Aegerten
Aegerten | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Souřadnice | 47°6′59″ s. š., 7°17′ v. d. |
Nadmořská výška | 437 m n. m. |
Stát | ![]() |
Kanton | Bern |
Okres | Biel/Bienne |
![]() ![]() Aegerten | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 2,16 km²[1] |
Počet obyvatel | 2 158 (2018)[2] |
Hustota zalidnění | 999,1 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 032 |
Označení vozidel | BE |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Aegerten je obec v kantonu Bern, v okrese Biel/Bienne. Žije zde přibližně 2 200[2] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Aegerten se nachází v Bernské jezerní oblasti (Berner Seeland), poblíž Bielského jezera. Obec je součástí aglomerace města Biel a leží mezi řekou Aarou (kanál Nidau-Büren) a horou Jensberg.
Sousední obce od severu po směru hodinových ručiček jsou Brügg (na druhém břehu řeky Aary), Schwadernau, Studen, Jens a Port. Zástavba Aegertenu se postupně spojila se zástavbou obcí Studen a Schwadernau.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
První zmínka pochází z roku 1225 pod názvem villa Egerdon.[3] V pozdně římské době ležel Aegerten na důležité trase z Aventica (dnešní Avenches) přes Petinescu (dnes Studen) a průsmyk Pierre-Pertuis do Basileje, respektive Augusta Raurica (dnešní Kaiseraugst). Naproti Brüggu bylo předmostí na přechodu přes řeku Zihl (zbytky základů z roku 368 pod kostelem v Bürglenu a z roku 369 na tehdejším protějším břehu v lokalitě Isel).[3]
V roce 1388 připadl Aegerten Bernu, který jej v roce 1393 podřídil novému správnímu obvodu Nidau. V rámci správního obvodu patřil Aegerten k takzvané Brüggské čtvrti.[3]
Z církevního hlediska patří Aegerten ke staré farnosti Bürglen. Evangelicko-reformovaný kostel Bürglen (původně kostel Panny Marie) v Aegertenu byl postaven na pozůstatcích pozdně antických staveb. V roce 1216 je zmíněn kaplan. Hrabata z Neuchâtelu-Nidau měli od biskupa z Lausanne léno s patronátním právem. V roce 1255 daroval hrabě Rudolf I. z Neuchâtelu-Nidau patronátní právo klášteru Gottstatt, který sám založil. Klášter byl v pozdním středověku největším vlastníkem půdy v Aegertenu. Velká farnost Bürglen zahrnovala (a zahrnuje dosud) rozsáhlé území kolem Jensbergu a na řece Zihl s vesnicemi Aegerten, Brügg, Jens, Merzligen, Schwadernau, Studen a Worben. V 16. století patřio k farnosti také Port. Kostel Panny Marie v Bürglenu byl také mateřským kostelem městského kostela sv. Erharda v Nidau.[3]
V souvislosti s rychlým rozvojem města Biel došlo od poloviny 20. století také v Aegertenu k silnému nárůstu počtu obyvatel.[3]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Vývoj počtu obyvatel[3] | |||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1850 | 1900 | 1950 | 1960 | 2000 | ||||||||||
Počet obyvatel | 346 | 577 | 716 | 1009 | 1663 |
Aegerten je z 90,92 % německy mluvící obcí. 4,21 % obyvatel hovoří francouzsky.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Aegerten je obsluhován dvěma autobusovými linkami dopravního podniku Verkehrsbetriebe Biel (VB) a Aare Seeland mobil AG (asm). Linky spojují Aegerten s městem Biel a dalšími obcemi v oblasti Seeland. Aegerten leží na železniční trati Biel–Bern, ale nemá vlastní zastávku. Nejbližší nádraží se nacházejí v sousedních obcích Brügg a Studen.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aegerten na německé Wikipedii.
- ↑ Arealstatistik Standard - Gemeinden nach 4 Hauptbereichen. Federální statistický úřad. Dostupné online. [cit. 2019-01-13].
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federální statistický úřad. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c d e f DUBLER, Anne-Marie. Aegerten [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2009-06-30 [cit. 2025-06-01]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Aegerten na Wikimedia Commons
- (německy) Oficiální stránky