Zuberec
| Zuberec | |
|---|---|
 | |
 vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°15′38″ s. š., 19°36′46″ v. d. |
| Nadmořská výška | 762 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Žilinský |
| Okres | Tvrdošín |
| Tradiční region | Orava |
  Zuberec | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 72,33 km²[1] |
| Počet obyvatel | 1 928 (2024)[2] |
| Hustota zalidnění | 26,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Vladimír Šiška[3] |
| Vznik | 1592 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| obec | |
| Telefonní předvolba | +421-43 |
| PSČ | 027 32 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | TS |
| NUTS | 510238 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zuberec (polsky Zuberzec, maďarsky Bölényfalu) je obec na Slovensku v okrese Tvrdošín, na Oravě. Nachází se přibližně třicet kilometrů od polsko-slovenských hranic (Chochołów–Suchá Hora). Rozkládá se v Zuberské brázdě, resp. ve Studené dolině v Západních Tatrách. Obec leží v nadmořské výšce 760 metrů a žije v ní přibližně 1 900[2] obyvatel.
Mezi zdejší významné objekty patří i slovenský skanzen lidové architektury Muzeum oravské dědiny. V katastrálním území obce je veřejnosti přístupná Brestovská jeskyně.[4]
Název
[editovat | editovat zdroj]Název Zuberec pochází od slova zubr, tj. od pojmenování zvířete z čeledi turovitých, které kdysi žilo i na slovenském území.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První zmínka pochází z roku 1593, kdy byla obec uváděna pod názvem Zwberczyc. V roce 1604, po vyplenění během Bočkajova povstání, Zuberec zanikl. Opětovné osídlení obce se zmiňuje v roce 1609. V roce 1624 žilo v Zuberci 12 rodin a přibližně 60 lidí.
V neklidném období 17. století za kuruckých bojů byla obec opakovaně pustošena, největší škody však způsobili vojáci polského krále Jana Sobieskeho v roce 1683. Osadníci zničenou obec postupně obnovovali a v roce 1715 žilo v Zuberci třicet hospodářů a dohromady asi 150 obyvatel. Často se však vyskytovaly neúrodné roky, které decimovaly obyvatelstvo a vyhánělo je do úrodnějších regionů. Mnozí chodili na sezónní zemědělské práce do jiných stolic. Vedle řemeslných prací místní obyvatelé pálili vápno a tkali sukno. Koncem 18. století ve vsi žilo 129 poddanských rodin, v roce 1870 měla obec 182 domů a 1 007 obyvatel.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Do správního území obce zasahuje část Tatranského národního parku. V katastrálním území leží národní přírodní rezervace Kotlový žľab, Sivý vrch, Roháčská plesa, národní přírodní památka Brestovská jeskyně, přírodní památka Úplazíky a zasahují do něj části národní přírodní rezervace Osobitá a přírodní rezervace Medzi bormi.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]- červená turistická trasa: Zuberec – Ťatliakova chata
- modrá turistická trasa: Habovka – Zuberec – sedlo Prieková (Skorušinské vrchy)
- modrá turistická trasa: chata Zverovka – vrch Brestová (1 902 m n. m., hlavní hřeben Západních Tater)
- modrá turistická trasa: Adamcuľa – Roháčská plea
- zelená turistická trasa: Zuberec – horárna Biela skala
- zelená turistická trasa: Brestová – vrch Mikulovka (Skorušinské vrchy)
- zelená turistická trasa: Zverovka – sedlo pod Osobitou – vrch Lúčna
- zelená turistická trasa: rozc. v Smutné dolině – Roháčská plesa– Baníkovské sedlo (2 045 m n. m., hlavní hřeben Západních Tater)
- žlutá turistická trasa: Zuberec – sedlo Pálenica (1 570 m n. m., hlavní hřeben Západních Tater)
- žlutá turistická trasa: Brestová – Habovka
- žlutá turistická trasa: Zverovka – vrch Rákoň
Společnost
[editovat | editovat zdroj]Lyžařská střediska
[editovat | editovat zdroj]Na území obce se nalézají tři lyžařská střediska s devíti lyžařskými vleky:
Kultura a sport
[editovat | editovat zdroj]- Podroháčské folklórní slavnosti (v roce 2008 XXXIII. ročník)
- Goralský klobúčik (Mezinárodní závody ve sjezdovém lyžování)
- Zuberský triatlon zdravia
- Roháčsky triatlon
- Cena Janoviek (závody v lyžování – v obřím slalomu)
- Cena Milotína - (závody v lyžování - závody ve večerním paralelním slalomu)
- Štefanský výstup na Ťatliakovú chatu v prosinci
- Výstup a sv. omša na Lúčnej v září
- Výstup na Osobitú
- Výstup na Sivý vrch v červnu
- Sviatok Hôr na začátku července
- Deň sv. Huberta v srpnu
- Oživené oravské remeslá v Muzeu oravské dědiny
- Od baču syra, od gazdinej koláča v Muzeu oravské dědiny
- Prechod na bežkách okolo Zuberca v únoru
- WSA Eurocup Zuberec – závody psích spřežení
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Muzeum oravské dědiny bylo založeno v roce 1967, kdy byl 24. září položen základní kámen. Zpřístupněno veřejnosti bylo v roce 1975.
- Kostel svatého Vendelína byl v Zuberci postaven z důvodu nedostatku místa v obci Habovka podle návrhu architekta
Milana Michala Harmince. Základní kámen byl položen v roce 1929. Kostel byl vysvěcen Andrejem Hlinkou v roce 1933. Nacházejí se v něm relikvie svatého Vendelína. Kříž před kostelem pochází z roku 1834.
- Na území obce je postaveno čtrnáct křížů.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Andrej Bážik (1866–1934), kněz a lidový spisovatel
- Alexius Demian, lesník[8]
- Jozef Prč, horal
- Anton Kocian st., horal, preparátor (jeho preparáty jsou vystaveny na Oravském hradu i v evropských muzeích)
- Cyril Harmata-Milotínsky, (1922–1970), kněz a náboženský básník
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Osobitá, pohled ze Zuberce -
Muzeum oravské dědiny, kostel sv. Alžběty ze Zábreží -
Koliba Josu v Zuberci -
Zuberec v zimě
.jpg?lang=cs)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zuberec na slovenské Wikipedii.
- ↑ Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ a b Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2010–11–28. Ing. Vladimír Šiška je v seznamu. Dostupné online.
- ↑ Brestovská jaskyňa. www.ssj.sk [online]. [cit. 2022-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Úvod. www.janovky.sk [online]. [cit. 2022-10-13]. Dostupné online.
- ↑ Ski areál Zuberec - Milotín. LYZOVANI.CZ [online]. [cit. 2022-10-13]. Dostupné online.
- ↑ Zverovka – Spálená » Lyžování » Tatry.CZ. www.tatry.cz [online]. [cit. 2022-10-13]. Dostupné online.
- ↑ História turistiky v Roháčoch. www.angelfire.com [online]. [cit. 2022-10-13]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Ignác Kuchtiak, Karol Maťkuliak: Zuberec – pod Roháčom žijem…, vydal Obecný úrad v Zuberci, Sign. 28.744-28.745
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zuberec na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
