Sentinel-1
Sentinel-1 je první z konstelací družic Programu Copernicus, který je součástí vesmírného programu Evropské kosmické agentury (anglicky: European Space Agency - ESA). V současnosti se skládá ze dvou družic, Sentinel-1A a Sentinel-1C. Družice Sentinel-1B byla vyřazena z provozu kvůli technické závadě a Sentinel-1D je plánovanou náhradou Sentinel-1A. Družice Sentinel-1 nesou na palubě senzor typu C-SAR a jejich posláním je snímání povrchu Země v mikrovlnné části elektromagnetického spektra.
Družice
[editovat | editovat zdroj]Konstelace se skládá ze dvou družic, které obíhají Zemi po slunečně synchronní, subpolární dráze (tj. poblíž pólů planety a se stálým úhlem dopadu slunečních paprsků) s fázovým posuvem 180° ve výšce 693 km nad povrchem[1]. Časové rozlišení snímků v oblasti rovníku je 12 dní pro jednu družici, konstelace dvou interval snižuje na 6 dní. Vyšší zeměpisná šířka a šířka záběru senzoru zkracuje interval na 3–6 dnů.
Družice řady Sentinel-1 jsou:
- Sentinel-1A byl vyslán na oběžnou dráhu 3. dubna 2014 jako první družice programu Copernicus.
- Sentinel-1B byl vyslán na oběžnou dráhu 25. dubna 2016 a pořizoval snímky až do 23. prosince 2021, kdy došlo k poruše související s napájením přístrojů[1]. V důsledku poruchy byla družice vyřazena z provozu 3. srpna 2022.
- Sentinel-1C byl vyslán na oběžnou dráhu 5. prosince 2024 jako náhrada Sentinel-1B a zároveň první polovinou nové konstelace vybavené novým automatickým identifikačním systémem (anglicky: automatic identification system - AIS)[2].
- Sentinel-1D je plánovanou náhradou družice Sentinel-1A a druhou polovinou nové konstelace se systémem AIS. Vypuštění družice je plánováno na rok 2025[3].
Využití
[editovat | editovat zdroj]Program Copernicus je zaměřen na dálkový průzkum Země. Sentinel-1 využívá výhod mikrovlnného záření (nízký vliv oblačnosti a podmínek počasí na kvalitu snímku) a jeho produkty jsou využívány na následující:
- Snímání pevniny, oceánů a moří.
- Snímání ledových ker a ledovců.
- Detekce námořních plavidel.
- Podpora krizového řízení.
Výbava
[editovat | editovat zdroj]Družice nesou na palubě senzor C-SAR – mikrovlnný radar se syntetickou aperturou (anglicky: Synthetic Aperture Radar – SAR) snímající povrch Země mikrovlnným zářením o vlnové délce 5,55 cm (5,405 GHz).
Režimy snímání
[editovat | editovat zdroj]Družice mají celkem 7 režimů snímání, z nichž 3 jsou využívány výhradně pro interní kalibraci (produkty tedy nejsou veřejně přístupné) a 4 produkční režimy, které jsou popsány v tabulce níže[1]. Všechny režimy využívají lineární polarizace.
| Režim | Šířka záběru | Úhel dopadu | Prostorové rozlišení |
|---|---|---|---|
| Stripmap (SM) | 80 km | 18,3–46,8° | 5×5 m |
| Interferometric Wide Swath (IW) | 250 km | 29,1–46,0° | 5×20 m |
| Extra Wide Swath (EW) | 410 km | 18,9–47,0° | 20×40 m |
| Wave Mode (WM) | 21,6–25,1°; 34,8–38,0° | 5×5 m |
Produkty
[editovat | editovat zdroj]Všechny produkty jsou dostupné online do 24 hodin od snímání. Produkty jsou dostupné na úrovních Level-0 (L0), Level-1 (L1) a Level-2 (L2)[1]. L0 jsou surová data určená k dalšímu zpracování do vyšších úrovní kalibrací a aplikací dalších algoritmů. Mezi oficiální produkty L1 se řadí Single Look Complex (SLC) a Ground Range Detected (GRD)[1]. SLC jsou georeferencovaná data režimů IW, EW a WM. GRD jsou produktem multilookingu, což je metoda snižování zrnitosti mikrovlnných snímků (speckle). Jediným oficiálním produktem úrovně L2 jsou data OCN (Ocean), sloužící pro účely oceánografie.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e S1 Mission. sentiwiki.copernicus.eu [online]. [cit. 2025-04-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Waving goodbye to 2024 with another successful Copernicus Launch: Sentinel-1C now in orbit. defence-industry-space.ec.europa.eu [online]. [cit. 2025-04-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sentinel-1C fuelled ahead of liftoff. www.esa.int [online]. [cit. 2025-04-06]. Dostupné online. (anglicky)