löbau. Dnes se v této pobočce kompletují piana značky Weinbach z dílů vyráběných v Číně.[4][9]

Po komunistickém převratu v roce 1948 byl podnik Petrof znárodněn[10] a Petrofovi byli zbaveni majetku a svých práv. V roce 1954 bylo založeno vývojové oddělení pianin a klavírů a v roce 1958 byla ukončena výroba harmonií. Na EXPO 1958 v Bruselu podnik získal ocenění zlatou medailí za koncertní křídlo PETROF Mondial.[zdroj?]

V letech 1991 až 1998 byl podnik reprivatizován.[10] Továrna přešla plně do rukou rodiny Petrofů v roce 2001.[zdroj?] Od roku 2004 byla společnost vedena dvěma sestrami páté generace rodu Petrofových. Mezi lety 2004 a 2011 byla Zuzana Ceralová Petrofová ve firmě jako jednatelka a výkonná ředitelka.[11] V roce 2008 byla založena dceřiná firma PETROF USA[12] a v roce 2013 bylo otevřeno Muzeum PETROF.[13] V roce 2017 byla v Hradci Králové otevřena PETROF Gallery[14] a PETROF Café.[15]

Od roku 2011 zastává funkci jednatelky a prezidentky společnosti Petrof Zuzana Ceralová Petrofová, která byla v roce 2015 oceněna titulem Manažerka roku. 1. července 2022 nastoupila jako výkonná ředitelka (CEO) Ing. Anna Prousková (Petrofová).[16][17][18].

Současnost

[editovat | editovat zdroj]
Klavír značky Petrof na výstavě

Petrof je se svou roční produkcí v současnosti jeden z nejvýznamnějších výrobců klavírů v Evropě.[4][19][6] Firma produkuje ročně přibližně 100 křídel a 500 pianin.[20] Disponuje kapacitami pro výrobu široké škály klavírů a pianin i výzkumnou a vývojovou laboratoří.[21]

Vyrábí se šest základních modelů křídel – dle délky. Koncertní mistrovské nástroje ve třech typech – P 284 Mistral, P 237 Monsoon a P 210 Pasat, které se zhotovují individuálně nejlepšími odborníky firmy. Průměrná doba vyhotovení křídla trvá v průměru 9 až 12 měsíců.[22] Další tři typy P 194 Storm, P 173 Breeze a P 159 Bora se vyrábějí standardním způsobem. Ve stylových variantách jsou to typy P IV CHIPP a P IV Rokoko. Všechna křídla mají čtyři standardní úpravy: nejžádanější černý lesk, bílý lesk, ořech a leštěný mahagon. Pianina mají šest základních výškových typů: 118, 122, 125, 127, 131 a 135 cm. Obohacením sortimentu jsou nástroje stylového provedení: CHIPP, DCHIPP a Rokoko s ručním řemeslným zpracováním povrchů. Firma staví také pianina podle přání a individuálních požadavků zákazníka. Zákazníkům rovněž nabízí také Self Player System pro klavíry,[23] který umožňuje produkovat zvuk i přesto, že na klavír nikdo nehraje. Je to umožněno díky elektromagnetům, které přenášejí pohyb do klávesnice a následně do celé mechaniky klavíru.[23] V době ekonomické krize v letech 2008, až 2010 začala firma Petrof také s výrobou nábytku a kuchyní.[24]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ účetní závěrka. Dostupné online. [cit. 2025-05-21].
  2. ↑ Dostupné online.
  3. ↑ Úplný výpis z obchodního rejstříku PETROF, spol. s r.o., C 7054 vedená u Krajského soudu v Hradci Králové [online]. Rev. 2015-03-02 [cit. 2015-03-02]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d Where can I read more about PETROF? [online]. Petrof, 2008-05-07 [cit. 2012-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ 88 notes pour piano solo, Jean-Pierre Thiollet, Neva Editions, 2015, p. 133. ISBN 978-2-3505-5192-0
  6. ↑ a b PETROF, Northwest Pianos [online]. Northwest Pianos. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b PETROF Historie firmy [online]. Petrof [cit. 2012-06-20]. Dostupné online. 
  8. ↑ Handbuch des Allerhöchsten Hofes und des Hofstaates Seiner K. und K. Apostolischen Majestät. Wien: K.k. Hof- und Staatsdruckerei, 1900. S. 222. (německy) 
  9. ↑ a b eMusici. Klavierbauer Petrof beginnt mit Möbelproduktion [online]. Klassik.com, 2009-03-05 [cit. 2012-06-20]. Dostupné online. (německy) 
  10. ↑ a b Radio Prag - Nachrichten - 28-02-1998 10:00. Petrof – Privatisierung. Český rozhlas [online]. 1998-02-28 [cit. 2012-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 10-02-2013. (německy) 
  11. ↑ Zuzana Ceralová Petrofová. www.petrof.cz [online]. [cit. 2025-05-20]. Dostupné online. 
  12. ↑ USA. www.petrof.com [online]. [cit. 2023-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Muzeum PETROF. Muzeum PETROF [online]. [cit. 2023-01-16]. Dostupné online. 
  14. ↑ PETROF Gallery. PETROF Gallery [online]. [cit. 2023-01-16]. Dostupné online. 
  15. ↑ Cafe. PETROF Gallery [online]. [cit. 2023-01-16]. Dostupné online. 
  16. ↑ Cílem je mít flexibilní firmu připravenou na všechny výzvy. www.trutnovinky.cz [online]. [cit. 2025-05-20]. Dostupné online. 
  17. ↑ Historie. www.petrof.cz [online]. [cit. 2025-05-20]. Dostupné online. 
  18. ↑ Homepage. MANAŽER ROKU [online]. [cit. 2023-01-16]. Dostupné online. 
  19. ↑ Lothar Martin. Radio Prag – Zprávy 26-01-2009 20:08 - Wirtschaftskrise: Weitere Kündigungen im Klavierbau und der Glasindustrie. Český rozhlas [online]. 2009-01-26 [cit. 2012-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 10-02-2013. (německy) 
  20. ↑ Výroba. www.petrof.cz [online]. [cit. 2025-05-20]. Dostupné online. 
  21. ↑ Vývoj a výzkum. www.petrof.cz [online]. [cit. 2025-05-20]. Dostupné online. 
  22. ↑ Klavíry. www.petrof.cz [online]. [cit. 2022-03-29]. Dostupné online. 
  23. ↑ a b Self Player System pro klavíry. www.petrof.cz [online]. [cit. 2022-03-29]. Dostupné online. 
  24. ↑ Petrof přečkal krizi a znovu vydělává. V Asii sklízí úspěch. Lidovky.cz [online]. 2012-07-30. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Petrof na Wikimedia Commons
  • www.petrof.cz, oficiální stránky
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Petrof&oldid=24921661“