Theano
| Theano | |
|---|---|
| Narození | 6. století př. n. l. Crotone |
| Úmrtí | 5. století př. n. l. |
| Povolání | matematička, filozofka, astronomka, tanečnice, hudební skladatelka, básnířka a spisovatelka |
| Choť | Pythagoras |
| Děti | Mnesarchus Myia (filozofka) Damo Telauges Arignote |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Theano (řecky: Θεανώ) byla strarořecká filozofka a matematička 6. století př. n. l. Byla pravděpodobně manželkou Pythagora, možná však jen jeho žačkou, nebo dokonce jen stoupenkyní.[1] Ve starověku jí bylo připisováno mnoho pythagorejských spisů a filozofických pojednání, někteří moderní učenci však její autorství zpochybňují. Lze ji nicméně vnímat jako první matematičku historie.[2] Byla pokládána za ztělesnění ženské moudrosti a ctnosti, vzor vzdělané ženy.
Informace o jejím původu se různí. Některé zdroje uvádějí, že pocházela z Crotone (Kalábrie), jiné že z Magna Graecia (jižní Itálie), další že z Kréty. Vyskytly se také domněnky, že existovaly dvě vzdělané ženy stejného jména v různých časových obdobích.[3] Podle tradice převzala vedení Pythagorovy školy po jeho smrti, i to však řada historiků odmítá.[4] K jejím základním tématům prý patřila zlatá střední cesta ve filozofii a zlatý řez v matematice. Byzantský slovník Suda jí připisuje spisy pod názvy Pythagorova apophthegmata, Rady ženám, O Pythagorovi, O ctnosti a Filozofické komentáře. Žádný se ale nedochoval. Ve Stobaeově antologiu se dochoval krátký fragment z díla nazvaného O zbožnosti, které je jí rovněž připisováno.[3] Fragment zpochybňuje realitu čísla:
Dozvěděl jsem se, že mnozí Řekové se domnívají, že Pythagoras řekl, že všechno pochází z čísla. Toto tvrzení však představuje problém – říká vlastně, že něco, co ani neexistuje, plodí věci. On ale neřekl, že věci vznikají z počtu, nýbrž podle počtu. Neboť v počtu je první uspořádání, díky jehož přítomnosti také v říši věcí, které lze spočítat, něco zaujímá své místo jako první, něco jako druhé, a ostatní následují v pořadí.
Někteří odborníci tento citát vnímají jako nápadně helénistický, tedy nepovažují za pravděpodobné, že by mohl vzniknout v 6. století př. n. l.
Theano vešla ve známost jako autorka dopisů, které byly šířeny zejména v době římské císařské říše. Ze sedmi dochovaných je pět určeno především ženám. Pojednávají o povinnostech manželky a matky, o tom, jak přiměřeně reagovat na nevěru, o otázkách výchovy dětí a o tom, jak jednat se služebnictvem. Tři dopisy (Euboule, Kallistó a Nikostratě) vydal poprvé tiskem Aldus Manutius v Benátkách roku 1499. Následovala další vydání a překlady z řečtiny, do širšího povědomí se dostaly koncem 18. století v západní Evropě.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Theano (philosopher) na anglické Wikipedii.
- ↑ Theano – The 6th-Century BC Pythagorean Philosopher. World History Edu [online]. 2024-10-10 [cit. 2025-01-21]. Dostupné online.
- ↑ WICHMANN, Anna. The Unknown Wife of Ancient Greek Philosopher Pythagoras. The Greek Reporter [online]. 2023-06-18 [cit. 2025-01-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c KRAUS, Ivo. Ženy v dějinách matematiky, fyziky a astronomie. Praha: ČVUT, 2015. ISBN 978-80-01-05770-4. S. 19-29.
- ↑ KLIMCZAK, Natalia. Theano – A Woman Who Ruled the Pythagoras School. Ancient Origins [online]. 2016-05-26 [cit. 2025-01-21]. Dostupné online. (anglicky)
