Titanit
Titanit | |
---|---|
![]() | |
Obecné | |
Kategorie | Minerál |
Chemický vzorec | CaTiSiO5 |
Identifikace | |
Barva | bílá, žlutá, hnědá, … |
Vzhled krystalu | tabulky, prizmatické |
Soustava | jednoklonná |
Tvrdost | 5–5,5 |
Lesk | skelný, mastný, diamantový |
Štěpnost | dokonalá |
Index lomu | nα = 1,840–1,950 nβ = 1,870–2,034 nγ = 1,943–2,110 |
Vryp | bílý s nádechem |
Hustota | 3,4–3,6 g ⋅ cm−3 |
Rozpustnost | HF H2SO4 |

Titanit (Klaproth, 1795), chemický vzorec CaTiSiO5 je jednoklonný minerál.[1] Název dostal podle prvku, který obsahuje. Původní název titanitu sfén (což znamená klín, jenž je tvarem ve kterém se titanit vyskytuje nejčastěji) se dosud používá v klenotnictví pro opracované krystaly. V mineralogii jsou termínem sfén označovány především žlutozelené a jedovatě zelené titanity z alpských žil.
Vznik
[editovat | editovat zdroj]Akcesoricky se vyskytuje v magmatických (žula, pegmatit) a přeměněných (břidlice, rula, mramor) horninách. Perfektní krystalované ukázky jsou hydrotermálního původu z žil alpského typu. Při zvětrávání původní horniny se dostává do sedimentů.
Morfologie
[editovat | editovat zdroj]Prizmatické a tabulkovité (podle {221}) krystaly. Zrnité, masivní i radiální agregáty. Časté jsou dvojčatné srůsty.
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 5–5,5, křehký, hustota 3,4–3,6 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {110}, lom nedokonale lasturnatý.
- Optické vlastnosti: Barva: bílá, žlutá, hnědá, zelená, červná, černá. Lesk diamantový, skelný, mastný, průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý, s nádechem do červena.
- Chemické vlastnosti: Složení: Ca 19,25 %, Ti 18,16 %, Si 14,20 %, O 39,64 %, zbytek tvoří příměsi La, Ce, Pr, Nd, Sm, Al, Fe, F.

Odrůdy
[editovat | editovat zdroj]Keilhauit
[editovat | editovat zdroj]Keilhauit je odrůda titanitu s až s 10% obsahem Y2O3 složky. Byl pojmenován na počest Norského geologa Prof. Baltazara Mathiase Keilhau. Byl objeven v roce 1841 a zprvu vykládán jako nový minerál, ovšem roku 1844 byl popsán po podrobném zkoumání dle Scheerera jako yttrotitanit, tedy odpovídá odrůdě Alsheditu.
Grothit
[editovat | editovat zdroj]Grothit je yttriem a cerem bohatá odrůda titanitu. Můžeme ho nalézt pouze na dvou lokalitách na světě, a to Amurskaya Oblast, Berezitovoe (Konstantinovskii) v Rusku, kde byl tento minerál poprvé nalezen na ložisku zlata nebo ve Švédsku na lokalitě Fjällbacka v provincii Bohuslän u obce Tanum.
Alshedit
[editovat | editovat zdroj]Alshedit (též yttrotitanit) je pouze yttriem obohacená odrůda titanitu. Nalézt ho můžeme na mnoha lokalitách v Norsku, Švédsku, Austrálii a Rusku.
Podobné minerály
[editovat | editovat zdroj]Parageneze
[editovat | editovat zdroj]živce, chlorit, rutil, albit, křemen
Využití
[editovat | editovat zdroj]Titanit byl po dlouhou dobu považován spíše pouze pro sbírkové účely. Ovšem po objevení naleziště v Madagaskaru se průhledné a pěkně zbarvené krystaly začaly používat jako drahé kameny (fasetové brusy, kabošony). Titanit má neobyčejný lesk a vnitřní odlesky při správném výbrusu převyšují diamant. Mohou se však zdát rozmazané kvůli dvojosému charakteru krystalu. Je velmi měkký a tak se používá do méně exponovaných šperků. Používá se také pro zisk titanu a může být použit jako pigment.
Naleziště
[editovat | editovat zdroj]Akcesorický minerál.
- Česko – Horní Loučná, Brněnský masiv, Markovice, Libodřice, Mirošov, Polnička
- Slovensko – Sihla, Klenovec
- Německo – Laacher See, Eifel
- Švýcarsko – Sv. Gotthard, Binnental
- Rakousko – Zillertal, Hohe Tauern (zejména Rauristal, Habachtal, Felbertal)
- Itálie – Val Maggia, Passo di Vizze
- Rusko – Achmatovsk
- a další.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ KORBEL, Petr; NOVÁK, Milan. Encyklopedie minerálů. Čestlice: Rebo Productions, 1999. 296 s. ISBN 80-7234-114-6. S. 206.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Titanit na Wikimedia Commons
- (anglicky) Titanit na webu Mindat.org
- (anglicky) Titanit na webu Webmineral
- (německy) Titanit v Atlasu minerálů