Rozafa
| Rozafa | |
|---|---|
.JPG?lang=cs) | |
| Poloha | |
| Adresa | Skadar,  Albánie |
| Souřadnice | 42°2′46,79″ s. š., 19°29′34,8″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rozafa (též Rozafat) je pevnost, nacházející se jižně od města Skadar v severní Albánii. Je přístupná veřejnosti a také turisticky navštěvovaná lokalita. Jedná se o památkově chráněný objekt[1] a součást archeologického parku.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název pevnosti odkazuje podle názoru historiků a archeologů[zdroj?] nejspíše na město Resafa v dnešní Sýrii. Je spojeno s místěm úmrtí Sv. Sergia, jeho jméno pro lokalitu používali Benátčané v období středověku a později bylo nahrazeno místem jeho úmrtí na Blízkém východě.
Přírodní podmínky
[editovat | editovat zdroj]Pevnost Rozafa se nachází na kopci, který ze severozápadní straně ohraničuje řeka Buna (srbsky Bojana), ze strany jihovýchodní potom řeka Drin a ze strany severovýchodní, jediné, kterou neodděluje vodní tok, se nachází malý průsmyk (s podhradím, místní část Qafë).
Z pevnosti se nabízí výhledy na obě dvě řeky a město Skadar.[2]
Svahy pevnosti tvoří skály, částečně jsou zatravněné a částečně zarostlé keři.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší období a starověk
[editovat | editovat zdroj]Strategicky významné místo bylo předmětem osídlení již v dávné době. Jsou doloženy pozůstatky staveb z doby bronzové. Za vlády Ardieanů zde bylo ve 3. století př. n. l. založeno v této lokalitě hlavní město jejich státu.[3] Když sem přišli Římané, pevnosti se zmocnili a díky hospodářskému rozvoji se začalo okolo ní rozrůstat podhradí. Zmiňoval se o ní i Titus Livius jako o „nejlépe opevněném sídle Labaťanů.[4][5]
Středověk a osmanská nadvláda
[editovat | editovat zdroj]Pevnost zde stála i během období Byzantské říše a dalších středověkých vládců oblasti, kteří sem čas od času expandovali z jiných zemí. Nějakou dobu ji drželi a rozšiřovali i Benátčané. Ti se především soustředili na rozšíření fortifikačních prvků. Obchodníci z Dubrovníka opravovali po obléhání a bojích také místní kostel sv. Štěpána. Díky tomu existují záznamy o jeho existenci.
V roce 1479 se Rozafy zmocnili Turci, kteří pevnost obléhali 10 měsíců. Ti ji dále upravovali. Kostel sv. Štěpána nechali přebudovat na mešitu.[6] Až do 17. století byl celý areál osídlený, později jej Osmané opustili a přestěhovali se do místa dnešního Skadaru. Správa skadarského vilájetu se přemístila definitivně ale až v roce 1863.
V roce 1831 pevnost obléhalo vojsko Mehmeda Rašída Paši; na Rozafě se bránil Mustafa Bušatli. Bušatli byl donucen se vzdát, čímž skončila vláda vlivného rodu v regionu.[7]
O pevnosti se mnohé vědělo ale její přesné umístění známé tolik nebylo. V 19. století německý cestovatel Johann Georg von Hahn jako první položil domněnku, že pevnost se nachází právě na tomto místě.
Moderní doba
[editovat | editovat zdroj]Až do roku 1913 ji využívala osmanská armáda, poté ji v první balkánské válce v rámci obléhání získalo na krátkou dobu vojsko černohorské. Po válce byla součástí Albánie, stejně jako celý Skadar s okolím.
Archeologické průzkumy zde odhalily řadu objektů, včetně římských mozaiek.[8] První se uskutečnily v letech 1978 až 1979.[9] Výzkum byl předmětem spolupráce mezi Varšavskou univerzitou a příslušným albánským ministerstvem.
