Prisman

Prisman
Strukturní vzorec
Model molekuly
Obecné
Systematický název	tetracyklo[2.2.0.02,6.03,5]hexan
Sumární vzorec	C6H6
Identifikace
Registrační číslo CAS	650-42-0
PubChem	12305738
SMILES	C12C3C1C4C2C34
InChI	InChI=1S/C6H6/c1-2-3(1)6-4(1)5(2)6/h1-6H
Vlastnosti
Molární hmotnost	78,046 95 Da
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prisman, též Ladenburgův benzen, je polycyklický uhlovodík se vzorcem C₆H₆, méně stálý valenční izomer benzenu. Atomy uhlíku v jeho molekule vytváří šestiatomový trojboký hranol a činí z látky nejjednoduššího zástupce prismanů; tuto strukturu navrhl Albert Ladenburg jako možnou strukturu benzenu.

Historie

Kolem poloviny 19. století bylo navrženo několik struktur benzenu odpovídajících jeho empirickému vzorci C₆H₆, zjištěnému spalnou analýzou. První struktura, kterou navrhl Friedrich August Kekulé von Stradonitz v roce 1865, se později ukázala jako nejbližší skutečné. Podle této struktury bylo vytvořeno několik dalších odpovídajících empirickému vzorci benzenu; například Albert Ladenburg navrhl prisman, James Dewar molekulu později známou jako Dewarův benzen, a Adolf Karl Ludwig Claus Clausův benzen; některé z těchto molekul byly posléze připraveny. Prisman, podobně jako další navržené struktury benzenu, byl nadále citován v článcích, jelikož se jednalo o součást snahy porozumět mezomerním a rezonančním strukturám benzenu. Rozdíly mezi možnými izomery C₆H₆ byly zkoumány výpočetními metodami.

První příprava prismanu byla uskutečněna roku 1973.

Vlastnosti

Za pokojové teploty je prisman bezbarvou kapalinou. Nízké vazebné úhly (60° oproti obvyklým 109°) vyvolávají kruhové napětí, větší než u cyklopropanu; toto napětí způsobuje nízkou vazebnou energii a snadné štěpení vazeb (což je zdrojem výbušnosti); tepelný přesmyk prismanu na benzen je symetricky zakázaný. Molekula má o přibližně 370 kJ/mol nižší stabilitu než benzen, ale vysoká aktivační energie přeměny, přibližně 140 kJ/mol, způsobuje, že k ní za pokojové teploty nedochází.

Hexamethylovaný derivát prismanu je stálejší, lze jej připravit přesmykovou reakcí.

Příprava

Příprava prismanu

Příprava prismanu začíná u benzvalenu (1), který v postupné reakci Dielsova-Alderova typu reaguje se silným dienofilem 4-fenyl-1,2,4-triazol-3,5-dionem (2) za vzniku karbokationtového meziproduktu, jenž vytvoří adukt (3), který je poté v zásaditém prostředí hydrolyzován a po reakci produktu hydrolýzy s chloridem měďnatým v kyselém prostředí a následné neutralizaci silnou zásadou se vytváří azosloučenina (5), kterou lze krystalizovat se 65% výtěžností; posledním krokem je fotolýza této azosloučeniny na biradikál, který se přeměňuje na prisman (6) a plynný dusík. Izolaci prismanu lze provést s využitím plynové chromatografie.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prismane na anglické Wikipedii.

Související články

• Prisman C8, osmiatomový alotrop uhlíku
• Kuban

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu prisman na Wikimedia Commons

Portály: Chemie