Rohrbach
| Rohrbach | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklá osada |
| Obec | Lažánky, Jedovnice |
| Okres | Blansko |
| Kraj | Jihomoravský kraj |
| Historická země | Morava |
| Zeměpisné souřadnice | 49°21′3″ s. š., 16°44′5″ v. d. |
  Rohrbach | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rohrbach (též Rorbach, Vorbach, Raypach nebo Harbech) byla středověká vesnice, která se nacházela na náhorní plošině v trati Harbechy mezi dnešními Lažánkami a Jedovnicemi v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Existovala přibližně 130 let, první písemná zmínka o ní pochází z roku 1371 a jako pustá je uváděna k roku 1573. Vesnice byla založena německými kolonisty v rámci osídlování Drahanské vrchoviny a pravděpodobně zanikla mezi lety 1464 a 1481. Zajímavostí této lokality je absence běžného vodního toku, přičemž zásobování vodou zajišťovaly patrně krasové závrty, což mohlo dát i podnět k jejímu pojmenování (v překladu "rourový potok" nebo "rákosový potok").[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o Rohrbachu pochází z roku 1371, kdy byla vesnice uvedena ve výčtu osad patřících k holštejnskému panství.[2] Vesnice je v historických dokumentech dále zmiňována v roce 1437, v roce 1464 pod označením Vorbach, v roce 1481 jako Raypach a v roce 1573 již jako pustá ves Harbech.[2] V období mezi lety 1464 a 1481 držel na Rohrbachu Matěj z Želetavy tři dvory, ale ve zmínce z roku 1481 už po těchto dvorech není žádná zpráva.[2] Toto období odpovídá době husitských válek a následné nestabilitě, která postihla mnohé vesnice v oblasti Drahanské vrchoviny, z nichž řada zanikla právě v této době.[1] Jméno osady se během doby měnilo, což bylo u osad založených německými kolonisty běžné, neboť se jejich původní německá jména postupně počešťovala. Název Rohrbach v překladu znamená "rourový potok" nebo "potok s rákosím", což může souviset se způsobem zásobování vodou v této oblasti.[2]
Archeologický výzkum
[editovat | editovat zdroj]Systematický archeologický průzkum lokality provedl v druhé polovině 20. století Ervín Černý, který určil přesnou polohu vesnice a dokumentoval její pozůstatky.[2] Rohrbach byl identifikován jako ves o délce přibližně 300 metrů, která byla založena v krasovém terénu na náhorní plošině v trati Harbechy mezi Lažánkami a Jedovnicemi u rozcestí na Rudice v nadmořské výšce 490 až 500 m.[1] Středem plošiny probíhá severozápadním směrem podélná půdní deprese, v jejíž ose se nacházejí dva krasové závrty, které pravděpodobně sloužily jako zásobárna vody. Tato skutečnost je významná, neboť v blízkosti lokality nejsou žádné stopy po vodoteči ani jiném umělém vodním zdroji.[2] V roce 1999 provedl Josef Plch revizní povrchový průzkum, který zpochybnil Černého lokalizaci. Plch objevil velké množství keramických střepů z 13.-15. století v údolí u potoka obrostlého rákosím v trati "Pod Harbechem", což lépe odpovídá významu jména Rohrbach ("rákosový potok").[3] Archeologické nálezy se nacházely v pruhu o šířce asi 80 metrů a délce až 800 metrů. Podle jeho zjištění šlo pravděpodobně o jednořadou ves stojící na břehu bývalého Tunklovského rybníka. Délku osady odhadl na přibližně 650 metrů, což by znamenalo asi 14 usedlostí.[3] Keramický materiál objevený při archeologických výzkumech je uložen v Archeologickém ústavu Akademie věd ČR v Brně.[1]
Současný stav
[editovat | editovat zdroj]Lokalita zaniklé středověké osady Rohrbach se nachází v katastrálním území obce Lažánky a je v současnosti pokryta převážně loukami.[1] Podoba plužiny (zemědělské půdy) Rohrbachu se nedochovala ve své původní formě. Podle archeologů měla tato nevelká vesnice pravděpodobně plužinu s typickým krátkým záhumenicovým jádrem a po obou stranách větší přídatné tratě.[2] Pozůstatky dochovaných plužin jsou zachyceny na lidarové mapě severně od zaniklé osady. V těchto místech se dnes nacházejí zalesněné remízky podobné těm, které se vyskytují u plužiny zaniklé osady Husí jihovýchodně od lokality Rohrbach.[1] Díky moderním metodám dálkového průzkumu Země, zejména technologii LIDAR, jsou dnes patrné stopy po středověkém osídlení, které nejsou běžným pozorováním v terénu zjistitelné.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f KOLOMAZNÍČEK, Václav. Zaniklé středověké osady na Holštejnském panství. Olomouc: Univerzita Palackého, Filozofická fakulta, 2017. Dostupné online. S. 52–53.
- ↑ a b c d e f g ČERNÝ, Ervín. Výsledky výzkumu zaniklých středověkých osad a jejich plužin: historicko-geografická studie v regionu Drahanské vrchoviny. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1992. ISBN 80-85048-40-X. S. 41–42.
- ↑ a b Plch, Josef. Zaniklá osada Harbech. [s.l.]: Zaniklé středověké osady Dostupné online.
- ↑ Čapek, Ladislav. Využití leteckého laserového skenování (LiDAR) pro mapování a dokumentaci zaniklých historických sídel v lesním prostředí. [s.l.]: www.academia.edu Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ČERNÝ, Ervín. Výsledky výzkumu zaniklých středověkých osad a jejich plužin: historicko-geografická studie v regionu Drahanské vrchoviny. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1992. ISBN 80-85048-40-X.
- ČERNÝ, Ervín. Zaniklé středověké osady a jejich plužiny na Drahanské vrchovině. Praha: Academia, 1979.
- NEKUDA, Vladimír. Zaniklé osady na Moravě v období feudalismu. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1961.
- KOLOMAZNÍČEK, Václav. Zaniklé středověké osady na Holštejnském panství [online]. Olomouc: Univerzita Palackého, Filozofická fakulta, 2017 [cit. 2025-03-01]. Dostupné online.