V roce 2016 pevnost Rozafa navštívilo cca 38 tisíc lidí a o rok později to bylo již padesát tisíc. Vzrůstající počet návštěvníků přerušila pandemie nemoci COVID-19, nicméně tento trend pokračoval po roku 2022. V roce 2024 byl představen projekt obnovy pevnosti.[10]
Objekty
[editovat | editovat zdroj]Většina staveb, které se uvnitř pevnosti nacházejí, byla během staletí dějin pevnosti různým způsobem poškozena. Stejně jako jiné pevnosti na Balkáně byla i Rozafa rozdělena do několika částí, které měly své užití (ať už pro správce, řemeslníky nebo vojáky). Pevnost má 880 m dlouhé hradby.[5]
Vstup do pevnosti je možný ze severovýchodní strany. Chrání jej barbakan z 15. století, postavený za vlády Osmanské říše. Na ním jsou pozůstatky zdí z dob 3.-4. století před naším letopočtem. Na ně navazuje donjon, který zde v období středověku zbudovala Benátská republika.
Na severním okraji pevnosti se nachází dům z období pozdního středověku (15. století) a Balshajova věž s kruhovým půdorysem. Stojí zde i pozůstatky tureckého vězení ze 17. století.
V centrální části jsou umítěny dva objekty které sloužily pro shromažďování vody.[6] V jejich blízkosti potom stojí pozůstatky již zmíněného chrámu sv. Štěpána ze 14. století. Jihovýchodně od něj stojí několik dalších objektů, které zahrnují Hydilaverpašův dům, další obrannou věž na hradbách pevnosti a ještě jednu cisternu. O něco dále jihovýchodním směrem potom leží zbytky tureckých kasáren[6] z přelomu 16. a 17. století a doplňuje je východní Bušatliho věž.
V nejvyšší části pevnosti potom lze spatřit pozůstatky několika dalších objektů: Bušatliho palác a hammam (lázně) a skladiště zbraní (arzenál). V druhém uvedeném se dnes nachází objekt historického muzea, které se dějinám pevnosti věnuje.[1] Na samotném jihozápadním konci pevnosti je potom dominantní západní Bušatliho věž z 18. až 19. století.
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]V roce 1964 se pevnost objevila na bankovce v hodnotě 1 ALL.
Pevnost se vyskytuje lidové písni Píseň Skadarské pevnosti, resp. Stavba Skadaru na Drinu[11] (albánsky Zidanje Skadra), která časově přechází kosovskému cyklu v srbské lidové poezii.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rozafa na německé Wikipedii.
- ↑ a b Rozafa Castle, an important monument of cultural and historical heritage. telegrafi.com [online]. [cit. 2025-04-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WARD, Philip. Albania: A travel guide. [s.l.]: The Oleander Press, 1983. Dostupné online. S. 14. (anglicky)
- ↑ BARTL, Peter. Albanci - od srednjeg veka do danas. Bělehrad: Clio, 2001. 324 s. S. 293. (srbština)
- ↑ The flow of visitors from the EU to Rozafa Castle is increasing. telegrafi.com [online]. [cit. 2025-04-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b KRAJA, Drisela; GASPÁR, Albert. CULTURAL HERITAGE AND GEODIVERSITY IN ONE PLACE: THE ROZAFA CASTLE IN ALBANIA. In: Proceedings, 9th International Conference on Cartography and GIS. Nesebǎr: [s.n.], 2024. S. 454. (anglicky)
- ↑ a b c WARD, Philip. Albania: A travel guide. [s.l.]: The Oleander Press, 1983. Dostupné online. S. 15. (anglicky)
- ↑ VICKERS, Miranda. The Albanians: A modern history. [s.l.]: I. B. Tauris, 2001. 652 s. S. 24. (anglicky)
- ↑ Rozafa Castle, the most frequent address of visitors. koha.net [online]. [cit. 2025-04-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SOKOLI, Helidon. Excavation and research on the land of Labeatea. In: Istorijski zapisi. [s.l.]: [s.n.], 2021. S. 144. (anglicky)
- ↑ The project for the restoration of Shkodra Castle is published. telegrafi.com [online]. [cit. 2025-04-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WARD, Philip. Albania: A travel guide. [s.l.]: The Oleander Press, 1983. Dostupné online. S. 16. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rozafa na Wikimedia Commons
