Ringgenberg
| Ringgenberg Ringgenberg (BE) | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°42′10″ s. š., 7°53′42″ v. d. |
| Nadmořská výška | 602 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Bern |
| Okres | Interlaken-Oberhasli |
  Ringgenberg | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 8,73 km²[1] |
| Počet obyvatel | 2 561 (2018)[2] |
| Hustota zalidnění | 293,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 033 |
| PSČ | 3852 |
| Označení vozidel | BE |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ringgenberg je obec v kantonu Bern, v okrese Interlaken-Oberhasli. Žije zde přibližně 2 600[2] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Obec leží na severním břehu Brienzského jezera na jižním svahu masivu Harder a skládá se ze dvou vesnic Ringgenberg a Goldswil nedaleko Interlakenu. Mezi oběma částmi leží malé jezero Burgseeli. Ringgenberg sousedí s obcemi Niederried, Interlaken a Habkern.
Přibližně 64,1 % rozlohy obce je zalesněno, 19,5 % je využíváno zemědělsky, 11,7 % je zastavěno a 4,8 % tvoří neproduktivní půda.[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Když byl rytíř Kuno von Brienz v roce 1230 německým císařem Fridrichem II. jmenován císařským správcem oblasti Brienzského jezera, nechal postavit hrad Ringgenberg.[4] Šlechtický rod se od té doby nazýval von Ringgenberg. Nejvýznamnějším členem tohoto šlechtického rodu byl Johann von Ringgenberg. Jako příslovečný básník byl označován za „rytíře, který ovládá stejně dobře meč i lyru“. Jeho písně byly kolem roku 1300 zařazeny do sbírky Manessische Liedersammlung v Curychu.
Za vlády Philippa von Ringgenberg (1351–1374) začalo panství chátrat. V roce 1351 musely být části panství zastaveny klášteru Interlaken. V roce 1380 byl hrad Ringgenberg zapálen a vypleněn a baron Petermann byl zajat.
Stavba hradního kostela Ringgenberg byla zahájena v roce 1670 pod vedením architekta Abrahama Dünze. Impozantní stavba stojí na kopci mezi vesnicí a jezerem.
V roce 1853 se dříve samostatná obec Goldswil sloučila s Ringgenbergem.[4]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Vývoj počtu obyvatel[4] | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1850 | 1880 | 1900 | 1930 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | 2010 | 2015 | 2019 | 2023 | |
| Počet obyvatel | 1005 | 1423 | 1320 | 1450 | 1763 | 1780 | 1824 | 2001 | 2467 | 2554 | 2588 | 2658 | 2574 | 2651 | |
Doprava
[editovat | editovat zdroj]V obci se nachází železniční stanice na trati společnosti Zentralbahn (bývalá Brünigbahn), spojující Interlaken a Lucern. Obcí prochází také kantonální silnice a má lodní přístaviště na jezeře.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Günther Oskar Dyhrenfurth (1886–1975), geolog a vědec, žil v obci
- Ueli Steck (1976–2017), švýcarský horolezec, žil v obci
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ringgenberg BE na německé Wikipedii.
- ↑ Arealstatistik Standard - Gemeinden nach 4 Hauptbereichen. Federální statistický úřad. Dostupné online. [cit. 2019-01-13].
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federální statistický úřad. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ Gemeinden [online]. Bundesamt für Statistik [cit. 2025-04-25]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c DUBLER, Anne-Marie. Ringgenberg [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2013-08-20 [cit. 2025-04-25]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ringgenberg na Wikimedia Commons
- (německy) Oficiální stránky
