Stryj
| Stryj Стрий | |
|---|---|
     | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°15′ s. š., 23°51′ v. d. |
| Nadmořská výška | 296 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+2 |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Lvovská |
| Rajón | Stryjský |
  Stryj | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 16,95 km² |
| Počet obyvatel | 59 425 (2022)[1] |
| Hustota zalidnění | 3 505,9 obyv./km² |
| Etnické složení | Ukrajinci |
| Správa | |
| Starosta | Roman Šramovjat |
| Oficiální web | stryi |
| Adresa obecního úřadu | вул. Шевченка 71 82400 м. Стрий |
| Telefonní předvolba | 3245 |
| PSČ | 82419 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stryj (ukrajinsky Стрий, polsky Stryj) je město (do července 2020 město oblastního významu) v Haliči na západní Ukrajině, zhruba 60 km jižně od Lvova; patří do Lvovské oblasti a je centrem Stryjského rajónu. Městem protéká stejnojmenná řeka Stryj, pravý přítok Dněstru. Ve městě žije přibližně 59 tisíc[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
První zmínka o obci pochází z roku 1385, kdy zde již stál vodní hrad a rozšiřovalo se osídlení podhradí. V roce 1431 polský a litevský král Vladislav II. Jagello udělil Stryji městská práva. V 15. a 16. století byla Stryj vzkvétajícím obchodním a řemeslnickým městem. V letech 1569–1772 byla součástí Ruského vojvodství s hlavním městem Lvovem a zemským sněmem v Sudové Vyšňi. V letech 1772–1918 tvořila součást Habsburské monarchie, korunní země Haličsko-vladiměřského království, opět s hlavním městem Lvov. V roce 1850 se město stalo sídlem okresu, v roce 1867 byl zřízen okresní soud, oba existovaly až do roku 1918. V letech 1919–1939 bylo město součástí Polska a od roku 1921 patřilo pod Stanislavské vojvodství.
V průběhu sovětské okupace východního Polska v roce 1939 připadlo Sovětskému svazu. Po útoku na Sovětský svaz v roce 1941 město obsadila německá armáda a začala deportace židovských obyvatel do vyhlazovacích táborů. Celkem bylo vyvražděno více než 4 000 Židů. V roce 1954 byl odpovědný velitel zdejší nacistické jednotky Karl Klarmann odsouzen okresním soudem v Hamburku ke čtyřem letům a šesti měsícům vězení.[2] Po válce byli němečtí váleční zajatci přesunuti do Stryje na nucené práce. Zajatecký tábor měl 232 členů a vlastní nemocnici.
V dubnu 1945 se město spolu s východními územími Polska stalo součástí Ukrajinské sovětské socialistické republiky a po rozpadu SSSR v roce 1991 se stalo součástí nezávislé Ukrajiny. Do 2. světové války sestávalo obyvatelstvo z přibližně rovnoměrného podílu Ukrajinců, Poláků a Židů, nyní zde žijí téměř výhradně Ukrajinci.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Stryj je důležitým železničním uzlem: páteřní tratě odsud vycházejí ve směrech na Lvov, Ivano-Frankivsk a Čop, další potom na Drohobyč a Chodoriv. Projíždí tudy rychlík Budapešť–Moskva a vlaky spojující Zakarpatí s ostatními částmi Ukrajiny. Ve směru ze Lvova na Drohobyč byl zřízen kolejový triangl, který je využívaný zejména rekreačními vlaky směřujícími do podkarpatského letoviska Truskavec.
Památky
[editovat | editovat zdroj]- Katedrála Nanebevzetí Panny Marie – římskokatolická trojlodní bazilika, přestavěná ve 2. polovině 19. století, zrušená v roce 1921, obnovená po roce 1991, později také jako sídlo obnovené římskokatolické diecéze, uměleckohistoricky cenná je jižní renesanční kaple
- Pravoslavný kostel Zvěstování Panny Marie, obnoven po roce 1991
- Radnice – novorenesanční stavba ze 3. třetiny 19. století
- Železniční nádraží – secesní stavba, obnovená roku 2005
- Muzeum regionální etnografie
- Muzeum Olgy Bačinské
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kazimierz Nowak (1897–1937) – polský cestovatel se zde narodil
- Stepan Bandera – ukrajinský nacionalista, studoval zde na ukrajinském gymnáziu; v roce 1992 mu odhalena první busta na Ukrajině[3]
- Louis Begley (* 1933 Stryj) – americký spisovatel ukrajinského původu
- Alexandr Miniv (* 1895 Stryj – 1942) – ředitel Okresní nemocenské pojišťovny v Praze. Za pomoc parašutistům výsadku Anthropoid byl popraven spolu se 262 spolupracovníky parašutistů v Mauthausenu.[4][5]
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Železniční stanice Stryj (po rekonstrukci, 2005) -
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie -
Renesanční kaple katedrály -
Kostel Zvěstování P. Marie
_05.jpg?lang=cs)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ LG Hamburg, 16.3. 1954. In: Justiz und NS-Verbrechen. Sammlung deutscher Strafurteile wegen nationalsozialistischer Tötungsverbrechen 1945–1966, svazek XII, editoři Adelheid L Rüter-Ehlermann, H. H. Fuchs, C. F. Rüter. Amsterdam : University Press, 1974, č. 395, s. 305–322
- ↑ Історична довідка до міста Стрий [online]. Сайт Стрийської міської ради [cit. 2012-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-12. (ukrajinsky)
- ↑ SOJKA, Michal. Operace Anthropoid: Lékaři, kteří se nebáli postavit nacistům. Naše zdravotnictví [online]. 2017-10-31 [cit. 2024-10-28]. Dostupné online.
- ↑ Adam Vykydal. Pomník Obětem 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2024-10-28]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stryj na Wikimedia Commons
- http://mystryiany.com.ua Archivováno 25. 8. 2011 na Wayback Machine. Stránky o kulturním vyžití města
- Stryj// Słownik geograficzny Królestwa Polskiego i innych krajów słowiańskich. — Warszawa : Filip Sulimierski i Władysław Walewski, 1890. — T. XI : Sochaczew — Szlubowska Wola.— S. 429—438
