Selenoly

Selenoly jsou organické sloučeniny obsahující funkční skupiny -SeH a patřící tedy mezi organoselenové sloučeniny;[1] příkladem může být aminokyselina selenocystein.
Struktura a vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Selenoly mají podobnou strukturu jako thioly, ale vazba C-Se je s průměrnou délkou 196 pm přibližně o 8 % delší. Úhel C-Se-H je blízko 90°. Na selenu se nacházejí téměř výhradně orbitaly p. Vazebná energie je nižší než u S-H, což vede ke snadnější oxidovatelnosti selenolů a jejich využitelnosti jako zdrojů vodíku v přenosových hydrogenacích. Vazba Se-H se vyznačuje nižší disociační energií než S-H; například u benzenselenolu má hodnotu 326 kJ/mol, zatímco u benzenthiolu 368 kJ/mol.
Selenoly jsou přibližně 1000krát silnějšími kyselinami než thioly: pKa methanselenolu je 5,2, zatímco u methanthiolu 8,3. Deprotonacemi selenolů vznikají selenolátové anionty, RSe−, které jsou zpravidla silnými nukleofily a na vzduchu se rychle oxidují.[2]
Teploty varu selenolů bývají v důsledku většího zapojení van der Waalsových sil vyšší než u odpovídajících thiolů. Těkavé selenoly mívají silný zápach.
Použití a výskyt
[editovat | editovat zdroj]Využití selenolů je v důsledku jejich toxicity a citlivosti vazeb Se-H omezené. Selenoláty mají využití v organické syntéze.

Biochemický význam
[editovat | editovat zdroj]Selenoly se účastní několika biologických procesů. Selenolové skupiny jsou součástmi aktivních míst tří enzymů nalezených u savců: glutathionperoxidázy, jodthyronindejodázy, a thioredoxinreduktázy; selenoly v těchto enzymech jsou součástí esenciální aminokyseliny selenocysteinu.[2] Selenolové skupiny zde slouží jako redukční činidla, která se oxidují na deriváty kyseliny selenenové (RSe-OH), posléze redukované enzymy obsahujícími thioly. Methanselenol (CH3SeH), získatelný v laboratoři působením bakteriální methionin gama lyázy na selenomethionin, má protinádorové účinky, podobně jako několik dalších organických sloučenin selenu.[3][4][5]
Prekurzory methanselenolu se zkoumají pro možné využití při prevenci nádorů a při jejich léčbě; methanselenol je pro tyto účely biologicky aktivnější látkou než ethanselenol (CH3CH2SeH) nebo propan-2-selenol ((CH3)2CH(SeH)).[6]
Příprava
[editovat | editovat zdroj]Selenoly se obvykle připravují reakcemi organolithných nebo Grignardových činidel s elementárním selenem;[7] například benzenselenol se získává z fenylmagnesiumbromidu a selenu, kde po provedení této reakce následuje okyselení:[8]
Další možností je alkylace selenomočoviny a hydrolýza. Selenoly lze rovněž vytvořit redukcemi diselenidů a protonací vzniklých selenolátů:
2 RSe-SeR + 2 Li+[HB(CH2CH3)3]− → 2 RSe−Li+ + 2 B(CH2CH3)3 + H2
Dimethyldiselenid se v buňkách snadno redukuje na methanselenol.[9]
Reakce
[editovat | editovat zdroj]Selenoly se oxidují na diselenidy, sloučeniny obsahující vazby Se-Se; například reakcí benzenselenolu s bromem vzniká difenyldiselenid:
2 C6H5SeH + Br2 → (C6H5Se)2 + 2 HBr
Za přítomnosti zásad jsou selenoly alkylovány na selenidy, například methylací methanselenolu vzniká dimethylselenid.
Bezpečnost
[editovat | editovat zdroj]Organoselenové sloučeniny působí jako kumulativní jedy.[10]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Selenol na anglické Wikipedii.
- ↑ Damiano Tanini; Antonella Capperucci. Synthesis and Applications of Organic Selenols. Advanced Synthesis & Catalysis. 2021, s. 5360–5385. doi:10.1002/adsc.202101147.
- ↑ a b L. Wessjohann; A. Schneider; M. Abbas; W. Brandt. Selenium in Chemistry and Biochemistry in Comparison to Sulfur. Biological Chemistry. 2007, s. 997–1006. doi:10.1515/BC.2007.138. PMID 17937613.
- ↑ H. Zeng; M. Briske-Anderson; M. Wu; Mary Pat Moyer. Methylselenol, a Selenium Metabolite, Plays Common and Different Roles in Cancerous Colon HCT116 Cell and Noncancerous NCM460 Colon Cell Proliferation. Nutrition and Cancer. 2012, s. 128–135. doi:10.1080/01635581.2012.630555. PMID 22171558.
- ↑ A. P. Fernandes, M. Wallenberg, V. Gandin, S. Misra, C. Marzano, M. P. Rigobello, S. Kumar, M. Björnstedt. Methylselenol Formed by Spontaneous Methylation of Selenide Is a Superior Selenium Substrate to the Thioredoxin and Glutaredoxin Systems. PLOS ONE. 2012, s. e50727. doi:10.1371/journal.pone.0050727. PMID 23226364. Bibcode 2012PLoSO...750727.
- ↑ C. Ip; Y. Dong; H. E. Ganther. New Concepts in Selenium Chemoprevention. Cancer and Metastasis Reviews. 2002, s. 281-289. doi:10.1023/a:1021263027659. PMID 12549766.
- ↑ A. Zuazo; D. Plano; E. Ansó; E. Lizarraga; M. Font; J. J. Irujo. Cytotoxic and Proapototic Activities of Imidoselenocarbamate Derivatives Are Dependent on the Release of Methylselenol. Chemical Research in Toxicology. 2012, s. 2479-2489. doi:10.1021/tx300306t. PMID 23043559.
- ↑ Hans J. Reich. Functional group manipulation using organoselenium reagents. Accounts of Chemical Research. 1979, s. 23. doi:10.1021/ar50133a004.
- ↑ D. G. Foster. Selenophenol. Organic Syntheses. 1944, s. 89. Dostupné online. doi:10.15227/orgsyn.024.0089.
- ↑ C. Gabel-Jensen; K. Lunøe; B. Gammelgaard. Formation of methylselenol, dimethylselenide and dimethyldiselenide in in vitro metabolism models determined by headspace GC-MS. Metallomics. 2010, s. 167-173. doi:10.1039/b914255j. PMID 21069149.
- ↑ M. Rayman. Selenium and human health. The Lancet. 2012, s. 1256-1268. Dostupné online. doi:10.1016/S0140-6736(11)61452-9. PMID 22381456.